This article concerns the Serbian interests in Kosovo in the late 19th century and discusses two Serbian-Turkish Wars in 1876-1878. As a result, the vast majority of the Albanians, who lived in what is now southern Serbia, were forced to leave their homes. Although the Albanians posted petitions to consulates in the Ottoman Empire, which tried to negotiate with Serbia the possibility of returning Albanian refugees, their property rights enshrined in the Treaty of Berlin were ignored. The article is focused also on the consequences of the Albanian exodus.
Jan Urban Jarník (1848–1923) was the founder of Romanian and Albanian studies in what is today the Czech Republic. He loved recording the events of his life and published many memoirs in the Czech and Romanian press. After meeting with members of the Albanian diaspora in Bucharest, he decided to write an autobiography in Ghegh Albanian (a northwestern dialect). This article subjects the whole text to a linguistic analysis and provides a Czech translation. and Jan Urban Jarník (1848–1923) byl zakladatelem romanistiky a albanistiky v českých zemích. Rád psal o svých životních příhodách a vydal mnoho memoárů v českém a rumunském tisku. Poté co se setkal s příslušníky albánské diaspory v Bukurešti, se rozhodl sepsat vlastní autobiografii v gegské albánštině, konkrétně v severozápadogegském nářečí. Tento článek přináší komentované vydání textu včetně překladu do češtiny
This paper covers J.U. Jarník's life and his work in albanology. His focus was primarily Albanian dialectology and folklore. He authored two monographs, several articles and reviews, and many unpublished manuscripts. Also, he planned to make an expedition to Albania with G. Meyer, but did not succeed in realizing this plan. and Příspěvek se věnuje životu a dílu J. U. Jarníka v oblasti albanistiky. Zabýval se především dialektologickou problematikou albánštiny a albánskou lidovou slovesností. Je autorem dvou monografií, několika článků a kritik a množství nikdy nepublikovaných rukopisů. Zamýšlel také podniknout s G. Meyerem expedici do Albánie, kterou se mu nepodařilo realizovat.
The article presented here provides evidence that Zipf's First Law applies for syllables in Modern Greek and introduces the usage of the Hamming distance to describe the dependence between syllables' contrast and their relative frequency within a text. A custom corpus was used as the source of linguistic data. and Předkládaný článek dokládá platnost tzv. prvního Zipfova zákona pro novořecké slabiky a představuje využití Hammingovy vzdálenosti při popisu vzájemné závislosti mezi kontrastem slabiky a její relativní frekvencí v textu. Jako zdroj jazykových dat byl použit vlastní korpus.