Search

Start Over Creator Tůma, Oldřich

3. Historický summit u protinožců

Creator:
Pánek, Jaroslav, Tůma, Oldřich, Kocian, Jiří, Polívka, Miloslav, Vorel, Petr, Lach, Jiří, and Slabáková, Radmila
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
O kongresu historiků v Sydney referují v několika propojených příspěvcích z různých pohledů jeho čeští účastníci – Jaroslav Pánek z Rady pro zahraniční styky AV ČR, Oldřich Tůma s Jiřím Kocianem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze, Miloslav Polívka z Historického ústavu AV ČR v Praze, Petr Vorel z Univerzity Pardubice, Jiří Lach z Univerzity Palackého v Olomouci a Radmila Slabáková z téže instituce. Na kongresu dominovala tři obecně pojatá „velká“ témata: „Lidstvo a příroda v dějinách“, „Mýtus a historie“ a „Mír, společnost a mezinárodní řád v dějinách“. Referenti vesměs sdílejí poznatek, že na kongresu se projevilo další posilování pozic mimoevropských historiografií, a to jak ve volbě témat, jež pokrývala víceméně celý svět, tak v zastoupení přednášejících., This contribution is a series of related reports on the historians’ congress in Sydney presenting various points of view by the Czech participants Jaroslav Pánek from the Council for Foreign Relations of the Academy of Sciences, Prague, Oldřich Tůma and Jiří Kocian from the Institute of Contemporary History, Prague, Miloslav Polívka from the Institute of History, Prague, Petr Vorel, from the University of Pardubice, and Jiří Lach and Radmila Slabáková from the University of Olomouc. Three ‘big’ subject-areas dominated the Congress: ‘Humankind and Nature in History,’ ‘Myth and History,’ and ‘War, Peace, Society, and International Order in History.’ The Czech participants reporting here all observe that non-European historiography gained ground at the Congress, both in terms of choice of topics, which covered more or less the whole world, and in terms of the scholars who gave papers., and Kronika
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Nad archivy StB a historickou etikou

Creator:
Tůma, Oldřich and Drápala, Milan
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Pod tímto souhrnným titulem jsou otištěny dva stručné ohlasy od Bořivoje Čelovského a Radka Schovánka na stať Jana Křena „Archivy StB jako pramen poznání minulosti“ z minulého čísla Soudobých dějin a následné Křenovo obšírné vyjádření. V rámci dokumentárních příloh k tomuto článku je zařazen také obsáhlý dopis Jana Křena a Václava Kurala zaslaný v květnu 1985 Československé akademii věd, v němž oba historici na základě ročního profesorského hostování na brémské univerzitě komentují stav západoněmecké bohemistiky a plédují za rozšíření styků se vstřícně naladěnými historiky ve Spolkové republice., This contribution comprises responses by Bořivoj Čelovský and by Radek Schovánek, to the article by Jan Křen “Archivy StB jako pramen poznání minulosti” (Secret Police Records as a Source of Knowing the Past), which was published in the last number of Soudobé dějiny, and Křen’s long statement. Among the document supplements to the contribution is a long letter from Křen and his fellow historian Václav Kural, which they sent in May 1985 to the Czechoslovak Academy of Sciences, in which, after a year as visiting professors at the University of Bremen, they comment on the state of Czech studies in West Germany and make an appeal to expand relations with historians in the Federal Republic of Germany., and Diskuse
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Nejhorší možná varianta

