Kresba perem (427 x 422 mm). Dole v popředí zahradní parter před hornatou krajinou, Theseus táhne nit odvíjenou Ariadnou, na hlavě má korunu, vznáší se nad hrdinou. Nad Ariadnou žena, alegorická figura, s ratolestí. V druhém plánu zápasící Herkules s kyjem., Preiss 1979#, 52, č. k. 79., and Kresba (značeno VI), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Olej na plátně (128 x 96 cm):: na lůžku polosedí nahý muž, Cato, rukama si otevírá řeznou ránu na břiše, kde jsou vidět odkryté vnitřnosti. Nad ním se sklání voják, vedle je stařec, lékař, kterého Cato odstrčil. Napravo přihlíží mladík, Catonův syn, s mísou (?) v rukou. Na zemi vedle postele štít s Jupiterpovými blesky, pochva meče, na stolku přilba. Noha postele v podobě orla, který se jakoby ohlíží na umírajícího., Kotková 2009#, 80-85., and Obraz vznikl na zakázku pro Maxmiliána Thuna, který jej objednal pro výzdobu svého paláce na Malé Straně v Praze. Byl jeden z konvolutu několika dalších děl, která byla v paláci vystavena, některé z nich byly také inspirovány antikou (Alexandr Veliký, Smrt Seneky), obraz byl v Thunském paláci až do konce 18. století, do sbírky hraběte Františka Josefa II. Kolowrata Libštenského se obraz dostal v roce 1808. Po prohrané bitvě (Thapsus, 46 př. Kr.) Marcus Porcius Cato mladší spáchal sebevraždu, obraz se těsně drží Plútarchova líčení (20, 70). Catonova sebevražda byla od 17. století pomerně častým námětem obrazů.
Na strobě mnohofigurální scény, v nichž byli Althanové zobrazení v podobě antických hrdinů., Hosák 1981#, 259-261., and Sál předků, architekti Fischer z Erlachu (1656-1723) nebo Domenico Martinelli (1650-1718), zbudován pro Jana Michala z Althanu, dokončen 1695.
Nástěnná malba na kupoli stropu sálu. V oblacích vůz tažený čtyřspřežím, vůz řídí žena s odhaleným poprsím sedící na kozlíku, na klíně drží snop (Hojnost). Ve voze mladík a dívka. Mladík, génius rodu Althanů, je nahý v rozevláté drapérii, v levici drží plamen, v pravici žezlo, pod jeho nohama je půlměsíc. Dívka drží v levici caduceus a korunu v pravici. V oblacích poletují čtyři géniové? s trubkami, na nichž je upevněn praporec rodu s erbem. Z trubek vycházejí latinské nápisy (v překladu: zásluhy hrdinů / jsou cestou ke slávě / a cvičení ve ctnostech / je cestou k poctám). Pod koly vozu dvě postavy neřestí - Hloupost a Závist. and Samek 2003#, 105-109, obr. 96,
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Herkules, na zemi leží kyj, zápasí s Nemejským lvem. V průhledu vpravo lernská hydra, vlevo nad Herkulem v oblacích Jupiter a personifikace větrů, v oblacích se vznáší Herkules se štítem, na něhož útočí stymfalští ptáci., Samek 2003#,, and Herkules zde splývá se Samsonem (Herkules lva na rozdíl od Samsona uškrtil, nezranitelná kůže zvířete zůstala neporušená a Herkula po jeho vítězství nad lvem chránila). Letící Herkules je personifikací Síly (V. Orlinski-Raidl in: Samek 2003, 94).
Nástěnná malba. Nahý Herkules je spalován ohněm na hranici, v pravé ruce drží kyj, nad ním ženská postava, sedí pod dvojicí sloupů, v levé ruce drží palmovou ratolest a pravicí ukazuje na hvězdy. and Samek 2003#, 77-79.