Nájemní dům. Nad vchodem hlavního průčelí reliéf: uprostřed mladý muž, na zádech má nějaký předmět, patrně toulec se šípy, drží z obou stran za šíji mořskou obludu - půl kůň, půl ryba. Na pozadí astrologické znamení Jupitera., Ráday 1998, s. 310, obr. 263., and Autorka reliéfu často čerpala ve svých dílech sou inspiraci z antické kultury. Na reliéfu je na pozadí vedle mladíka umístěno znamení Jupitera, ale zobrazená figura mladého muže s toulcem by mohla představovat Apollóna (boha Slunce), potomka Jupitera. V tomto případě se tedy patrně jedná o nějaké alegorické zobrazení měsíčního znamení zvěrokruhu.
Eklektická budova Hudební akademie. Průčelí budovy je bohatě zdobeno sochami, mramorovými a bronzovými reliéfy. Nad portálem dvojice Atlasů nesoucích římsu se sochou Ference Liszta. Po obou stranách vchodu souvislý figurální výjev -puti (a malí fauni) s labutí a hudebními nástroji (hrají na různé píšťaly), drnkací, strunné, dechové a jiné hudební nástroje, zpívají a tančí. Na fasádě další ornamentální prvky - festony s medailony rámujícími hlavy Faunů a Medúz, divadelní masky a další alegorická zobrazení hlav. Na atice sochy dvou Géniů (1904, G. Maróti) pozdvihujících v obou rukách věnce a na vrcholů nároží rizalitu dvě hlavy sfing., Architectural Guide 1997, s. 42, č. 050; Dent 2002., and Postavičky malých chlapců, putti, jsou dědictvím antického sochařství. Hlava Medúzy je rovněž velmi oblíbeným antickým motivem pouzívaným hojně v secesním umění.
Eklektická budova Hudební akademie. Interiér: proti vchodu je umístěna fontána, po její levé straně obdélný reliéf - uprostřed kompozice vavřínový věnec s maskou, z levé strany faun - pištec, hraje na diaulos, za ním puto s věncem, z pravé strany středového věnce múza s kytarou (Polyhymnia (?)), vedle ní na soklu masky, hůl a feston. Pod reliéfem na obou stranách medailony s hlavami múz (zleva Erató (múza milostné poezie a lyriky), zprava Polyhymnia (múza rétoriky). Na pravé straně kašny druhý figurální reliéf: uprostřed věnec s maskou, vlevo Dionýsos doprovázený panterem, napravo od věnce tančící bakchantka, v levé ruce má bubínek, v pravé thyrsos, vedle ní na zemi koš s vinnými hrozny. Pod reliéfem medailony s hlavami múz - Euterpé (múza milostného lyrického básnictví) a Terpsichoré (múza tance). Další medailony jsou nad vchody do sálu. Nad postranním vchodem s číslem 7: zleva Thalia (múza dramatických umění), zprava Polyhymnia (múza sborového a hymnického zpěvu). Nad vchodem č. 11: Melpomené (múza tragedie) a vpravo opět Terpsichoré. Dekorativní drobné detaily ve vstupní hale zobrazují Kentaury a Fauny s lyrou a Panovou flétnou., Architectural Guide 1997, s. 42, č. 050; Dent 2002, and Reliéfy nad vchody jsou inspirovány antickými reliéfy, a to konkrétními nálezy, dnes vesměs ve sbírkách v Louvru v Paříži. Tančící faun s panterem, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 70, obr. 179); Faun hrající na diaulos, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 24, 29)
Eklektická budova Hudební akademie. Průčelí budovy je bohatě zdobeno sochami, mramorovými a bronzovými reliéfy. Nad portálem dvojice Atlasů nesoucích římsu se sochou Ference Liszta. Po obou stranách vchodu souvislý figurální výjev -puti (a malí fauni) s labutí a hudebními nástroji (hrají na různé píšťaly), drnkací, strunné, dechové a jiné hudební nástroje, zpívají a tančí. Na fasádě další ornamentální prvky - festony s medailony rámujícími hlavy Faunů a Medúz, divadelní masky a další alegorická zobrazení hlav. Na atice sochy dvou Géniů (1904, G. Maróti) pozdvihujících v obou rukách věnce a na vrcholů nároží rizalitu dvě hlavy sfing., Architectural Guide 1997, s. 42, č. 050; Dent 2002., and Postavičky malých chlapců, putti, jsou dědictvím antického sochařství. Hlava Medúzy je rovněž velmi oblíbeným antickým motivem pouzívaným hojně v secesním umění.
