The paper focuses on the intergenerational and intragenerational transmission of religion in the Czech Republic. The authors start from the general statement that self-reported religious a liation in Czech society continued to decline during the second half of the 20th century. This trend has usually been explained by secularization theory and by speci cs of Czech social history, especially with regard to the anti-religious policies of the Communist regime. In their analysis of data from ISSP 2008 – Religion, the authors aim at a more detailed inquiry into the factors responsible for the decrease in self-reported religiosity in the Czech Republic. The results show that the key factor lies in de-conversion, which is not compensated su ciently by conversion in either type of transmission, inter- or intragenerational., Antonín Paleček, Roman Vido., and Obsahuje seznam literatury
V minulém roce byla na stránkách periodika Naše společnost publikována empirická stať s názvem „Náboženské vyznání v České republice z perspektivy inter a intragenerační transmise“ [Paleček, Vido 2014]. Tato práce představila možný metodologický postup, jehož prostřednictvím je možno zjišťovat míru úspěšnosti přenosu religiozity ve společnosti během neustálého procesu generační obměny. Je obecně známo, že současná ČR se v tradičních formách religiozity řadí mezi nejvíce sekulární nejen mezi zeměmi post-komunistickými, ale i v kontextu celé Evropy [Hamplová 2000; Lambert 2004; Meulemann 2004; Need, Evans 2001; Nešpor 2010a; Tomka 2010]. Avšak, i když je ČR pouze jednou ze zemí, jejichž historie byly poznamenány 40ti lety komunistické státní moci, přesto se mezi těmito zeměmi řadí k nejvíce sekulárním. Je možno uvažovat, zda se protináboženská politika v ČR lišila oproti této politice v dalších zemích s komunistickou totalitní mocí nebo se lidé v těchto zemích naopak lišily odolností vůči této politice. V náhledu výše citovaného metodologického postupu může otázka znít, zda a jak se lišila úspěšnost předávání tradiční religiozity mezi generacemi v ČR oproti dalším post-komunistickým zemím a jaké byly možné příčiny těchto rozdílů. Sledovanými formami tradiční religiozity budou v této práci deklarované náboženské vyznání a návštěvnost na bohoslužbách v kostelích., This paper is focused on changing rates of church affiliation and church attendance in the course of intergenerational and intragenerational transmission on the cases of four post-communist countries of central Europe: the Czech Republic, Slovakia, Hungary and Poland. It is a generally accepted fact that the rates of traditional forms of religiosity in the Czech society declined continuously during the second half of the 20th century, while such an enormous decline was not indicated in other post-communist countries of Central Europe. These differences and their causes are main question for this analytical work. Contemporary religiosity is dependent on rates of its reproduction between generations. Inter- and intragenerational transmission was influenced by two basic factors: First, by an anti-religious policy, which varied between the communist regimes, and second by the resistance of some people and families against that concrete anti-religious policy. The rapid secularisation of Czech society was due to those two factors., Antonín Paleček., and Obsahuje bibliografii
Based on empirical data, contemporary Czech Republic is considered to be more secular than Slovakia. The differences between these countries have been described by the way of rates of traditional forms of religiosity in society. The declining share of the religious population is often explained through the secularisation thesis. From this perspective, the process of secularisation entails decreasing importance of religion in everyday life, and it is associated with the modernisation process. Nevertheless, both religious and non-religious worldviews have an impact on people’s decisions in their everyday lives. In addressing their daily needs, individuals rely in their rational calculus on the values and opinions stemming from their worldview. This paper explores the importance of religion for assortative mating on the marriage market. It seeks to document whether (and to what extent) the high level of secularism in Czech society, compared to Slovak religiosity, has an impact on religious assortative mating. An answer to that question will help us explore the importance of religion on the marriage market, or the role religious belief plays in people’s search for their prospective partners. The question is whether religious people prefer religious partners or whether their religiousness is rather irrelevant. There are two possible methodological approaches to analysing the significance of religion for assortative mating. The first approach is based on identifying the degree of importance of religious belief when searching for a potential partner. The second approach measures the degree of religious homogamy or heterogamy in the society, as the rate of religious homogamy/ heterogamy is a result of the previous choices made on the marriage market. An analysis of the significance of religion for assortative mating through the degree of religious homogamy is referred to as ex-post sociological explanation. Compared to Slovakia, religion can be assumed to be less important for assortative mating in the contemporary Czech society, given its higher rate of secularisation. Secularisation is defined as declining significance of religion in society. The role of religion in assortative mating decreased along with the general significance of religion in society. The process of secularisation has been explained by many theories, which associate secularisation with the process of modernisation. In other words, there are processes of detraditionalisation and individualisation in society that enable individuals to decide freely about their own lives. This paper proposes two hypotheses. First, religion has lower importance for assortative mating in contemporary Czech society than it has in contemporary Slovak society. This is due to the high level of secularism in the Czech Republic. Second, the importance of religiosity for assortative mating has also dropped in cases of people with self-declared traditional religiosity because the influence of traditional forms of religiosity has been eliminated by the processes of detraditionalisation and individualisation of religion. None of the hypotheses were confirmed. Only 20 percent of people of both countries listed shared religious views as very important in their relationship. On the other hand, it was established that nearly 90 percent of partners shared the same worldview. This indicates that these couples were religiously homogamous and that there were no large differences between both countries in the level of religious homogamy/heterogamy. Substantial differences were only found between self-declared level of significance of religion for assortative mating and the rate of religious homogamy in couples. In other words, there are differences between the subjective and objective indicators of the significance of religion for assortative mating. But no major differences between the two countries were not found. Judged narrowly by the significance of religion for assortative mating, as measured by both subjective and objective indicators, worldview (whether a religious or non-religious one) in contemporary Czech society is not a substantially different factor than in Slovak society. and Na základě mnoha empirických výzkumů je současná Česká republika považována oproti Slovensku za více sekulární. Tyto rozdíly v míře sekularity mezi oběma zeměmi byly často zjišťovány především prostřednictvím měr forem tradiční religiozity. Pokles těchto měr religiozity ve společnosti je obecně vysvětlován prostřednictvím sekularizační teze. Jednotlivé sekularizační teorie pak nahlížejí sekularizační proces jako pokles významu náboženství napříč celou společností, který spojují s procesem modernizace. Světový názor (náboženský nebo nenáboženský) však v určité míře ovlivňuje i jednání lidí v jejich každodenních životech, protože má vliv na jejich přijímané hodnoty a názory, které vstupují do racionálního kalkulu každého člověka při řešení jeho každodenních potřeb.