Creator:
Tůma, Oldřich
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
V centru úvah autora jsou předpoklady a důvody, které v srpnu 1968 vedly k vojenské intervenci Sovětského svazu a dalších čtyř států Varšavské smlouvy jakožto zásadní determinantě dalšího československého vývoje. Nejprve polemizuje proti dvěma interpretacím, jež mají společné to, že příčiny intervence hledají v sovětské politice. Autorem první z nich je český historik Jiří Fidler, který za rozhodující považuje vojenské zřetele, totiž snahu Kremlu změnit strategickou situaci ve střední Evropě rozmístěním sovětských vojenských jednotek a jaderných zbraní v Československu. Podle Tůmy je toto vysvětlení založeno na hypotézách a nemá oporu v pramenech. Za ještě vágnější a neopodstatněnější pak pokládá interpretaci, typickou pro západní kremlologii před rokem 1989, která vyvozuje intervenci z boje o moc mezi frakcemi v nejvyšším sovětském vedení. Rozhodnutí k vojenskému zásahu bylo podle jeho soudu výsledkem celkového sovětského hodnocení situace v Československu a jeho snahy udržet zdejší komunistický režim. Na tomto základě pak autor uvažuje o okolnostech, které – nejspíše ve svém souběhu – mohly intervenci zamezit. Významný brzdicí efekt v tomto směru přisuzuje případnému angažmá Spojených států, jejichž včasné varování před negativními důsledky intervence pro politiku uvolňování mezinárodního napětí mohlo sovětské rozhodování značně ztížit. Jisté možnosti ovlivnit události měli i reformní komunisté v Československu pod vedením Alexandra Dubčeka, jejichž lavírování mezi požadavky veřejnosti a tlakem Kremlu Sověty dráždilo a zároveň působilo dojmem bezradnosti. Oproti němu se nabízela buď cesta důraznějšího odporu vůči Moskvě, anebo taktických ústupků jejím nárokům. Třebaže by hrozba intervence nezmizela se srpnem 1968, za předpokladu respektování určitých spojeneckých závazků vůči Sovětům se Československo podle autora nemuselo nutně stát její obětí. V tom případě se vývoj mohl ubírat v zásadě dvojím směrem: buďto (pravděpodobně) by pokračoval rozklad komunistického systému a jeho postupná přeměna v pluralitní demokracii západního typu, anebo (méně pravděpodobně) by se reformní komunisté odhodlali zvrátit poměry násilím. Ať tak či tak, alternativní scénáře vývoje by podle autora byly určitě příznivější než realita dvacetileté ubíjející „normalizace“ pod záštitou sovětských tanků., This article mostly considers the conditions and reasons that culminated in the Soviet-led military intervention with four other Warsaw Pact states in August 1968 as the primary factor determining future Czechoslovak developments. The author first takes issue with two interpretations that point to the causes of the intervention as being in Soviet policy. The fi rst interpretation is by Jiří Fidler, a Czech historian, who considers paramount the military aspect, that is to say, the endeavour of the Kremlin to change the strategic balance in central Europe by deploying Soviet troops and nuclear weapons in Czechoslovakia. The author of the current article argues that this explanation is based on mere hypotheses unsupported by the archive records. He considers even more vague and unfounded the interpretation, typical of Western Kremlinologists before the Changes of late 1989, which sees the intervention as resulting from a power struggle amongst factions at the top level of the Soviet leadership. The decision to intervene militarily was, he argues, the result of an overall Soviet assessment of the situation in Czechoslovakia and the leadership’s endeavours to maintain the Communist régime here. On this basis, he then considers the circumstances that could – most probably in conjunction with each other – have prevented the intervention. An important factor that would have acted as a brake in this sense, he argues, was the possible involvement of the United States, whose timely warning of the negative consequences of the intervention for the policy of détente would have considerably complicated Soviet decision-making. Certain possible ways to infl uence events were also open to the Czechoslovak Reform Communists led by Alexander Dubček, whose waffling between the demands of the Czechoslovak public and the pressure of the Kremlin provoked the Soviets and also gave them the impression of Czechoslovak helplessness. By contrast, the Czechoslovak leaders could have chosen either to resist Moscow more openly or to retreat tactically to her demands. Although the threat of intervention would not have vanished with August 1968, if Czechoslovakia had honoured certain commitments towards its allies, namely, the Soviets, she would not, argues the author, have necessarily become the victim of Soviet intervention. In that event, developments could have taken essentially two directions: either the decay of the Communist system would have continued together with its gradual change into a pluralist Western-type democracy (the probable alternative) or the Reform Communists, and would have decided to change the situation by force (the less probable). In any event, the alternative to the actual developments would, according to the author, have defi nitely been preferable to the reality of the twenty years of “Normalization” under the aegis of Soviet tanks.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Německé menšiny v právních normách 1938-1948

Creator:
Tůma, Oldřich
Format:
print
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Česko-německé diskusní fórum, dějiny, Češi a Němci, history, Czechs and Germans, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
In February 2007, The Institute of the Contemporary History of the ASCR co-organized a seminar which was the finale of a Bohemian-German project which began in 1999. A comparison of European law and rules valid during the post-war period and linked to German minorities was the aim. Law and regulations in Poland, Hungary, France, Denmark, Belgium, Yugoslavia and Italy were also analyzed. and Oldřich Tůma.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Právní normy let 1938-1948 týkající se Němců v Československu a ostatní Evropě