Eklektická budova Hudební akademie. Interiér: proti vchodu je umístěna fontána, po její levé straně obdélný reliéf - uprostřed kompozice vavřínový věnec s maskou, z levé strany faun - pištec, hraje na diaulos, za ním puto s věncem, z pravé strany středového věnce múza s kytarou (Polyhymnia (?)), vedle ní na soklu masky, hůl a feston. Pod reliéfem na obou stranách medailony s hlavami múz (zleva Erató (múza milostné poezie a lyriky), zprava Polyhymnia (múza rétoriky). Na pravé straně kašny druhý figurální reliéf: uprostřed věnec s maskou, vlevo Dionýsos doprovázený panterem, napravo od věnce tančící bakchantka, v levé ruce má bubínek, v pravé thyrsos, vedle ní na zemi koš s vinnými hrozny. Pod reliéfem medailony s hlavami múz - Euterpé (múza milostného lyrického básnictví) a Terpsichoré (múza tance). Další medailony jsou nad vchody do sálu. Nad postranním vchodem s číslem 7: zleva Thalia (múza dramatických umění), zprava Polyhymnia (múza sborového a hymnického zpěvu). Nad vchodem č. 11: Melpomené (múza tragedie) a vpravo opět Terpsichoré. Dekorativní drobné detaily ve vstupní hale zobrazují Kentaury a Fauny s lyrou a Panovou flétnou., Architectural Guide 1997, s. 42, č. 050; Dent 2002, and Reliéfy nad vchody jsou inspirovány antickými reliéfy, a to konkrétními nálezy, dnes vesměs ve sbírkách v Louvru v Paříži. Tančící faun s panterem, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 70, obr. 179); Faun hrající na diaulos, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 24, 29)
Fontána se sousoším Nereoven byla vytvořena v roce 1835 a roku 1976 restaurována (Dezső Győri). Na vysokém soklu jsou umístěny postavy dvou žen. Jedna z nich kráčí, nese v ruce a na hlavě amforu, druhá klečící, vylévá z amfory vodu., Budapesti köztéri 1987, č. 61., and Sochy jsou inspirovány antickými sochami Nereoven, mořských nymf (srov. Reinach 1906, I., s. 438)
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním žena s pokrytou hlavou a věncem na hlavě, levou rukou opírá o klín kniíhu s nápisem, pravou rukou na nápis ukazuje. and Portrét filosofa doprovází alegorická postava představující patronku theologie, kterou identifikuje tradiční nápis. Se shodným doprovodným nápisem "divinarum rerum notitia" je Theologie prezentována například ve výzdobě slavnostního sálu bývalé vídeňské university Marie Terezie (1753 - 1755).
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem žena s pokrytou hlavou, na hlavě hvězdný diadém, na klíně rozevřená kniha s nápisem. and Řecký filosof Aristotelés ze Stageiry (384 př. Kr. - 322 př. Kr.) je považován za nejvýznačnější osobnost starověku, zakladatele vědeckého myšlení. Vybudoval základy mnoha pozdějších vědeckých oborů. Je považován za autora asi 400 spisů z oblasti logiky, přírodní filosofie, etiky, psychologie a politiky. Kolem roku 335 př. Kr. založil v Athénách svou vlastní filosofickou školu (Lykeion), jejíž součástí byla také rozsáhlá knihovna. Ženská alegorická postava odkazuje na Aristotelovo obsáhlé dílo, které reprezentují spisy etické a přírodovědné (Philosophia moralis et naturalis).
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod portrétem sedící postava - žena, hlava pokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou drží hada, na klíně má misku (Hygeia ). and Na portrétní fresce je zachycen Hippokratés z Kósu (patrně 460 - 380 př. Kr.), který je považován za nejslavnějšího řeckého filosofa, lékaře a zakladatele moderní medicíny; jako první věnoval pozornost pozorování symptomů nemocí, jako první též propagoval individuální přístup k nemocným. Je autorem spisů známých jako "Corpus Hippocraticum" (Hippokratovský soubor) obsahujících výzkumy v oblasti anatomie, chirurgie, dietetiky a fyziologie. Ženská postava v podobě Hygeie je personifikací medicíny.
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlava zavinutá, ňadra odhalená, v pravé ruce drží globus, kterého se levou rukou dotýká. and Na portrétu je zobrazen Alexander von Humboldt (1769 - 1859), všestranný polyhistor a cestovatel. Zabýval se mnoha vědeckými disciplínami (fyzikou, chemií, mineralogií, geologií, vulkanologií, klimatologií, zoologií i astronomií) a navštívil mnoho vzdálených zeměpisných lokalit (kromě Evropy také Ameriku, Rusko a Střední Asii), kde sbíral minerály, horniny a rostliny. Proto jeho portrét doprovází personifikace Geografie.