Tato práce je úžeji zaměřena na význam náboženství při výběru budoucího partnera na sňatkovém trhu. Cílem je dokumentovat, zda (a v jaké míře) vysoká sekularita české společnosti, v porovnání s více religiózní společností slovenskou, ovlivňuje i nábožensky podmíněný párový výběr. Budeme se ptát, jakou roli hraje náboženství na sňatkovém trhu. To znamená, jaký význam má náboženské vyznání pro aktéry, kteří na sňatkovém trhu hledají svého budoucího partnera. Preferují religiózní lidé partnery také s náboženským vyznáním, nebo pro ně není náboženské vyznání u budoucích partnerů důležité?
Pro analýzu významu náboženství pro párový výběr jsou k dispozici dva metodologické přístupy. První způsob je založen na sledování míry deklarované důležitosti mezi skupinami lidí i v celé společnosti, která je při výběru partnera přikládána sdílenému náboženskému přesvědčení. Druhý způsob je založen na měření míry náboženské homogamie nebo opačně heterogamie v populaci, protože míra náboženské homogamie je výsledkem časově předcházejících nábožensky podmíněných výběrů partnerů na sňatkovém trhu. Analýza významu náboženského vyznání pro párový výběr prostřednictvím míry náboženské homogamie je označována jako ex post sociologické vysvětlení, které prostřednictvím retrospektivního náhledu umožňuje sledovat význam náboženství pro výběr partnera v době uskutečnění těchto výběrů. .
Při srovnání se Slovenskem by bylo možno předpokládat, že v české společnosti je náboženské přesvědčení při výběru partnera pokládáno za méně důležité, protože je ČR oproti Slovensku více sekulární. Proces sekularizace je definován jako pokles významu náboženství ve společnosti. Proto by měl s tímto poklesem klesat i význam náboženství při výběru partnera. Sekularizační proces je vysvětlován prostřednictvím mnoha sekularizačních teorií, které vysvětlují pokles religiozity ve společnosti jako důsledek procesu modernizace. Například proces detradicionalizace a individualizace umožňuje jedincům svobodnější rozhodování v jejich každodenních životech.
V této práci jsou konstruovány dvě hypotézy. První, v současnosti má náboženství pro výběr partnera v česku oproti Slovensku nižší význam. Tento rozdíl je dán vyšší mírou sekularity v Česku. Za druhé, význam náboženství pro výběr partnera bude ve společnosti klesat spolu s poklesem podílu lidí z celé populace, kteří deklarují své náboženské přesvědčení. Také vliv tradiční religiozity na jednání lidí je snižován právě procesy detradicionalizace a individualizace náboženství. Žádná z hypotéz však nebyla v této práci jednoznačně potvrzena. V současnosti v obou zemích považuje sdílené náboženské přesvědčení mezi partnery za velmi důležité asi jen 20 % lidí. Na druhou stranu však v obou zemích téměř 90 % partnerů sdílí stejný světový názor. ¨To znamená, že tyto páry jsou nábožensky homogamní. Mezi oběma sledovanými zeměmi nejsou v míře deklarovaného významu náboženství pro partnerský vztah i v míře náboženské homogamie výraznější rozdíly. Nejdůležitějším výsledkem je, že byly zjištěny výrazné rozdíly mezi mírou deklarovaného významu náboženského přesvědčení pro výběr partnera a podílem nábožensky homogamních párů. Jinými slovy, byl zjištěn pouze výrazný rozdíl mezi subjektivní deklarací důležitosti sdíleného náboženského přesvědčení pro partnerský vztah a mezi objektivně uskutečněnými nábožensky podmíněnými párovými výběry. Ale žádné jiné výraznější rozdíly mezi sledovanými zeměmi nebyly nalezeny. V úzkém náhledu významu náboženství pro výběr partnera, sledovaného prostřednictvím subjektivních i objektivních indikátorů, nelze říci, že v současné české společnosti má světový názor, náboženský nebo nenáboženský, při párovém výběru výrazněji rozdílný význam oproti společnosti slovenské.