Creator:
Pešek, JIří and Tůma, Oldřich
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Předkládaný text přibližuje komplikovanou historii a koncepci česko-německého projektu, jehož cílem byl výzkum a komparace poválečných právních norem, jimiž jednotlivé evropské země řešily situaci německých menšin na svém území, a především podává vlastní interpretaci výsledků projektu a pokouší se o určité shrnutí problematiky na pozadí jejích historických souvislostí. Hlavním výsledkem projektu, který nakonec zahrnul poválečné německé menšiny v Polsku, Československu, Maďarsku, Jugoslávii, Itálii a jižním Tyrolsku, Belgii, Francii (Alsasku), Dánsku a severním Šlesvicku a situaci ve Spojenci okupovaném Německu, byly paralelní česká a německá publikace, sestávající ze studií a vybraných dokumentů k příslušným zemím: Německé menšiny v právních normách 1938–1948: Československo ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi (Brno – Praha, Doplněk – Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2006) a Deutschsprachige Minderheiten 1945: Ein europäischer Vergleich (München, R. Oldenbourg 2006). Editory obou publikací jsou Jiří Pešek s Oldřichem Tůmou a Manfred Kittel s Horstem Möllerem. Během projektu se mezi českou a německou stranou vyskytly rozpory v interpretaci jeho výsledků, které znemožnily nejen sepsání společné úvodní studie k těmto sborníkům, ale – pro odpor německé strany – i společnou publikaci české a německé verze úvodu; německá verze z pera Kittela a Möllera vyšla německy pod názvem „Die Beneš-Dekrete und die Vertreibung der Deutschen“ ve Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte (roč. 54, č. 4, (2006), s. 541–581) a česky má vyjít v revue Střední Evropa, česká verze vyjde německy v časopise mnichovského Collegia Carolina Bohemia a její české znění přinášejí Soudobé dějiny. Autoři české verze kladou důraz na historické a mocenskopolitické kontexty, v publikacích nedostatečně zohledněné, v nichž se – jak na mezinárodní (spojenecké), tak na národní úrovni – odehrávala rozhodnutí a přijímala legislativní opatření vůči německým menšinám v poválečné Evropě. Relativizují přitom jednoduchou platnost teze, že zatímco státy na východ od Německa postupovaly vůči německým menšinám nespravedlivě (vyháněly je na základě principu kolektivní viny) a snažily se na úkor Německa dosáhnout územních zisků, západní demokratické státy se chovaly opačně. Poukazují přitom na vypuzení německé menšiny z Nizozemí okamžitě s koncem války nebo na francouzské a nizozemské nároky na anexi německých území, které s ohledem na stabilizaci Německa a počínající studenou válku zablokovali Američané. Připomínají také historický vývoj německých menšin po první světové válce, kdy se staly – již za, výmarské republiky, a zejména po Hitlerově nástupu – předmětem říšskoněmecké manipulace a indoktrinace. Během následující války pak vítězné státy opustily koncept integrace menšin ve prospěch jejich eliminace jako záruky politické stability. Dále se autoři zabývají obecnými souvislostmi a znaky utváření právních norem ve vztahu k Němcům a k potrestání válečných zločinů. Západní spojenci koncipovali, nebo alespoň přijali, tehdejší principy řešení; platí to především o principu kolektivní viny, jenž byl odmítnut teprve Chartou lidských práv OSN v roce 1948. Široká mezinárodní komparace v rámci výše uvedeného projektu podle autorů ukázala pozoruhodně vysokou míru shody v situaci a vývoji ve vztahu k německým menšinám ve sledovaných zemích, jakož i mezinárodní provázanost provizorní trestněprávní legislativy z válečných a těsně poválečných let. Závěrem autoři připomínají, že cílem projektu nebylo hledání „nejmenšího společného jmenovatele“ a interpretačních kompromisů, nýbrž vytvoření názorového fóra pro uplatnění rozdílných interpretačních pozic., This article discusses the complicated history and conception of a Czech-German project, the aim of which is the research and comparison of post-war legislation used by individual European countries to resolve the problems faced by the German minorities living on their territory. The article mainly provides its own interpretation of the project results, and attempts a summary of the topic in the broader historical context. The main result of the project, which eventually included the post-war German minorities of Poland, Czechoslovakia, Hungary, Yugoslavia, Italy and South Tyrol, Belgium, France (Alsace), Denmark and Schleswig-Holstein, and Allied-occupied Germany, is publications, in parallel Czech and German editions, comprising articles and documents related to the relevant countries: Německé menšiny v právních normách 1938–1948: Československo ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi (Brno and Prague: Doplněk and the Institute of Contemporary History, 2006) and Deutschsprachige Minderheiten 1945: Ein europäischer Vergleich (Munich: Oldenbourg, 2006). The editors of the two volumes are Jiří Pešek with Oldřich Tůma and Manfred Kittel with Horst Möller. During the project, conflicting interpretations arose between the Czech and German sides, making it impossible not only to write joint introductions to the volumes, but also – owing to the resistance of the German side – to publish jointly the Czech and German introductions. The German version, by Kittel and Möller, was published as ”Die Beneš-Dekrete und die Vertreibung der Deutschen,” in Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte, vol. 54, (2006) no. 4, pp. 541–81. The Czech translation will come out in Střední Evropa. The Czech version will be published in German translation in Bohemia, the periodical of the Collegium Carolinum, Munich, and in the original Czech in Soudobé dějiny. The authors of the Czech version put the emphasis on the hitherto largely neglected context of history and power politics, in which – at both the international level (amongst the Allies) and national level – the decisions were made and legislation passed regarding the German minorities in post-war Europe. The authors demonstrate the relative nature of the thesis that while the states east of Germany had acted unjustly towards German minorities (expelling them on the principle of collective guilt) and tried to gain territory at the expense of Germany, the Western democracies fairly. They point to the expulsion of the German minority from the Netherlands at the end of the war, and also to the French and Dutch claims to German, territory, which were blocked by the Americans in view of the need to stabilize Germany and the beginning of the Cold War. They also point out the historical development of the German minorities after the First World War, when Germany – even during the Weimar Republic, and particularly after Hitler’s coming to power – used them to manipulate and indoctrinate the public. During the Second World War the victorious powers abandoned the idea of integrating the minorities, and instead took up the policy of moving them out of the majority countries in an attempt to guarantee political stability. The authors then discuss the general context and common features of making laws concerning the Germans and the punishment of war criminals. The Western Allies conceived, or at least adopted, principles for a solution, mainly the principle of collective guilt, which was rejected first by the UN Charter of Human Rights in 1948. The broad international comparison made in this project shows, the authors argue, a remarkably large measure of similarity in the attitudes to the German minorities in these countries and how these attitudes developed, as well as the international interconnections between provisional criminal law from the years during the war and just after it. In conclusion the authors point out that the aim of the project was not to find the lowest common denominator and compromises in interpretation, but to create a forum for various views., and Diskuse
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Unreached 90th birthday of Milan Otáhal

