Search

Start Over Subject 159.9 Date Unknown

104. Mentální stavy: Funkce jejich pojetí v identifikaci paradigmat současné kognitivní psychologie

Creator:
Sedláková, Miluše
Format:
print
Type:
article, studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Vývoj výzkumů kognitivních procesů iniciovaný v šedesátých letech XX. století informačním paradigmatem v Americe vedl posléze k rozlišení čtyř základních proudů, a to (1) tzv. klasické kognitivní psychologie, (2) vývojově orientované kognitivní psychologie, (3) kognitivní vědy a (4) konekcionismu. V důsledku této diferenciace mezi proudy kognitivního hnutí se posléze ustavil rozpor uvnitř informačního paradigmatu. Jeho těžištěm je pojetí mentální (též interní, kognitivní) reprezentace a od něj odvozená nebo s ním spjatá stanoviska, zaujímaná k dílčím problémům, jež jsou charakteristická pro jednotlivé výše zmíněné proudy kognitivního hnutí. Spor o reprezentaci, její povahu a modelování je natolik zásadní, že tvoří základní aporii informačního paradigmatu a někteří autoři dokonce hovoří o rozpadu informačního paradigmatu ve dvě rozdílná paradigmata, a to v paradigma reprezentace a paradigma prezentace (B. Shanon, 1993). Ta se uvnitř informačního paradigmatu ustavují. Každé z těchto paradigmat navazuje na specifická filosofická východiska., Miluše Sedláková., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

105. Meranie kvality života: analýza nástrojov z aspektu ich teoretických východísk

Creator:
Nikoleta Izdenczyová
Format:
print
Type:
article, předběžná sdělení, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, quality of life, theories of quality of life, domains of quality of life, instruments for quality of life measurement, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
S nárastom počtu nástrojov na meranie kvality života sa pre výskumníkov aj klinikov stáva problémom vybrať ten najvhodnejší. Prehľadové štúdie nástrojov na zisťovanie kvality života (ďalej QoL nástrojov) kladú dôraz na informácie o základných vlastnostiach nástrojov – informácie o ich doménach a psychometrických vlastnostiach – veľmi často bez uvedenia definície meraného znaku, resp. jeho teórie. Táto štúdia sa snaží ohodnotiť teoretické východiská QoL nástrojov. Realizovaný bol systematický prehľad QoL nástrojov a porovnané teórie a definície kvality života, z ktorých vychádzajú. Pozornosť bola venovaná aj doménam kvality života, ktoré daný nástroj obsahuje. Do prehľadu bolo zahrnutých 57 QoL nástrojov, z toho 21 generických a 36 špecifických. Len päť zo skúmaných nástrojov bolo skonštruovaných na základe teórie, z toho dva nástroje na základe jednej a tej istej teórie. Najdôležitejším zistením je rozmanitosť v chápaní kvality života, čo poukazuje na nedostatočnú ujasnenosť teoretických východísk diagnostických nástrojov., The increase of number of instruments for measuring the quality of life brings the problem for both the researchers and the clinicians to choose the most proper one. The overview studies of instruments for assessing the quality of life (QoL instruments) are stressing the information concerning their basic characteristics - information about its domains and psychometric characteristics, quite often without mentioning the definition of the measured trait, and its theory respectively. This study tries to evaluate the theoretical starting points of QoL instruments by presenting the systematical overview of QoL instruments and comparing the theories and definitions of quality of life from which these instruments come out. The attention was also paid to the domains of quality of life covered by the given instrument. The overview contents 57 QoL instruments, 21 of which are generic and 36 are specific. Only few of studied instruments were constructed on the basis of a theory, two of them on the basis of the same theory. The most important finding is the variety in understanding the quality of life what points to insufficient clarification of staring points of the diagnostic instruments., Nikoleta Izdencyová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

