Centrální stavba s kuželovitou střechou (projekt Maggi, provedl Facconi a Cometta) dominuje zahradě paláce, s nímž je spojena přízemními arkádami. spojená s palácem. Ve větším válci v přízemí, jehož stěna je členěna pilastry, jsou sdružená trojdílná okna (serliana) prostřídána nikami v edikule, menší válec v patře je opatřen kruhovými okny, na střeše se střídají nestejně velké volutové štíty. V interiéru se v přízemní části střídají větší a menší výklenky, povrch pokryt bohatou groteskní štukovou výzdobou (Martinola)., Krčálová 1986, 58-64, and Stavba evokuje antické římské chrámy, především Pantheon, sdružená okna v přízemí citují antické římské vítězné oblouky. Možná byla zamýšlena jako syntéza antické Arkádie a křesťanského Ráje, čímž by byl oslaven stavebník jAdam II. z hradce ako biblický Adam.
Třípatrová lodžie, v níž se počet arkád směrem nahoru násobí a současně se mění jejich typ. V přízemí dvě pilířové arkády zdobené bosováním, v prvním patře čtyři obloukové arkády s toskánskými sloupy a ve druhém patře osm arkád s iónskými sloupy. V horních arkádách sloupy stojí na soklech, mezi nimiž je balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů jsou rozety, které jsou rovněž ve cviklech arkád prvního patra a ve vlysu patra druhého. and Jeden z prvních dokladů kolonády v českých zemích. V Jindřichově Hradci se objevuje poprvé v českých zemích kombinace všech tří druhů arkád s pravidelně se zrychlujícím rytmem. Rustikované arkády v přízemí byly již dříve použity v Kostelci n. Černými lesy (1549-1558) a Litomyšli (1568-1573), horní sloupořadí ve zdvojeném rytmu má předchůdce v Brandýse nad Labem (1547-1552) a zdvojnásobený počet sloupů s rovným překladem v horním patře dvoupatrových arkád najdeme již v Opočnu (1560-1567) a Telči (1553-80).
Dvoupatrová stavba podélného půdorysu s rustikou v omítce, na všech rozích kamenná rustika. Okna s římsami nahoře spočívají na kordonové římse, v přízemí a prvním patře jednoduchá, ve druhém patře zdvojená, fasáda je zakončena nahoře lunetovou římsou., Poche 1977#, s. 605-610., and Blokovitost, symetričnost, patra oddělená římsami a pravidelné rozmístění oken odpovídají představě o antickém římském paláci, který se snažily evokovat italské, především florentské paláce 15. století.
Na obou stranách portálu představené zdvojené sloupy v toskánském řádu, v úrovni oblouku brány jsou mezi sloupy niky se sádrovými sochami žen (Victoria). Na zalamovaném kladí nad sloupy tympanony s hlavami, nalevo holohlavý muž s vousem (Adam II. z Hradce ?), napravo žena ? (manželka Adama II. z Hradce?). Uprostřed archivolta s aliančním znaky Adama II. z hradce a jeho manželky ve věncích (nahoře uprostřed hrozen vína). Ve vlysu nad sloupy lví hlava s kruhem v tlamě, na soklech sloupů lví hlavy. and Portál byl patrně inspirován francouzskými antikizujícími portály z doby okolo poloviny 16. století, které na zámeckých průčelích citovaly antické římské vítězné oblouky. Monumentální verzi portálu se zdvojenými sloupy po stranách, mezi nimiž jsou niky, najdeme například na severní straně nádvoří zámku Ecouen (Jean Bullant, 1555-1560). Francouzské vzory mohly být zprostředkovány rytinami Jacques Androuet du Cerceau.
Arkády na jižní straně dvora, kterou se vcházelo dio zahrady, vlastně jenom tří patra spojovacích chodem otevřených do dvora arkádami a do zahrady okny. Dolní dvě patra mají toskánské sloupy, poslední patro iónské. Sloupy v patrech stojí na soklech, mazi nimiž balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů rozety, ty také ve cviklech arkád, kde jsou prostřídány znaky v kartuších. Kladí arkád je redukováno na pouhou kordonovou římsu. and Třípatrové arkády mají předchůdce v arkádovém dvoře v Moravském Krumlově (1557-1562) a v Bučovicích (1567-1582).
Na obou stranách portálu niky se sádrovými sochami žen (Victoria), jsou prostovlasé a bosé, v jednoduchém oděvu. Jakoby přicházely (oděv přilepený na tělo, vzdutá draperie), obě mají ruce před sebou, takže se lze domnívat, že v nich držely dnes ztracené atributy, levou ruku mají pozdviženou (držely v ní věnce?) a pravou ruku spuštěnou. Na zalamovaném kladí nad sloupy tympanony s hlavami, nalevo holohlavý muž s vousem (Adam II. z Hradce ?), napravo žena ? (manželka Adama II. z Hradce?). Uprostřed archivolta s aliančním znaky Adama II. z hradce a jeho manželky ve věncích (nahoře uprostřed hrozen vína). Ve vlysu nad sloupy lví hlava s kruhem v tlamě, na soklech sloupů lví hlavy. and Postavy bezesporu zobrazovaly bohyně, na což ukazuje jednoduchý oděv, rozevláté vlasy, bosé nohy. Sochy lze rekonstruovat jako Victorie s palmovou ratolestí ve spuštěné pravé ruce a s věncem v pozdvižené levici, v tradici antických řeckých soch bohyně vítězsví mají rozevlátou draperii a jednu nohu předkročenou, jakoby právě přilétaly z nebes, jejichž řada začíná Paióniovou Níké z Olympie z doby kolem reoku 420 př. Kr.. Victorie po stranách vchodu do Nového stavení lze chápat jako bohyně vítězství Adama II. z Hradce, což měly patrně naznačovat portréty objednavatele a jeho manželky umístěné nad Victoriemi. Na vyobrazení z roku 1885 (Sedláček 1885, s. 28) se zdá, že sochy byly dochovány v horším stavu, než jak by se mohlo zdát z dnešní situace. Domněnka, že sochy byly doplněny až v 17. století (Novák 1901, 70), není pravděpodobná, neboť kamenný portál byl od počátku vybaven nikami pro sochy a Victorie jsou významově propojeny s portrétními hlavami nad nimi a s aliančním znakem v archivoltě.