Studie se zabývá dílem českého literárního historika Jana Menšíka (1886-1949) a jeho vztahem k slovenské literatuře. Menšík jako žák J. Vlčka patřil k pozitivistické generaci a po roce 1918 se soustředil na slovenskou literaturu v období 1880-1920. Jeho historický přehled Črty zo slovenskej literatúry (1920) synteticky zmapovaly tvorbu P. O. Hviezdoslava, S. H. Vajanského a M. Kukučína. Na rozdíl od přehledu Š. Krčméryho Prehľad dejín slovenskej literatúry a vzdelanosti (1920) Menšík více přihlíží k českým souvislostem, nevyhýbá se estetickému hodnocení. Zásluha J. Menšíka je také v literární didaktice, v koncipování slovenských čítanek a Slovenské poetiky (1921, společně s P. Bujnákem). and The paper deals with the works of Jan Menšík (1886-1949), the Czech literary historian, focusing on his relation to Slovak literature. As a disciple of J. Vlček, Menšík belonged to the positivist generation and after 1918 he concentrated on the Slovak literature between 1880 and 1920. His historical survey Črty zo slovenskej literatúry [Sketches of Slovak Literature] (1920) offered a synthetic overview of the works by P. O. Hviezdoslav, S. H. Vajanský and M. Kukučín. In contrast to S. Krčméry's Prehľad dejín slovenskej literatúry a vzdelanosti [A Historical Outline of Slovak Literature and Civilisation] (1920), Menšík is more inclined to consider the Czech context and does not avoid aesthetic evaluation. J. Menšík also takes credit for his contribution to the methodology of teaching literature, as he compiled Slovak primary readers and Slovak poetics (1921, in collaboration with P. Bujnák).