Výzkum se zabývá českými národními stereotypy posuzovanými jak zevnitř (autostereotypy), tak zvenčí (heterostereotypy). Pětifaktorový model osobnosti sloužil jako rámec pro posouzení osobnostních vlastností typického Čecha. První studie ověřila shodu v posuzování národních stereotypů českými respondenty (N = 4038). Profily národních stereotypů pěti zemí se nelišily v závislosti na pohlaví respondentů, na způsobu administrace ani na oblasti, ze které respondenti pocházeli. Druhá studie prokázala stabilitu českého autostereotypu v čase. Shoda mezi českými heterostereotypy nebyla vysoká kvůli specifické percepci slovenských respondentů. České auto- a heterostereotypy spolu nekorespondují. Třetí studie ukázala nízkou míru shody mezi českými autostereotypy a posouzením skutečných Čechů. Heterostereotypy se s posouzením skutečných Čechů neshodují., Objectives. The presented research deals with Czech national stereotypes as perceived from the inside (autostereotype) as well as outside (heterostereotype) perspective. The Five-Factor Model was used for assessing personality traits of a typical country representative. Subject and setting Altogether, 5.663 respond-ents from the Czech Republic, Slovakia, Poland, Germany, and Austria rated personality charac-teristics of a typical Czech on the National Char-acter Survey (NCS). Self-reports and observer-ratings on NEO-PI-R were taken from the Czech normative sample (N = 1.836). Self-report on NCS was provided by 994 Czech university stu-dents. Hypotheses. The authors supposed that the Czech national heterosterotypes agree with rat-ings of real Czechs better than Czech national autostereotypes. Statistical analysis. Auto- and heterostereotype accuracy were estimated using the profile-cor-relation approach. Profile agreement was calcutoted as an intraclass correlation (ICC) across 30 facets. Results. In the Czech sample, a convergence in stereotype ratings with respect to respondents' gender, place of their residence, type of admin-istration, as well as time of administration (2005 and 2008) was found. Participants from four countries neighboring to the Czech Republic did not agree in their perception of a typical Czech due to a specific rating by Slovak respondents. Czech heterostereotypes did not correspond to Czech autostereotype. The comparison with self- and observer-ratings of real Czechs showed a low agreement with Czech autostereotype and no agreement with either of the Czech heteros-tereotypes. Study limitation. The rating of a typical Czech in four neighboring countries was provided by university students only, which does not allow for broader generalizations., Martina Hřebíčková, Sylvie Kouřilová., and Obsahuje seznam literatury
Studie je věnována zkoumání přesnosti regionálních stereotypů založenému na porovnání stereotypních charakteristik s vlastnostmi reálných lidí. Vztahovým rámcem pro oba druhy posuzování je pětifaktorový model (PFM) obsahující pět obecných dimenzí osobnosti. 945 vysokoškolských studentů z různých částí ČR posuzovalo typického Čecha, Moravana, Slezana a sebe sama na škálách National Character Survey (NCS) obsahujících 30 dílčích vlastností z pětifaktorového modelu osobnosti. Stereotypní a reálné profily osobnostních vlastností byly porovnávány pomocí vnitrotřídních korelací (ICC). Hlavním cílem studie je stanovení míry shody mezi profilem stereotypních vlastností a profilem osobnostních vlastností reálných lidí žijících na území Čech, Moravy a Slezska. Regionální stereotypy byly porovnány také s profily národních stereotypů pěti středoevropských zemí s cílem přispět do diskuse o faktorech a mechanismech podílejících se na vzniku a šíření stereotypů. Výsledky analýz ukázaly, že posuzovatelé pocházející z různých částí ČR se v percepci regionálních stereotypů shodují. Regionální stereotypy jsou nepřesné, neboť nekorespondují s posouzením reálných lidí žijících v těchto regionech. Profily stereotypních vlastností Čecha, Moravana a Slezana se neshodují. Stereotyp Moravana se vymezuje vůči stereotypu Čecha a dochází k zrcadlení osobnostních vlastností. V některých charakteristikách, v nichž je typickému Moravanovi přisuzována vysoká míra dané vlastnosti, má typický Čech nízkou míru této vlastnosti a naopak. Ze srovnání regionálních a národních stereotypů vyplývá, že na jejich vytváření může mít vliv ekonomická prosperita a bohatství nebo geografická blízkost regionů/národů., Objectives. The research deals with accuracy and consistency of regional stereotypes (a typical Bohemian, Moravian, Czech Silesian). The five-factor model of personality was used as a framework for ratings of regional stereotypes and self-reports. Subjects and setting. Altogether, 945 university students (79 % women) rated personality characteristics of a typical inhabitant of three regions in the Czech Republic as well as their personality characteristics on National Character Survey (NCS). In addition 186 social scientists provided self-reports on NCS. On NCS 2.241 university students form Austria, the Czech Republic, Germany, Poland and Slovakia rated national auto- and heterostereotypes. Hypothesis. When the same method for assessing stereotypical and real people traits is used, stereotypes are moderately related with personality traits of real people. Statistical analysis. Profile agreement was calculated as an intraclass correlation (ICC) across the 30 NCS facets, using the double-entry method. Results. In consistency of regional stereotypes,high agreement in ratings of a typical Moravian and Bohemian, and average agreement for rating typical Silesian were found. The comparison of regional stereotypes with self-reports of real people from the corresponding region revealed no convergence. Personality traits of a typical Bohemian, Moravian and Silesian bore no resemblance. Concerning formation of regional stereotypes, we found mirroring or polarization of stereotypical traits in stereotypical profiles of typical Moravian and Bohemian. In several traits, a typical Moravian mirrors personality traits of a typical Bohemian. Regional stereotypes correspond with national stereotypes of neighboring countries. Economical prosperity or wealth and geographical closeness of regions/nations thus could play a role in stereotype formation and sharing. Study limitations. The present study was based on com, Martina Hřebíčková., and Obsahuje seznam literatury
Gelotofobie je definována jako strach ze zesměšnění. Byla konceptualizovaná jako jednodimenzionální rys. Empirické studie podporují zjištění, že se jedná o validní a využitelný nový koncept identifikovaný nejen u jedinců s poruchami osobnosti, ale také v běžné populaci. Prezentovaná studie představuje první empirické údaje o zkoumání strachu ze zesměšnění v České republice (N = 286) a na Slovensku (N = 440). Seznamuje s novým konceptem a popisuje adaptaci metody po zjišťování míry gelotofobie na základě sebeposouzení. Česká i slovenská verze metody vykazují uspokojivé psychometrické charakteristiky (reliabilita α ≥ 0,87). U českých respondentů koncept nejlépe reprezentují položky vyjadřující vyhýbání se místům, na nichž člověk zažil nějakou trapnou situaci; u slovenských respondentů pak položky vyjadřující sebeovládání spojené s úsilím nepřitahovat negativní pozornost druhých a nepůsobit na druhé směšně. Zjistili jsme, že gelotofobie nesouvisí s demografickými charakteristikami jako je např. věk, rod a rodinný stav, ale koresponduje s osobnostními charakteristikami obsaženými v pětifaktorovém modelu osobnosti. Osobnostní charakteristiky se podílejí na vysvětlení rozptylu skóru gelotofobie 41 % v českém souboru a 21 % ve slovenském souboru. V České republice 6,29 % a na Slovensku 6,14 % respondentů překročilo hranici indikující minimálně mírnou přítomnost gelotofobických příznaků. Výsledky české a slovenské verze GELOPH 15 nasvědčují, že se metoda může stát užitečným nástrojem pro další výzkumy gelotofobie.