Search

Start Over Subject 159.9 Date Unknown

74. Jak a kdy žáci omlouvají své špatné chování ve škole: role morálního vyvázání se a neutralizace v kontextu školního podvádění starších žáků

Creator:
Vrbová, Jana
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, mystifikace, starší žáci, podvádění ve škole, nečestné chování, opisování, teorie sociálních domén, early adolescents, scholastic cheating, dishonest behaviour, laying, copying anwers, social domain theory, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
a1_Cíle. Studie se zabývá vztahem mezi morálními a sociálními normami vztahujícími se k nečestnému chování, četností výskytu školního podvádění a způsoby, jimiž žáci toto své chování omlouvají. Soubor. Soubor zahrnoval 438 žáků osmých a devátých tříd ze šesti základních škol v jižních Čechách. Respondenti byli dotazováni, jak často se ve škole chovali způsobem, jenž se dá vnímat jako podvádění, na míru jejich souhlasu s normami vztahujícími se k podvádění stejně jako k čestnému jednání, a na akceptaci různých důvodů omlouvajících školní podvádění. Hypotézy. Byly ověřovány následující hypotézy: 1. teoretické koncepty „morálního vyvázání se“ i „neutralizace“ reflektují obdobný kognitivní proces racionalizace vlastního nečestného jednání; 2. omluvy na kognitivní úrovni pomáhají žákovi zvládat rozpor mezi normativně požadovaným chováním a jeho skutečným chováním. Statistická analýza. K ověření hypotéz byla použita faktorová analýza a strukturní modelování. Výsledky. V případě školního podvádění mají žáci odlišný postoj k opisování a ke klamání., a2_ Z hlediska teorie domén, kdy domény představují oblasti různého uvažování nad situacemi, spadá opisování žáků do konvenční domény, zatímco klamání spíše do morální domény uvažování. Empiricky bylo potvrzeno, že ve vztahu k omlouvání školního podvádění reflektují morální vyvázání se i neutralizace obdobný kognitivní proces, který může být označený jako morální neutralizace. Žáci navíc používali morální neutralizaci ke zvládání případného rozporu mezi tím, jak „by se měli chovat“, a tím, jak „se chovají ve skutečnosti“, jenom ve vztahu ke klamání, tj. morální doméně. Žáci neměli potřebu morálně neutralizovat opisování. Morální normy neovlivňovaly četnost podvádění a klamání přímo, ale jenom nepřímo, přes morální neutralizaci. Schvalování školního podvádění (opisování i klamání) bylo silnějším prediktorem jeho četnosti, než souhlas s morálními normami požadujícími čestné jednání. Shoda navrhovaných modelů s naměřenými daty byla dobrá. Omezení studie. Studie je omezena na věkovou skupinou starších žáků (12–16 let) a typ školy, pro kterou byly dotazníky morální neutralizace i typů podvádění vytvořeny, jakož i ochotou žáků pravdivě vypovídat o svém nečestném chování (self-report)., b1_ Objectives. The study deals with the relationship between moral and social norms related to dishonest behavior, frequency of cheating, and the ways in which pupils make excuses for the scholastic cheating. Subjects and methods. Survey among early adolescents (N = 438) was focused on determining the frequency of scholastic cheating, on the degree of acceptance of the standards relating to cheating, the moral standards requesting honest behavior, and the acceptance of different reasons for the self-justification of scholastic cheating. Hypotheses. The following hypotheses were tested: 1) the theoretical concepts of “moral disengagement” and “neutralization” in relation to justifying scholastic cheating reflect similar cognitive process; 2) justifying on the cognitive level helps students to cope with the discrepancy between the desired normative behavior and their actual behavior. Statistical analyses. Factor analysis and structural modeling were used to verify this hypothesis. Results. It was confirmed that, in terms of scholastic cheating, students have a different attitude towards copying answers and lying., b2_ According to the Moral domain theory (domains represent areas of different thinking about situations) pupil’s copying of answers falls in the conventional domain, while lying belongs to the moral domain. Our study gave empirical evidence about the overlap between moral disengagement and the neutralization techniques linked to scholastic cheating justification. Moreover the structural models confirmed that moral neutralization is a mechanism to help the student manage a discrepancy between how “I should behave” and how “I actually behave” only in relation to laying, i.e. moral domain. The copying of answers is probably not clearly classified by pupils themselves as conduct endangering their positive self-portrait, so they have no reason to selfjustify it. Moral norms influenced the frequency of individual cheating only indirectly through the mediation of neutralization. The approval of cheating was a stronger predictor of cheating frequency than the agreement with moral standards requesting honest behavior. Study limitation. The study is limited to early adolescents (12–16 ages) and the type of school for which the moral neutralization and the scholastic cheating questionnaires were created, and also linmited by self-reported method of data collection., Jana Vrbová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

