Search

Start Over Rights unknown Subject výzkum

2. Člověk a subjektivní čas

Creator:
Mareš, Jiří
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
subjektivní čas, psychologie, čas jako sled událostí, čas jako trvání, časová perspektiva, časová orientace, diagnostika, pedagogika, výzkum, subjective time, psychology, time as sequence of events, time as duration, time perspective, time orientation, diagnostics, pedagogy, research, and Educational Sciences
Language:
Czech
Description:
Přehledová studie shrnuje současné psychologické poznatky o subjektivním čase jako svébytné dimenzi lidského života. V první části uvádí pět časových etap při zkoumání subjektivního času v psychologii od 19. století až do současnosti. Ve druhé části přibližuje čtyři základní psychologická pojetí subjektivního času (čas jako sled událostí, čas jako trvání, čas jako perspektiva člověka a konečně kontextové pojetí času). Třetí část studie upozorňuje na zvláštnosti v prožívání času (rozhraní mezi minulostí, přítomností a budoucností i případy, kdy subjektivně dochází k porušení běhu času). Čtvrtá část přehledové studie shrnuje diagnostické postupy, které dovolují zjišťovat subjektivní vnímání, prožívání a hodnocení času (kvantitativní i kvalitativní přístupy). Součástí výkladu jsou také příklady, které upozorňují na pedagogické aplikace psychologických poznatků o subjektivním čase. and This overview study summarizes the current psychological knowledge about subjective time as a peculiar dimension of human life. The opening part presents the five stages of explorations in subjective time between the 19th century psychology and today. Next, four basic psychological concepts of subjective time (time as the sequence of events, time as duration, time as perspective and, finally, the contextual concept of time) are explained. Part three comments on the peculiarities of lived time (boundaries between past, present and the future and instances of subjective violation of the course of time). Part four of the study summarizes the diagnostic procedures enabling to observe the subjective perception, living and assessment of time (quantitative and qualitative approaches). Part of the explanation is examples referring to pedagogical applications of the psychological knowledge about subjective time.
Rights:
unknown

9. Pedagogika a nové výzvy výzkumu ICT: role digitálních technologií v každodenním životě a učení mládeže

Creator:
Arnseth, Hans Christian, Erstad, Ola, Juhaňák, Libor, and Zounek, Jiří
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
mládež, formální/informální učení, digitální technologie, gramotnost, výzkum, youth, formal/informal learning, digital technology, literacy, research, and Educational Sciences
Language:
Czech
Description:
Stať diskusního charakteru se zabývá problematikou učení mládeže v různých kontextech a prostředích v éře digitálních technologií. Mládež se s digitálními technologiemi běžně setkává jak ve škole, tak zejména mimo školu, tradičně se však pedagogický výzkum věnuje především školnímu využití ICT. Je tedy velkou výzvou pro pedagogiku tyto oblasti propojit s cílem poznat komplexněji život a učení současné mládeže. V úvodní části se zaměřujeme na současný stav pedagogického výzkumu, ukazujeme také, že ICT nelze považovat pouze za moderní didaktickou pomůcku. V dalších částech diskutujeme možná teoretická východiska tématu. Následně se zabýváme metodologickými otázkami empirického výzkumu, přičemž prezentujeme také příklady realizovaných výzkumů, které jdou za rámec tradičních výzkumů formálního učení s ICT. V závěru se pak zamýšlíme nad teoretickými, metodologickými i aplikačními otázkami, jež souvisejí s takto komplexně pojatým pedagogickým výzkumem mládeže. Jedním z cílů této stati je motivovat k diskusi o pedagogické teorii a výzkumu učení dnešní mládeže s ICT a podnítit tak teoretickou i výzkumnou činnost v této oblasti. and This paper deals with some issues that young people face in various contexts while learning in the digital age. Even though young people more commonly encounter digital technologies outside school than inside it, pedagogical research has focused mostly on school use of ICT. Hence a challenge arises to connect these two areas for a more complex understanding of the life and learning of young people. The introductory part of the paper examines the current state of research in ICT and shows that ICT should not be considered a modern didactic tool only. Subsequent parts discuss possible theoretical solutions of this matter and address some methodological questions of empirical research while also commenting on examples of research that go beyond the traditional way of researching ICT. In its conclusion, the paper explores questions related to theory, methodology and application of the complex research of youth and ICT described above. One of the aims of this paper is to create a discussion on pedagogical theory and research of youth learning aided by ICT and thus to motivate further theoretical and research activity in this area.
Rights:
unknown

10. Prestiž učitelství v mateřské škole optikou subjektivní percepce učitelek

Creator:
Majerčíková, Jana and Urbaniecová, Klára
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
prestiž, subjektivní status, učitelství v mateřské škole, percepce, profese, výzkum, rodiče, prestige, subjective status, preschool teaching, perception, profession, research, parents, and Educational Sciences
Language:
Czech
Description:
Empirická studie se zabývá předškolním vzděláváním a přináší deskriptivní pohled na to, jak je podle učitelek mateřských škol vnímáno povolání, jehož jsou protagonisty. Pro vymezení teoretického konceptu výzkumu je využit rámec subjektivně vnímané prestiže učitelského povolání, a to v kontextu subjektivního sociálního statusu učitelství. Cílem výzkumu bylo tedy odhalit subjektivní percepci prestiže povolání u učitelek mateřských škol a reflektovat její kontexty. Při výzkumu byl metodologicky kombinován kvantitativní a kvalitativní přístup. Aplikací obsahové analýzy byla z pracována data z poslední otevřené otázky 21položkového dotazníku (n = 635) a 19 dokumentů, písemných vyjádření učitelek mateřských škol (v rozsahu 2000–2500 slov). V rámci obou metod účastnice výzkumu (výhradně ženy) reagovaly na otázku, jak se cítí být vnímány ve společnosti. Z výsledků je zřejmé, že i když hodnotí české učitelky mateřských škol své povolání jako společensky významné, na straně rodičů a veřejnosti vidí spíše profesní marginalizaci, spojenou s nedostatečným oceněním a jenom omezeným respektem. Širší kontexty nízké prestiže učitelství v mateřských školách jsou podle učitelek podmíněny feminizací učitelství, vyžadovanou kvalifikací a průměrným věkem učitelek či celkovou neinformovaností veřejnosti o předškolním vzdělávání. Zvyšování své prestiže podmiňují učitelky především inovacemi a reflexí svých didaktických postupů a kultivací vztahů s rodiči dětí. and This empirical study deals with preschool education and provides a descriptive view of how preschool teachers describe society's perception of their profession. The framework of the subjectively perceived prestige of the teaching profession was used to define the theoretical concept of research in the context of the subjective social status of teaching. The aim of the research was to reveal the subjective perception of the prestige of the profession of preschool teachers and to reflect its contexts. Methodologically, the research combined quantitative and qualitative approaches. Content analysis processed data that combined information from the last openended question on a 21-item questionnaire (n = 635) and 19 written statements by preschool teachers (2,000–2,500 words). In both methods, the participants in the research (women only) responded to the question of how they felt they were perceived in society. It is clear from the results that even though Czech preschool teachers evaluate their profession as socially important, they generally see professional marginalization associated with underestimation and limited respect on the part of parents and the public. The broader contexts of the low prestige of the profession and the status of teaching in kindergartens, according to the teachers, are caused by the feminization of preschool education, the required qualifications and the average teacher age, and the general public's ignorance of preschool education. The respondents see ways to increase the prestige of their profession in embracing innovative approaches, reflecting their didactic practices, and cultivating relationships with the children's parents.
Rights:
unknown