106. Meranie kvality života: analýza prehľadových štúdií evidovaných vo vybraných databázach

Creator:
Babinčák, Peter
Format:
print
Type:
article, předběžná sdělení, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, quality of life, health-related quality of life, psychometrics, clinometric, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
a1_Cieľom príspevku je zmapovať stav merania kvality života na základe analýzy prehľadových štúdií zaradených do publikačných databáz EBSCO a Proquest. Analyzované štúdie boli vybrané podľa týchto kritérií: a) autori prehľaPředběžná sdělení / 371 dových štúdií realizovali systematickú rešerš literatúry z publikačných databáz; b) pojem kvalita života bol deklarovaný názvom alebo abstraktom; c) v štúdii bolo uvedené hodnotenie psychometrických alebo klinimetrických parametrov merania. Zo 64 identifikovaných štúdií bolo 17 vybraných pre samotnú analýzu, ktorá bola zameraná na štyri vlastnosti analyzovaných postupov a nástrojov: a) aké sú teoretické východiská merania kvality života, b) ako boli zaradené hodnotené nástroje do kategórií, c) aké sú ich psychometrické/ klinimetrické vlastnosti a d) aké sú odporúčania autorov prehľadových štúdií týkajúce sa merania kvality života. Čo sa týka teoretických východísk jednotlivých nástrojov, bola zaznamenaná relatívna zhoda v definovaní konštruktu kvality života, ale veľké odlišnosti v používaní tohto konštruktu pri meraní a identifikovaná bola konfúzia pojmov kvalita života a „na zdravie sa vzťahujúca“ kvalita života. Čo sa týka toho, k akému typu používaný nástroj patrí, typickým je rozlíšenie na špecifické a generické nástroje, kde špecifické sú citlivejšie k zmene a odlišnostiam medzi skupinami, ale neumožňujú širšie porovnanie medzi rôznymi kategóriami respondentov. Čo sa týka psychometrických ukazovateľov hodnotených nástrojov, zistená bola absencia overovania test-retest reliability a neadekvátne postupy, resp. chýbanie obsahovej a konštruktovej validity nástroja., a2_K najpoužívanejším klinimetrickým parametrom patril ukazovateľ responsiveness, jeho absencia patrila k často konštatovaným nedostatkom. Pre odporúčania autorov prehľadových štúdií platí, že sú rôznorodé a upozorňujú na mnohé problémy, ktoré je v prípade merania kvality života potrebné riešiť., b1_The paper conducts a survey of the state of quality of life measurement on the basis of analysis of overview studies included in EBSCO and Proquest publication data-bases. The analyzed studies were selected according to these criteria: a) authors of overview studies accomplished a systematic research of literature from publication data-bases; b) concept of quality of life was declared by the title or abstract; c) the evaluation of psychometric or clinimetric parameters of measurement was included in the study. From 64 identified studies, 17 were selected for analysis focused on four characteristics of analyzed procedures and instruments: a) what are the theoretical starting points for quality of life measurement, b) how were the evaluated instruments classified into the categories, c) what are their psychometric/clinimetric parameters, and d) what are the recommendations of authors of overview studies concerning quality of life measurement. In theoretical starting points of particular instruments the relative agreement in defining the construct of quality of life was found but big differences in using this construct in measuring, and the confusion of quality of life and „health-related quality of life“ concepts was identified. Concerning the type of the used instrument the typical differentiation is specific and generic instruments. The specific ones are more sensitive to change and differences between groups but they do not make possible the wider comparison between different categories of respondents. In psychometric parameters of evaluated instruments the absence of verifying the test-retest reliability and nonadequate procedures were found, missing the content and construct validity of the instrument respectively. The responsiveness indicator was the most used clinimetric parameter, its absence was one of often stated deficiencies., b2_Concerning the recommendations of authors of overview studies they are diverse and they alert to numerous problems that must be solved in measuring the quality of life., Peter Babinčák., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

107. Měření empatické citlivosti českých lékařů

Creator:
Lýdie Tišanská and Jiří Kožený
Format:
print
Type:
article, výzkumné studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, empatie, empathy, DE14, JSPE-HP, čeští lékaři, Czech physicians, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
a1_Záměr. Na podkladě odpovědí reprezentativního souboru českých lékařů (a) ověřit psychometrické parametry Dotazníku empatie DE14; (b) testovat předpoklad rozdílů mezi lékaři z hlediska pohlaví, délky praxe a způsobu výkonu profese; (c) ověřit vztah mezi generickou empatickou citlivostí a specifickou empatickou vnímavostí v léčebném kontextu; (d) konstruovat normy použitelné v experimentálním výzkumu. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 1305 lékařů z celé České republiky vybraných náhodným kvótním výběrem dle regionu, pohlaví, věku a způsobu výkonu profese. Statistická analýza. Struktura metody byla zkoumána konfirmační faktorovou analýzou metodou maximální věrohodnosti. Simultánní faktorová analýza byla použita pro testování shody faktorového modelu pro muže a ženy z hlediska regresních vah, faktorové kovariance a strukturálních průměrů. Vztah mezi jednotlivými položkami a celkovým skórem byl testován Pearsonovým korelačním koeficientem, vnitřní konzistence stupnic Cronbachovým koeficientem alfa. Efekt pohlaví, délky praxe a profesní orientace multivariační analýzou rozptylu. Vztah mezi dotazníkem DE14 a JSPE-HP byl ověřován lineární multivariační regresní analýzou. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent 14položkového dotazníku DE14: Vnímavost, Respekt, Otevřenost, Cronbachův koeficient alfa 0,74, 0,73 a 0,69. Struktura nástroje byla z hlediska pohlaví invariantní a efekt pohlaví, ačkoli statisticky významný, byl vzhledem k velikosti účinku d = 0,2 bez praktického významu. Dotazník DE14 sdílel s nástrojem JSPE-HP cca 33 % variance. Faktory věk, délka praxe, profesní orientace a všechny interakce byly statisticky nevýznamné., a2_Psychometrické charakteristiky jsou uspokojivé a umožňují použití předběžných norem založených na reprezentativním souboru českých lékařů v experimentálním kontextu., Objectives. The aim of the study was to develop and psychometrically evaluate new general questionnaire for estimation of empathy. Sample and setting. The sample consisted of 1305 Czech physicians selected using random quota sampling according to region, gender, age, and employment status. Statistical analysis. The structure of questionnaire was verified using confirmatory factor analysis, method maximal likelihood. Simultaneous factor analysis was employed to test differences between men and women from the viewpoint of regression weights, factor covariance, and structural latent means. Cronbach alpha coefficient was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Effects of gender, age, professional orientation, and length of practice were tested using multivariate analysis of variance. Relationship between the JSPE-HP and the DE14 was examined by the linear multivariate regression analysis. Results. Confirmatory factor analysis results supported the presumption of the three components of the 14-item self-administered Empathy Questionnaire (DE14) Percipience, Openness, and Respect; Cronbach alpha coefficient was 0.67, 0.63, and 0.75, respectively. The structure of the questionnaire was invariant from the viewpoint of gender, regression weights, and factor covariance. The effect of gender, although statistically significant, was very small and of no practical consequence. Factors of age, length of practice, professional orientation, and all interactions were nonsignificant. Questionnaire DE14 shared cca 33 % of variance with the JSPE-HP. The DE14 psychometric characteristics are satisfactory and the provisional norms based on a representative sample of Czech physicians’s responses are valid for use in experimental setting. Study limitation. (a) Measurement of empathy is self-reported; (b) the sample is not representative from the viewpoint of professional orientation., Lydie Tišanská, Jiří Kožený., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