75. Jak se vidíme, jak nás vidí a jací jsme: porovnání českého národního auto-a heterostereotypu s posuzováním reálných Čechů v kontextu pětifaktorového modelu osobnosti

Creator:
Martina Hřebíčková and Sylvie Graf
Format:
print
Type:
article, výzkumné studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, národní auto-a heterostereotypy, přesnost národních stereotypů, pětifaktorový model osobnosti, national auto- a heterostereotypes, accuracy of national stereotypes, five-factor model of personality, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Výzkum se zabývá českými národními stereotypy posuzovanými jak zevnitř (autostereotypy), tak zvenčí (heterostereotypy). Pětifaktorový model osobnosti sloužil jako rámec pro posouzení osobnostních vlastností typického Čecha. První studie ověřila shodu v posuzování národních stereotypů českými respondenty (N = 4038). Profily národních stereotypů pěti zemí se nelišily v závislosti na pohlaví respondentů, na způsobu administrace ani na oblasti, ze které respondenti pocházeli. Druhá studie prokázala stabilitu českého autostereotypu v čase. Shoda mezi českými heterostereotypy nebyla vysoká kvůli specifické percepci slovenských respondentů. České auto- a heterostereotypy spolu nekorespondují. Třetí studie ukázala nízkou míru shody mezi českými autostereotypy a posouzením skutečných Čechů. Heterostereotypy se s posouzením skutečných Čechů neshodují., Objectives. The presented research deals with Czech national stereotypes as perceived from the inside (autostereotype) as well as outside (heterostereotype) perspective. The Five-Factor Model was used for assessing personality traits of a typical country representative. Subject and setting Altogether, 5.663 respond-ents from the Czech Republic, Slovakia, Poland, Germany, and Austria rated personality charac-teristics of a typical Czech on the National Char-acter Survey (NCS). Self-reports and observer-ratings on NEO-PI-R were taken from the Czech normative sample (N = 1.836). Self-report on NCS was provided by 994 Czech university stu-dents. Hypotheses. The authors supposed that the Czech national heterosterotypes agree with rat-ings of real Czechs better than Czech national autostereotypes. Statistical analysis. Auto- and heterostereotype accuracy were estimated using the profile-cor-relation approach. Profile agreement was calcutoted as an intraclass correlation (ICC) across 30 facets. Results. In the Czech sample, a convergence in stereotype ratings with respect to respondents' gender, place of their residence, type of admin-istration, as well as time of administration (2005 and 2008) was found. Participants from four countries neighboring to the Czech Republic did not agree in their perception of a typical Czech due to a specific rating by Slovak respondents. Czech heterostereotypes did not correspond to Czech autostereotype. The comparison with self- and observer-ratings of real Czechs showed a low agreement with Czech autostereotype and no agreement with either of the Czech heteros-tereotypes. Study limitation. The rating of a typical Czech in four neighboring countries was provided by university students only, which does not allow for broader generalizations., Martina Hřebíčková, Sylvie Kouřilová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

77. Jazyková emocionalita a verbálne vyjadrenie emocionálnych zážitkov u bilingválnych jednotlivcov

Creator:
Izsóf Jurásová, Kinga and Kissová, Linda
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
bilingvismus, terapie, bilingualism, therapy, jazyková emocionalita, verbalizace emocií, language emotionality, verbal emotion expression, 17, and 159.9
Language:
Czech and English
Description:
Cieľom štúdie bolo preskúmať koreláty jazykovej emocionality a verbálneho vyjadrenia emócií u bilingválnych osôb pomocou analýzy prierezu výskumných štúdií. Materinský jazyk (L1) sa vyznačuje väčšou jazykovou emocionalitou v porovnaní s ďalším bilingvistom ovládaným jazykom (L2). Emocionálna sila jazyka koreluje s vekom osoby v čase jeho osvojenia, emocionálnymi skúsenosťami pri jeho osvojení a špecifickým kultúrnym kontextom. Jazyk s väčšou emocionálnou silou sa používa na verbálne vyjadrenie emocionálnych zážitkov najmä v emocionálne nabitých situáciách a v prípade pozitívnej valencie prežívaných emócií. V prípade negatívnej valencie sa preferuje menej emocionálny jazyk, ktorý ponúka odstup od emocionálneho prežívania. Bilingvista v terapeutickom vzťahu môže spontánne či účelne prepínať medzi ovládanými jazykmi s cieľom regulovať intenzitu emocionálneho prežívania. Hoci terapia bilingválneho klienta predstavuje výzvu i pre profesionála, očakáva sa rešpektovanie zmien jazykového prejavu na strane klienta a cielená práca s jazykovým kontextom na strane terapeuta., The aim of this study is to examine the correlates of language emotionality and the verbal expression of emotions in bilingual persons by analysing a selection of research studies. In comparison with another language spoken by a bilingual, the mother tongue is characterised by a greater emotional charge. The emotional power of a language correlates with the age of the person and their emotional experience at the time of its learning as well as the specific cultural context. The language with a greater emotional charge is used to verbally express emotional experiences, specifically in emotionally charged situations and in the case of positive valence of experienced emotions. On the other hand, in the case of negative valence, the less emotional language that offers distance from emotional experience is preferred. In a therapeutic relationship, a bilingual can spontaneously or purposefully switch between languages in order to regulate the intensity of emotional experience. Although therapy with a bilingual client can be challenging for the professional, too, respect for changes in language expression on the part of the client and targeted work with the language context on the part of the therapist are expected., Kinga Izsóf Jurásová, Linda Kissová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

