Přibližný popis cyklu gotických portrétních fresek českých panovníků ve Starém královském paláci na Pražském hradě, zničeného požárem Malé Strany a Hradu roku 1541. Na základě rozboru a srovnání tří rukopisů chovaných v době vydání studie (r. 1896) v c. k. Dvorní knihovně ve Vídni autor popisuje portréty českých knížat a králů od Přemysla Oráče po Ludvíka Jagellonského, které vznikly na popud Karla IV. (jako pendant k portrétním bustám v triforiu chrámu sv. Víta) a které byly doplňovány o vyobrazení pozdějších českých králů až po Ludvíka Jagellonského včetně. Jedním z rukopisů je žádost nejvyššího královského číšníka Jana z Házemburku a na Budyni o restaurování dotyčných portrétních fresek zaslaná roku 1538 králi Ferdinandu I. Žádost obsahuje kresby fresek (jako jejich "kopie") a opisy latinských nápisů, které se pod freskami nacházely. Autor přetiskuje textovou část žádosti a přidává svůj komentář a pět jejich reprodukcí v přílohách.
Dějiny jednotlivých fakult pražské německé Karlovy univerzity v l. 1848-1898 (zvláště po ustavení samostatné německé univerzity r. 1882), doplněné statistickými údaji a životopisy profesorů. Sborník příspěvků k dějinám Karlovy univerzity, na níž se podle autorů přednášelo a zkoušelo výhradně německy i před rokem 1882, kdy rakouské Ministerstvo vyučování vydalo výnos o rozdělení univerzity na českou a německou část (28. 2. 1882). Prvý soubor příspěvků (s. 3-36) obsahuje všeobecné dějiny celé univerzity ve sledovaných letech 1848-1898 včetně seznamu jejích rektorů (s. 15-16), druhý zahrnuje statistická data (s. 37-43) a přehled nadací k podpoře univerzity i studentů (s. 44-56). Třetí oddíl se zabývá vývojem teologické fakulty a jejího profesorského sboru (s. 57-90). Čtvrtý oddíl (s. 91-154) přináší tytéž údaje o právnické fakultě. Pátý (s. 155-380) pojednává o lékařské fakultě, na níž se vyučovalo i veterinárnímu lékařství (s. 373-380). Poslední šestý oddíl (s. 381-470) informuje o vývoji, katedrách i profesorech filozofické fakulty. Závěr publikace tvoří chronologické seznamy děkanů všech uváděných fakult (s. 471-480). Kniha je provázena světlotiskovými přílohami a doplněna jmenným rejstříkem.
Pruská nacionalistická kritika národnostních bouří proti rakouským Němcům v Praze od listopadu 1897 do února 1898. V Lipsku vydaná kniha podrobně líčí reakce rakouského Říšského sněmu a Pražanů na sesazení rakousko-uherského ministra hraběte Badeniho, který se snažil o prosazování slovanských jazyků v těch částech monarchie, v nichž Slované převažovali. Po stručném nástinu interpelací slovanských poslanců v rakouském sněmu (mj. i dr. Podlipného) následuje kritika pražského primátora JUDr. Jana Podlipného, který si "dovolil" odmítnout pozvání na instalaci nového rektora pražské německé univerzity dr. Ulbricha (listopad 1897), dále komentovaný překlad Podlipného projevu na pražském magistrátu, který prý byl - podle anonymního autora knihy z bismarckovského Německa - podnětem k následujícímu rabování německých institucí a obchodů a k fyzickému napadání německých studentů. Vytloukání oken ve Německém divadle (nyní Státní opera; 27. 11. 1897, s. 21), napadnutí studentské hospody buršáckého spolku Carolina ve Štěpánské ulici (27. 11. 1897, s. 22-23). Dne 30. 11. prý byly vytloukány kavárny Continental, Central a Monopol, paláce Aehrenthalský (na rohu Václavského nám. a Štěpánské) a Clam-Gallasův (v Husově), sanatorium dr. Blocha v Žitné ulici. Dále jsou v knize kritizovány články v Národních listech, naopak chváleny jsou příspěvky v pražských německých listech Die Politik, Prager Tagblatt, Bohemia. Dne 1. 12. byla napadána - po několika provokatérských činech, jak kniha přiznává - sídla německých buršáckých spolků Germania, Schlaraffia a německá tělocvična v Mariánské ulici (dnešní Opletalova).