Cílem článku je ukázat, že zdánlivě asymetrický vztah mezi teorií mysli a morálkou je ve skutečnosti symetrický. Totiž nejen, že lidé využívají teorii mysli k rozhodnutí, zda si agent zaslouží vinit a zda učinil něco morálně špatného (nebo si zaslouží chválit a učinil něco morálně dobrého), ale někdy samotný morální charakter situace může ovlivnit teorii mysli. Nejprve provedu krátký úvod do teorie mysli - co to je, jak ji používáme a jak nám může být nápomocna. Poté popíšu proces hodnocení morální situace se směrem od teorie mysli (zvážení agentových mentálních stavů, připsání konceptů agentovi) k morálce (vynesení morálního soudu). V tomto procesu figuruje důležitý koncept - koncept záměrného jednání - který může hrát významnou roli při rozhodování o vině (nebo chvále) agenta: pokud jednal záměrně, vina (nebo chvála) by měla být větší. Opravdu to takto funguje? A co laici? Jaký je lidový koncept záměrného jednání? Na tyto otázky se pokusím odpovědět s pomocí empirických dat, která poskytli Bertram Malle a Joshua Knobe, a představím pět podmínek lidového konceptu záměrného jednání. Poté se ve světle dat shromážděných Joshuou Knobem pokusím ukázat, že dřívější přístup ke vztahu mezi teorií mysli a morálkou jako jednosměrnému se zdá být neudržitelný. Způsobil agent vedlejší účinek záměrně? Dosáhl něčeho agent záměrně, ačkoli neměl dostatek potřebných dovedností? Výsledky Knobových experimentů naznačují, že lidé jsou nejspíše ovlivněni morálním charakterem samotného vedlejšího účinku nebo výsledku. Pokud je morálně špatný, agent jednal záměrně, avšak pokud je morálně dobrý, agent nejednal záměrně - tato asymetrie se nazývá "Knobův efekt". Rovněž se pokusím vyrovnat se s některými možnými námitkami. V závěru se budu zabývat určitými právnímu důsledky, které z tohoto nově symetrického vztahu mezi teorií mysli a morálkou vyvstávají. and The aim of this paper is to provide evidence, that seemingly asymmetrical relationship between theory of mind and morality is in fact symmetrical. That is, not only that people use theory of mind to determine whether the agent is blameworthy and did something morally bad (or praiseworthy and did something morally good), but sometimes the moral character of the situation itself might influence people's theory of mind. First, I will make a brief introduction to the theory of mind – what it is, how we use it and how it could be useful to us. Then I will describe the process of evaluation of moral situation with the direction from theory of mind (considering agent's mental states, ascribing concepts to the agent) to morality (make a moral judgment). In this process there is an important concept – the concept of intentional action – which can play a significant role in determining blameworthiness (or praiseworthiness) of an agent: if he acted intentionally, the blame (or praise) should be bigger. Does it really work that way? What about lay people? What is the folk concept of intentional action like? I will try to answer these questions with empirical data provided by Bertram Malle and Joshua Knobe and name five conditions for the folk concept of intentional action. Then, in the light of empirical data gathered by Joshua Knobe, I will try to show that former approach to the relation between theory of mind and morality as one-directional seems untenable. Did the agent brought about some side-effect intentionally? Did the agent achieve something intentionally, even though he did not have enough skill to do it? Results of Knobe's experiments indicate that people are most likely affected by the moral character of the side-effect or the outcome itself. If it is morally bad, agent acted intentionally, but if it is morally good it, agent did not act intentionally – this asymmetry is called "Knobe effect". Also, I will deal with some objections. Finally, I will discuss some of the legal consequences arising from this newly symmetrical relationship between theory of mind and morality.