Výbor 173 starořeckých nápisů v cca 25 místních nářečích, doprovázený českými překlady s gramatickými poznámkami a s úvodem o mykénském dialektu staré řečtiny a dílčími nářečními přehledy. ,A selection of 173 Ancient Greek inscriptions in ca. 25 epichoric dialects, accompanied by Czech translations with grammatical notes as well as by an introduction on Mycenaean and a series of partial views of dialectological character.
Publikace vychází u příležitosti stého výročí založení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jejíž nedílnou součástí byl od samých počátků seminář pro klasická studia. První část přináší pohled na dějiny klasických studií v Brně v širším kontextu historie fakulty a společenského dění vůbec, a to zejména prostřednictvím přímého svědectví archivních pramenů a vzpomínek pamětníků. Druhou část publikace tvoří reedice studie Františka Novotného, prvního ředitele semináře, Gymnasion aneb úvahy o řecké kultuře. Tato studie byla tiskem vydána naposledy v roce 1922. Odbornou i laickou veřejnost seznamuje s pojmy, na nichž, aniž si to uvědomujeme, stojí celá naše civilizace. ,This book is to be published on the occasion of 100th anniversary of the foundation of the Faculty of Arts of Masaryk University in Brno, of which the Seminary for Classical Studies has been an integral part from the very beginning. The first part of this book offers an overview of the history of the seminary in the wider historical context of whole the faculty and of Czechoslovak society, above all by means of the direct testimony of archive sources and the memories of witnesses. The second part of the book contains a re-edition of an important study by František Novotný, the first head of the seminary, entitled Gymnasion aneb úvahy o řecké kultuře (Gymnasium or Reflections on Greek Culture). This study, last published in 1922, acquaints scholars and laymen with ideas which, although we often do not realize it, form the basis of our civilisation.
Monografie se zabývá tvorbou ženských autorek v kontextu libanonské občanské války. Rozebírá díla dvou z nejvýraznějších představitelek válečného románu v Libanonu, jejichž hlavními protagonistkami jsou ženy. První kapitola čtenáři přibližuje kulturně-společenské a literární podhoubí zkoumaného období, další dvě kapitoly se věnují představení jednotlivých románů. Vlastní analýza se poté soustředí na procesy sebeutváření. Kapitola zabývající se románem Zahrin příběh (Ḥikājat Zahra) pohlíží na proces sebeutváření z pohledu podřizování se moci. V díle Marjam příběhů (Marjam al-ḥakājā) je fenomén moci zkoumán z pohledu ženského vyprávění, které představuje tradiční nástroj rozrušování patriarchálního diskurzu. Stěžejní kapitoly jsou doplněny o překladové ukázky z děl, která do slovenštiny ani češtiny doposud přeložena nebyla. ,The monograph presents a study of women's literary response to the civil war in Lebanon. It focuses on two of the most prominent writers of (post-)civil war novel, namely Ḥanān ash-Shaykh and ʿAlawiyya Ṣubuḥ. The focus is laid on those works that feature female protagonists, while the scope is narrowed to the study of identity formation. Having situated women’s writings on the war into a broader socio-cultural and literary context in the introductory chapter, the second chapter traces the process of identity formation in the novel Ḥikāyat Zahra (The Story of Zahra), while the third one presents the reader with the analysis of Maryam al-ḥakāyā (Maryam of Stories). The chapters are complemented by the excerpts from the novels that have not yet been translated into Slovak or Czech language.