109. Mindfulness and subjective happiness: the mediating role of coping competence

Creator:
Akin, Ümran and Akin, Ahmet
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, všímavost, kompetence zvládání, subjektivní spokojenost, mindfulness, coping competence, subjective happiness, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
The goal of this research is to examine the mediator role of coping competence on the relationship between mindfulness and subjective happiness. Participants were 292 undergraduates who completed a questionnaire package that inicluded the Cognitive and Affective Mindfulness Scale, the Coping Competence Questionnaire, and the Subjective happiness Scale. Findings demonstrated that both coping competence and subjective happiness were predicted positively by mindfulness. Subjective happiness was predicted positively by coping competence. Also coping competence mediated on the relationship between mindfulness and subjective happiness. Together, the findings illuminate the importance of mindfulness on psychological and cognitive adjustment. The results were discussed in the light of the related literature and dependent recommendations to the area were given., Ümran Akin, Ahmet Akin., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

110. Model kognitivně-behaviorální terapie u dospělých pacientů s chronickými bolestivými stavy nenádorové etiologie

Creator:
Jaroslava Raudenská
Format:
print
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, kvalita života, psychology, kognitvně-behaviorální terapie, chronická bolest, cognitive-behavioral therapy, chronic pain, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Protože bolest při vzniku, průběhu a udržování ovlivňují i psychosociální faktory, používá se v léčbě bolesti také psychoterapie. Dominuje užití kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Článek v úvodu popisuje historii KBT a její tři základní přístupy: behaviorální (operantní), kognitivní a kognitivně-behaviorální. Vymezuje indikace ke KBT a nejčastější problémy v léčbě. Specifikuje základní techniky KBT v léčbě chronické bolesti, a to kognitivní restrukturalizaci a nácvik dovedností pro zvládání bolesti a stresu (edukace, adaptivní pozitivní sebeinstruktáž, relaxace a imaginace, zvyšování aktivity, expozice, strukturované řešení problémů, zvládání relapsu). Vymezuje konkrétní oblasti chronické bolesti, které jsou cílem multidisciplinárního programu léčby bolesti obsahující KBT. Strukturuje základní předpoklady úspěšného programu: přímé a nepřímé pozitivní posílení bolestivého chování, pozitivní posílení požadovaného chování, zvýšení tělesné kondice, kognitivní přerámování, edukace, výcvik v KBT v léčbě bolesti a dodržování principů KBT. Článek shrnuje efektivitu KBT v léčbě chronické bolesti u dospělých, popisuje problémy při jejím sledování a navrhuje některé inovace pro její zvýšení., Pain, from its origin through its treatment and in its subsequent maintenance, is influenced by psychosocial factors. For this reason, psychotheraphy is also used in pain treatment. The use of cognitive-behavioral therapy (CBT) is dominant. The paper describes the history of CBT and its three basic approaches: behavioral, (operant), cognitive, and cognitive-behavioral. The indications to CBT and the most frequent problems in treatment are isolated. Basic CBT techniques in chronic pain treatment, namely the cognitive restructuration and the practice of skills for pain and stress management (education, adaptive positive self-instruction, relaxation and imagination, increasing activity, exposition, structured problem solving, and relapse coping) are specified. Particular fields of chronic pain which represent the goal of multidisciplinary program of pain treatment including CBT are examined. The author structures basic assumptions of successful program: direct and indirect positive reinforcement of pain behavior, positive reinforcement of required behavior, improvement of physical condition, cognitive reframing, education, training in CBT in pain treatment, and conforming to the CBT principles. The paper sumarizes the efficiency of CBT in chronic pain treatment in adult patients, describes problems in its monitoring and suggests some innovations for increasing its use., Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public