Centrální stavba s kuželovitou střechou (projekt Maggi, provedl Facconi a Cometta) dominuje zahradě paláce, s nímž je spojena přízemními arkádami. spojená s palácem. Ve větším válci v přízemí, jehož stěna je členěna pilastry, jsou sdružená trojdílná okna (serliana) prostřídána nikami v edikule, menší válec v patře je opatřen kruhovými okny, na střeše se střídají nestejně velké volutové štíty. V interiéru se v přízemní části střídají větší a menší výklenky, povrch pokryt bohatou groteskní štukovou výzdobou (Martinola)., Krčálová 1986, 58-64, and Stavba evokuje antické římské chrámy, především Pantheon, sdružená okna v přízemí citují antické římské vítězné oblouky. Možná byla zamýšlena jako syntéza antické Arkádie a křesťanského Ráje, čímž by byl oslaven stavebník jAdam II. z hradce ako biblický Adam.
Třípatrová lodžie, v níž se počet arkád směrem nahoru násobí a současně se mění jejich typ. V přízemí dvě pilířové arkády zdobené bosováním, v prvním patře čtyři obloukové arkády s toskánskými sloupy a ve druhém patře osm arkád s iónskými sloupy. V horních arkádách sloupy stojí na soklech, mezi nimiž je balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů jsou rozety, které jsou rovněž ve cviklech arkád prvního patra a ve vlysu patra druhého. and Jeden z prvních dokladů kolonády v českých zemích. V Jindřichově Hradci se objevuje poprvé v českých zemích kombinace všech tří druhů arkád s pravidelně se zrychlujícím rytmem. Rustikované arkády v přízemí byly již dříve použity v Kostelci n. Černými lesy (1549-1558) a Litomyšli (1568-1573), horní sloupořadí ve zdvojeném rytmu má předchůdce v Brandýse nad Labem (1547-1552) a zdvojnásobený počet sloupů s rovným překladem v horním patře dvoupatrových arkád najdeme již v Opočnu (1560-1567) a Telči (1553-80).
Na obou stranách portálu představené zdvojené sloupy v toskánském řádu, v úrovni oblouku brány jsou mezi sloupy niky se sádrovými sochami žen (Victoria). Na zalamovaném kladí nad sloupy tympanony s hlavami, nalevo holohlavý muž s vousem (Adam II. z Hradce ?), napravo žena ? (manželka Adama II. z Hradce?). Uprostřed archivolta s aliančním znaky Adama II. z hradce a jeho manželky ve věncích (nahoře uprostřed hrozen vína). Ve vlysu nad sloupy lví hlava s kruhem v tlamě, na soklech sloupů lví hlavy. and Portál byl patrně inspirován francouzskými antikizujícími portály z doby okolo poloviny 16. století, které na zámeckých průčelích citovaly antické římské vítězné oblouky. Monumentální verzi portálu se zdvojenými sloupy po stranách, mezi nimiž jsou niky, najdeme například na severní straně nádvoří zámku Ecouen (Jean Bullant, 1555-1560). Francouzské vzory mohly být zprostředkovány rytinami Jacques Androuet du Cerceau.