79. Jsou opravdu Slováci emočnější než Češi? Sonda do emocionality českých a slovenských vysokoškoláků =

Creator:
Iva Poláčková Šolcová, Peter Tavel, and Kolarčik, Peter
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, Češi, Slováci, emoce, psychology, Czechs, Slovaks, emotions, regulace emocí, emotion regulation, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
a1_Předložená studie srovnává emocionalitu u souboru českých a slovenských vysokoškolských studentů: zaměřuje se na četnost prožívání vybraných emocí a na preferovaný způsob exprese těchto emocí. Primárním cílem šetření bylo ověřit stereotyp, zda jsou Slováci „emočnější“ než Češi a zjistit, zda stereotyp nevystihuje především odlišnou emoční expresivitu. Autoři předpokládali, že se soubory českých a slovenských vysokoškoláků nebudou lišit z hlediska četnosti prožívaných emocí, ale že se budou významně lišit z hlediska regulačních strategií, a to ve směru k otevřenějšímu projevu u slovenského souboru a k umírněnému projevu emocí u českého souboru. Čeští (N = 107) a slovenští (N = 144) vysokoškolští studenti zaznamenali do inventáře (seznam emocí získaný v předešlých šetřeních) emoční valenci, četnost emočního prožitku a preferovanou expresivní regulaci emoce. Získaná frekvenční data byla zpracována v podobě průměrných četností odpovědí pro jednotlivé položky. Pro porovnávání českého a slovenského souboru z hlediska četností prožívaných emocí autoři použili t-test pro dva nezávislé výběry a pro porovnání regulačních strategií chí-kvadrát test pro srovnání pozorovaných a očekávaných hodnot. Při korelaci jednotlivých emocí autoři použili neparametrický korelační koeficient Spearmanovo rho a emoce byly korelovány z hlediska četnosti jejich prožitku. Výsledky ukázaly, že emoční valence a konotace jsou u obou souborů podobné. Konotace se významněji liší u emoce hrdosti, která v českém souboru koreluje silněji s negativními emocemi než s pozitivními. Studenti ve slovenském souboru prožívají emoce mírně častěji než čeští respondenti., a2_Soubory se významně liší především z hlediska regulace emocí: slovenští respondenti projevují emoce signifikantně otevřeněji (projevím přesně to, co cítím) oproti českému souboru, který častěji uvádí mírně potlačený projev emocí (projevím méně, než cítím). Omezeními studie jsou skutečnosti, že soubory nebyly reprezentativní a že se na tvorbě původního seznamu srovnávaných emocí nepodíleli slovenští studenti., b1_Objectives. The primary objective of the study was to verify the stereotype that Slovaks are “more emotional” than Czechs. In the present paper authors compared the emotionality of Czech and Slovak undergraduates: study focused on the frequency of experienced emotions and on the preferred strategy of emotional expression. Authors assumed that the samples of Czech and Slovak undergraduates would not differ in terms of frequency of emotions but that they would differ in terms of their regulatory strategies. Sample and settings. The Czech (N = 107) and Slovak (N = 144) undergraduates recorded emotional valence, frequency of their emotional experience and their preferred expression of the emotion into a specific questionnaire (an inventory of 80 emotions obtained in previous investigations). Statistical analysis. The collected data was processed based on the average frequency of responses for each emotion. For the comparison of Czech and Slovak frequency of experienced emotion, authors used the t-test for two independent samples and to compare the expressive strategies the chi-square test for comparing the observed and expected values. For the correlation of emotions, authors used the nonparametric Spearman rho correlation coefficient., b2_Results. The results have shown that the emotional connotations are predominantly similar in both samples; however analyses found different connotations for the emotion of pride, which correlated more strongly with negative emotions rather than positive in the Czech sample. Students in the Slovak sample experienced emotions slightly more often than Czech respondents. The samples differ significantly in terms of emotion regulation: the Slovak undergraduates express emotions more openly as compared to Czech students who often deamplify their emotional expressions. Study limitations. The limitations of this study are the facts that the samples were not representative and that the Slovak undergraduates were not involved in the construction of the used inventory of emotions., and Iva Poláčková Šolcová, Peter Tavel, Peter Kolarčik.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public