Hikisch Rezső (1876-1934) byl stavitel a universitní profesor. Náhrobek je patrně z roku 1917, kdy zemřela první pohřbená osoba. Na podstavci rakev ve tvaru antického sarkofágu, na čelní straně reliéf - figurální scéna představující tři ženy v antických řízách - sudičky, nebo v antice bohyně osudu Klóthó, Lachesis a Atropos. Jedna drží vřeteno s přízí, druhá patrně váhy (poškozeno) a třetí nůžky., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat042.htm (13.06.2006), and Sarkofág, v antice schránka na tělo zemřelého, byl od doby neoklasicismu velmi oblíbeným symbolickým prvkem. Bohyně osudu, moiry (Moirai, lat. Parcae), dcery boha Dia, Klóthó s vřetenem rozpřádá dny života, lidský osud, Lachesis s mírou nebo váhou ho rozvíjí, Athropos s knihou života, slunečními hodinami nebo nůžkami, jimiž přestřihovala nit života, ukončuje. Všechny tři předly nit osudu, svým zpěvem doprovázely harmonii sfér (naše sudičky jsou jen velmi vzdálené), nad nimi vládne Osud, jsou jenom jeho střážci a vykonavatelkami. Řekové si je představovali jako stařeny, nejstarší zobrazení je na reliéfu z Pergamonu, Brit.Mus), pak v renesanci a později. Formální uměleckou inspirací mohl být reliéf se stejným námětem (především postava Klóthó) zobrazený na náhrobku Alexandra von der Mark v Berlíně (J. G. Schadow, 1788 - 1790).
Tolnai gróf Festetics Leó (1800-1884) byl intendant Národního divadla. Náhrobek v podobě římského sarkofádu, zdoben festony s ovocem, vedle stojí nahý muž s přehozenou drapérií přes rameno, na nohou sandály, na rakvi drží palmovou ratolest. and http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat001.html (13.06.2006)
Na místě je pohřben sochař Alpár Ignác (1855 - 1928).Náhrobek v podobě sarkofágu. and http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/nevmut.html (14.06.2006)
Thurzóbányai Elischer Gyula (1875-1929) byl lékař, rentgenolog, a universitní profesor. Náhrobek v podobě antického sarkofágu, v nárožích akrotéria a na obou stranách bočnice figury pohřebních geniů., http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat081.html (14.06.2006), and Tento typ antických římských sarkofágů je doložen i z vykopávek na území Maďarska.
Parcela 7-1-1: pohřben Szabóky Adolf (1821 - 1880), náhrobek v podobě římského sarkofágu s figurálními reliéfy v nárožích truhly. and http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/nevmut.htm (13. 06. 2006)
Na pomníku padlým vojákům (1914 - 1918) je na vysokém podstavci umístěn sarkofág., Medvey 1939, s. 77, 115., and Sochařská výzdoba pomníku je připomínkou antických římských sarkofágů, které byly též používány na území dnešní Budapešti, římské provincii Pannonii.
Na pomníku padlým vojákům (1914 - 1918) je na vysokém podstavci umístěn sarkofág., Medvey 1939, s. 77, 115., and Sochařská výzdoba pomníku je připomínkou antických římských sarkofágů, které byly též používány na území dnešní Budapešti, římské provincii Pannonii.
Tapiserie. Figurální scéna v krajině před branami Tróje. Obraz zobrazuje v jednom výjevu dvě scény příběhu. Uprostřed dominuje dvojice žen, jedna z nich, Polyxena, drží v ruce květinový věnec, u její nohy sedí pes. Druhá žena drží v pravé ruce vázu, na hlavě nese koš s květinami. Před nimi oltář s hořícím ohněm, žena s věncem, dvojice chlapců s obětními berany a vavřínovým věncem na hlavě, na zemi velká nádoba na vodu. V průhledu Achilleův sarkofág, na který se sklání obětovaná Polyxena a dvě ženy. Po levici ženy s věncem v ruce dvě sedící ženské postavy u jejich nohou na zemi květinový koš. Za oběma ženami ve druhém plánu kruhový oltář, u něho klečí Achilles, je raněný šípem do nohy, za ním běží Paris s lukem v ruce a voják se štítem a mečem. V pozadí muž, ruce naznačují gesto zármutku, skupina postav s obětními dary (nádoby, koše s plody a květinami, dobytek) a architektura města., Blažková 1974#, č.k. 22; Reyničs, Laveissičre 2005#, 178-180., and Výjev spojuje časově mnohovrstevný děj příběhu podle líčení několika antických autorů (Ovidius, Hyginus, Euripides, Apolodorus). Achilles se neozbrojen dostavil do Apollónova chrámu, kde měl potvrdit smlouvu o svém sňatku s Priamovou dcerou Polyxenou. Byl však zrazen a zabit Paridem šípem do jediného zranitelného místa na svém těle, do paty. Poté byla Polyxena obětována na jeho hrobě. Podle kartonu Isaaca Moillona bylo vytkáno několik edic série, ve kterých se obraz poněkud odlišuje v počtu zobrazených figur.
Pískovcový románský (?) sarkofág je ozdoben řeckými kříži a naznačenými arkádami., Všetečková 2007#., and Údajně v tomto pískovcovém sarkofágu byly původně pohřbeny ostatky sv. Longina, římského setníka, které byly v roce 1409 za vyšehradského probošta přivezeny z Říma do Prahy a uloženy na Vyšehradě. Za husitských bouří byl sarkofág vhozen do Vltavy, nalezen, využíván jako káď k prodeji ryb na Novoměstském tržišti, ale posléze vrácen na Vyšehrad. Podle Všetečkové se však patrně jedná o románský artefakt (tumba Vratislava II.).