Climate change impacts on water cycle at regional scale have been recently very investigated and discussed issue. This study focuses on changes of not only total runoff but also others water balance components: soil water content and evapotranspiration, in a monthly step. The climate change was described using outputs of two different global circulations models, ECHAM and HadCM based on two divergent scenarios (optimistic B1 and pessimistic A2) according to the IPCC. The simulation of water cycle was processed in the mesoscale Malse basin (437 km2 ) in southern Bohemia using distributed physically based hydrological model SWIM. The outputs for the time horizon 2050 were assessed in comparison with mean values from the representative period 1987-1998. The study indicates vulnerability against predicted changes of both temperature and precipitation patterns referred to the selected scenarios. A decrease of total runoff was expected; however, hydrological balance will be different particularly in the monthly pattern within a year. The aim of this article is to describe the impact on various hydrological balance components. and Stále aktuálnější otázkou jsou dnes dopady klimatické změny na hydrologický cyklus v regionálním měřítku. Tato studie se zaměřuje na sledování změny nejen odtoku, ale také změn obsahu půdní vody a evapotranspirace, a to v měsíčním kroku v průběhu roku. Pro popis změny klimatu byly zvoleny výstupy dvou globálních modelů ECHAM a HadCM podle dvou odlišných scénářů budoucího klimatického vývoje (optimistický B1 a pesimistický A2) podle IPCC. Hydrologický cyklus byl simulován použitím distribuovaného fyzikálního hydrologického modelu SWIM, a to na středně velkém povodí jihočeské Malše (437 km2 ), pro závěrový profil Pořešín. Výstupy odpovídající hypotetickému stavu v roce 2050 byly porovnávány s dlouhodobými průměrnými hodnotami z povodí za léta 1987-1998. Ukazuje se, že středně velké povodí Malše je citlivé vůči předpovídaným změnám teplot a srážek a podle scénářů dojde k očekávanému celkovému poklesu odtoku z povodí. Tento pokles bude provázen změnami hydrologické bilance během roku, viditelné především přesunem maximálních hodnot jednotlivých prvků do jiných měsíců.
In the context of discussed global climate change the emphasis is placed mainly on the adaptability of the water management methodology at present time. Therefore a questionnaire inquiry oriented to the perception of the climate change impact and current state of adaptation strategies implementation was carried out and evaluated. The research was realised among the water management experts in six large transboundary basins: Elbe, Rhine, Guadiana, Amudaria, Orange and Nile. The questionnaire was divided into six parts concerning for example: expected climate change impacts, adaptation measures, drivers for development of adaptation strategy, adaptation barriers etc. Responses were evaluated with rating and the dominant answers and lists of priority were established. Results were evaluated looking for overall conclusions in all or almost all regions, as well as conclusions for each region. The main benefit of the research lies in the evaluation based principally on the opinions of policy makers, stakeholders and water managers in the river basins not on the climate scenarios. The outcomes have proved understanding of the climate change impact issue over all six basins, only the approach to adaptation is partly different. The historical development of water management in the basin influences the perception as well. and V současnosti se v souvislosti s diskutovanou globální změnou klimatu stále zvyšuje důraz na požadavek adaptability metodik uplatňovaných ve vodním hospodářství. Z tohoto důvodu byl v šesti vybraných světových povodích uskutečněn a vyhodnocen dotazníkový průzkum mezi oslovenými experty se zaměřením na chápání důsledků klimatické změny a na zjištění aktuálního stavu implementace adaptačních opatření v povodí. Šlo o povodí Labe, Rýna, Guadiany, Amudarji, Orange a Nilu. Dotazník byl rozdělen do několika sekcí týkající se např. očekávaných dopadů klimatické změny, adaptačních opatření, podnětů pro návrh strategie adaptace, bariér adaptace atd. Dotazníky byly vyhodnocovány pomocí bodování a stanoveny vždy dominantní odpovědi a seznamy priorit. Výsledky byly vyhodnoceny vždy z obecného hlediska i v rámci konkrétního povodí a vzájemně porovnány. Významným přínosem bylo, že průzkum byl založen na závěrech a zkušenostech expertů, nikoli na klimatických scénářích. Ukázalo se, že ve všech povodích bylo dosaženo pochopení problému dopadu klimatické změny, jen přístup k vlastní adaptaci je částečně odlišný. Záleží rovněž na historickém vývoji vodního hospodářství v daném regionu