Autor přítomné studie se zabývá současným stavem literární genologie jako disciplíny studující literární rody a žánry. S odvoláním na své studie za dobu 35 let ukazuje na krizi disciplíny, která se nyní pohybuje mezi módou, konjunkturou, stmíváním a nadějí. Zatím se i její název prosadil pouze v několika zemích a literární žánry tak víceméně setrvaly v rámci poetiky. Genologie – stejně jako jiné disciplíny – je invadována novými přístupy, zejména z oblasti areálových studií, kulturní antropologie a kulturologie, ale ani nové technologie, jež daly vznik novým žánrům, nemusí znamenat konec genologie v tradičním slova smyslu. Ukazuje se, že literární žánry poměrně citlivě reflektují společenské změny nebo je dokonce předvídají. Genologie jako samostatná disciplína je tedy nutná i z obecně společenského hlediska, navíc i z hlediska axiologického, neboť v rámci literárních žánrů se vytvářejí estetické hodnoty. Její budoucností je metodologická pluralita, pružnost a koncentrace na proměny literárních žánrů pod vnějšími i vnitřními tlaky. and The author of the present study deals with the contemporary state of literary genre studies (literary genology) as a discipline studying literary kinds and genres. Referring to his studies written during the period of 35 years he manifests the crisis of the discipline which moves nowadays between fashion, boom, twilight, and hope. For the present, even its name is being used in several countries only, and literary genres themselves more or less remained in the framework of poetics. Genre theory/genology – similarly as some other disciplines – is being invaded by new approaches, especially from the sphere of area studies, cultural anthropology and cultural studies, but even new technologies which gave birth to new genres need not mean the end of genology in the traditional sense of the word. It is being demonstrated that literary genres quite sensitively reflect social changes or even predict them. Genology/genre studies as an independent discipline si therefore necessary also from the social point of view, moreover from the axiological standpoint, as literary genres form a framework for the creation of aesthetic values. Its future consists in methodological plurality, flexibility and concentration on the modifications of literary genres under outer and inner impacts.
Studie se zabývá metodologickými a komparatistickými souvislostmi počítačových her jako rozvíjejícího se druhu narativní komunikace. Procesuálnost a interaktivnost počítačové hry umocňují působivost fikčních světů realizovaných hraním. To zvýhodňuje počítačové hry oproti příběhové literatuře a dalším narativním druhům. Příběhová látka dosavadních počítačových her se vyznačuje převahou anglo-americké a keltsko-germánské agendy, hry zpracovávající středoevropskou látku zatím chybějí. and The paper deals with methodological aspects of the comparative study of computer games as a developing form of narrative communication. The impact of fictional worlds materialised through a computer game is enhanced by the game's progressional and interactive features. This is what gives computer games obvious advantage over stories and other narrative genres. The subject matter of the existing computer games is predominantly of Anglo-American and Celto-Germanic provenience; computer games on Central European themes have admittedly been in short supply so far.