Na stěně kaple náboženské výjevy, začleněn do nich portrét Jana mladšího z Lobkovic s manželkami, v pozadí pohled na Horšovský Týn se zámkem and Jedna z nejstarších městských vedut v umění českých zemí.
Na schodišti na původní emporu kaple je zobrazen Herkules s kentaurem., #, and Dílo, patrně z 15. století, zobrazuje Kentaura Nessa pronásledovaného hrdinou Herkulem.
Nástěnné malby v zelené světnici. Na západě: hrad, lovecké výjevy, v popředí průvod. Východ: hrad, lov na medvěda. Jih: hornatá krajina s tvrzí, vesnickými chalupami a mlýnem na potoce, sedlák s oslem, v pozadí lovec se smečkou chrtů pronásleduje jelena. Sever: hrad Houska s lesnatou krajinou a loveckými výjevy., Poche 1982#, s. 483., and Jedny z prvních vedut a žánrových výjevů v nástěnném malířství českých zemí.
Šatní spona. and Spínadla původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula), mnohem více se však uplatnila v klimaticky drsnějších oblastech římské říše. Oděvní spony patří mezi velmi časté provinční archeologické nálezy ze starší doby římské. Vyráběli se z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, v severních římských provincích za Alpami, to byly místní výrobky. Tvarem se lišily podle místních zvyklostí (jiný tvar měly spony germánské a jiný např. spony z Pannonie), způsobu upevnění na oděv.
Průčelí dvou nájemních domů zdobených v přízemí nad vchodem trojice reliéfů ve tvaru oblouku s totožnými figurálními reliéfy. Na levé straně vchodu polo ležící nahý muž držící blesky, za ním vlaje draperie, po pravé straně vchodu žena pololežící ve vlnách, po její pravé ruce had. Mezi nimi rostlinný symetrický motiv. and Reliéfy zobrazují čtyři živly - vodu a země a oheň a vzduch. Takovéto alegorické zobrazení je v první polovině 20. století dokladem přežívání klasických témat.
Edikulový portál s pravoúhlým ostěním. V pilastrech po stranách kandelábrová ornamentika přerušená štítky s monogramem kameníka (MB). V nadpraží dva gryfové a mezi nimi polopostava měšťana s nápisem "Skrzitek" a štítkem s krejčovskými nůžkami. V zalomeném kladí nad pilastry postavy ženy (nalevo) a muže (napravo), uprostřed pernštejnský znak a znak města lemují nápisovou desku nesenou andělem. V římse rozvilina. Portál byl do podloubí osazen druhotně., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 65, obr. s. 152., and Portál je součástí série vytvořené ve čtyřicátých letech místními kameníky jako ohlas portálů Stanislava Thurza, Jana z Pernštejna a portálů v Olomouci a Prostějově.
Náhrobek s vysokým reliéfem - stojící ženská postava v antické drapérii, loučí se s mužskou postavou v drapérii, která se sklání k jejím rukám. Náhrobek je završen ve čtyřech rozích motivem akrotérie., http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat011.html (14.06.2006), and Plány Ervin (1885-1916) byl akademický malíř.
Náhrobek (Temesrékási Vaszilievits János, 1857-1913) v podobě dórského sloupu. Na čelní straně znak města s postavami Géniů držících erb a svatoštěpánskou korunu. and http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat012.htm (13.06.2006)
Tolnai gróf Festetics Leó (1800-1884) byl intendant Národního divadla. Náhrobek v podobě římského sarkofádu, zdoben festony s ovocem, vedle stojí nahý muž s přehozenou drapérií přes rameno, na nohou sandály, na rakvi drží palmovou ratolest. and http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat001.html (13.06.2006)