Creator:
Tůma, Oldřich and Mareš, Jiří
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Language:
English
Description:
Milan Otáhal (1928-2017) was a leading historian studying the contemporary history of Czechoslovakia. In the 1960s, he was the head of the Department of Modern History of the Historical Institute of the Czechoslovak Academy of Sciences; in the early 1970s, he lost his job at the institute and was expelled from the Communist Party of Czechoslovakia. He was one of the fi rst signatories of Charter 77 and was active in the historical samizdat as an independent historian. Since the 1990s, his scientifi c activity was connected with the newly established Institute for Contemporary History. His main focus was the history of the anti-regime opposition and of the society between 1969 and 1989, and the role of students and intelligentsia in the change of the political situation in the end of the 1980s. He wrote a number of factographically rich and interpretationally distinctive publications on these topics. The author of the obituary mentions principal contributions of Milan Otáhal to the knowledge and understanding of Czechoslovakiaʼs most recent history, emphasizing that he was a historian who was not only intellectually refl ecting the period he was living in, but who was also intensively experiencing and co-creating it. and Přeložil: Jiří Mareš
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

9. Za Karlem Jechem

Creator:
Tůma, Oldřich and Drápala, Milan
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Nekrolog připomíná život a odbornou činnost historika Karla Jecha (1929–2012), dlouholetého pracovníka Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Karel Jech vystudoval Vysokou školu hospodářských a sociálních věd v Praze, poté byl zaměstnán na Vysoké škole stranické a jako docent na Vysoké škole ekonomické. V době takzvané normalizace byl nucen působit mimo svou profesi, podílel se ale na vydávání samizdatových sborníků Historické studie. Po nástupu do Ústavu pro soudobé dějiny v roce 1990 se věnoval především dramatickým poválečným dějinám zemědělců a venkova. Spolu s Karlem Kaplanem připravil zásadní dvousvazkovou komentovanou edici dokumentů Dekrety prezidenta republiky: 1940–1945 (Brno 1995, 2. vydání v jednom svazku 2002) a kromě jiných publikací vydal monografii Soumrak selského stavu: 1945–1960 (Praha 2001), která později vyšla v přepracované podobě pod názvem Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy (Praha 2008)., This is an obituary that considers the work of the historian Karel Jech (1929–2012). For many years Jech worked at the Institute of Contemporary History, Prague. After graduating from the School of Economics and Social Studies (Vysoká škola hospodářských a sociálních věd) in Prague, he was employed at the Party School (Vysoká škola stranická) and as a docent at the School of Economics (Vysoká škola ekonomická). In the years of the re-establishment of hard-line Communism, called ‘normalization policy’, beginning in 1969, Jech was forced to find employment outside his field. He was active in the publication of the samizdat volumes historical studies. After the changes beginning in late 1989, he joined the just-established Institute of Contemporary History, at the Academy of Sciences, Prague, in 1990, and devoted himself primarily to the dramatic history of the farmers of Bohemia and Moravia and the collectivization of their farms. Together with Karel Kaplan he compiled and edited a fundamental two-volume edition, with commentary, of the Presidential Decrees, Dekrety prezidenta republiky: 1940–1945 (Brno, 1995; 2nd edn, as one volume, 2002). His other publications include Soumrak selského stavu: 1945–1960 (Prague, 2001), a revised edition of which was published as Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy (Prague, 2008)., and Nekrolog
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public