Přibližný popis cyklu gotických portrétních fresek českých panovníků ve Starém královském paláci na Pražském hradě, zničeného požárem Malé Strany a Hradu roku 1541. Na základě rozboru a srovnání tří rukopisů chovaných v době vydání studie (r. 1896) v c. k. Dvorní knihovně ve Vídni autor popisuje portréty českých knížat a králů od Přemysla Oráče po Ludvíka Jagellonského, které vznikly na popud Karla IV. (jako pendant k portrétním bustám v triforiu chrámu sv. Víta) a které byly doplňovány o vyobrazení pozdějších českých králů až po Ludvíka Jagellonského včetně. Jedním z rukopisů je žádost nejvyššího královského číšníka Jana z Házemburku a na Budyni o restaurování dotyčných portrétních fresek zaslaná roku 1538 králi Ferdinandu I. Žádost obsahuje kresby fresek (jako jejich "kopie") a opisy latinských nápisů, které se pod freskami nacházely. Autor přetiskuje textovou část žádosti a přidává svůj komentář a pět jejich reprodukcí v přílohách.
Činnost gotických sochařů a kameníků ze staroměstských rodů Junker, Junkherr, Panic a Pánek ve 14.-16. stol. v Praze, Chebu a Štrasburku. Výklad slova "junker" či "juncherre" v pražských pramenech 14.-16. století jako nejen mladý šlechtic, ale i malířský či sochařský učeň. Z původních mladých šlechticů (německy: "junker" či "junkherre"; česky: "panicz", "panycz" či "pánek"), kteří pobývali na dvoře Karla IV., se stalo rodové příjmení staroměstských měšťanů. Pokud se usadili v Chebu či některém městě Svaté říše římské, byli pak nazývání "Junker von Prag". Někteří byli v uvedených městech činní jako malíři, sochaři či stavitelé kostelů, jiní, kteří zůstali v Praze, byli například pražskými řezníky či jen majiteli domů. Studie (zvláštní otisk z Mitheilungen der Vereins der Deutschen in Böhmen) je doplněna regesty listin a z městských knih z pražského a chebského archivu, v nichž jsou uváděny rody Junker, Junkherr, Panic a Pánek jako kupující či prodávající staroměstských domů. Studie je provázena fotografiemi fresek i soch v Německu, které znázorňují "Junkery z Prahy".
Popis a výklad nástěnných maleb v kapli svatého Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě a připsání jejich autorství Mikuláši Wormserovi, Mistru Theodorikovi a Mistru Oswaldovi. Autor vychází ze své knihy "Die Wochenrechnungen und Betrieb des Prager Domes" (Týdenní účty a provoz pražské katedrály; sign. D 2171), v nichž jsou zmiňováni všichni uvedení dvorní malíři Karla IV., kteří vyzdobili freskami nejen svatováclavskou kapli, ale i ambit Emauzského kláštera a kaple hradu Karlštejn. Kniha je provázena poznámkami a doplněna třemi světlotiskovými přílohami: I. (za s. 14) Votivní obraz Ukřižování na východní stěně kaple (i s portrétem Karla IV.); II. (za s. 16) Zobrazení slavnosti Seslání Ducha Svatého a III. (za s. 24) Socha sv. Václava s Parléřovou značkou.
Edice latinsky vedených týdenních účtů za výstavbu a výzdobu kostela sv. Víta na Pražském hradě z let 1372-1378 s jejich německým komentářem, vysvětlujícím hospodaření svatovítské stavitelské huti v uvedeném období. Edice dvou latinských rukopisů chovaných (v době vydání knihy, tj. roku 1890) v Archivu Metropolitní kapituly u sv. Víta s německým výkladem hospodaření svatovítské stavitelské huti v letech 1372-1378, který seznamuje s výdaji na stavební materiál, na jeho dovážení, s výší mezd vyplácených kameníkům, sochařům aj. umělcům a s popisem výstavby a výzdoby kostela v uvedeném období. Německá část knihy (s. 371-501) je provázena poznámkami a tabulkami v textu. Celá kniha je doplněna Jmenným rejstříkem umělců a jiných důležitých osob (s.502-509) a fotografickou přílohou.