Kniha nabízí přehledný úvod do významných a současně odlišných způsobů - rámců, jimiž je možné popisovat a interpretovat náboženství. Autor ukazuje, že různé perspektivy nesoupeří o týž předmět studia, ale zaměřují se na odlišné aspekty náboženství. Předmět studia v tomto smyslu určují východiska a cíle interpreta. Koncepty náboženství, kterými se autor zabývá, v zásadě představují různé způsoby, jimiž člověk chápe svět. Všechny jsou různými úhly pohledu, plní určité funkce, a také mají své limity. Žádný z nich neobsáhne celek náboženství ani celek světa. Autor vybízí ke zvážení četných způsobů, jimiž lidé vytvářejí významové světy a jimiž se k nim svět vrací zpět právě prostřednictvím zvolené optiky a jazyka, Tato teze o "principu reciprocity" je základním bodem, který autor v závěru knihy předkládá.
Publikace předkládá základní typologii metodologických a obsahových postojů v moderní filozofii náboženství. SoustřeĎuje se na vykreslení filosofických předpokladů jednotlivých typů a směrů filozofie náboženství a podává jejich charakteristiky. Pokouší se rovněž o vyjasnění vztahu mezi filosofií náboženství a religionistikou. Značnou pozornost věnuje také tradicím moderní české filosofie náboženství, jež doposud nebyly souborně podány. Součástí publikace je je rozsáhlá bibliografie základních monografií a podrobný jmenný a věcný rejstřík.
Na základě primárních pramenů kniha podává srozumitelný přehled náboženských institucí, představ a praktik antického světa od čtvrtého století př. n. l. do čtvrtého století n. l. Autor nepřistupuje k helenistickým náboženstvím pouze jako k pozadí vznikajícího křesťanství, ale naopak předkládá vyvážený obraz náboženského života helénismu, v němž křesťanství představovalo jen jednu z mnoha náboženských alternativ. Prostřednictvím charakteristiky helenistické zbožnosti, mysterijních kultů a gnostických tradic práce poskytuje ucelený pohled na helenistické náboženství jako koherentní systém náboženského myšlení, který byl určován posunem názorů na osud, prosazováním ptolemaiovského obrazu světa a změnami v rolích ženských a mužských božstev.
Kniha se zabývá především pěti velkými náboženskými systémy Asie - hinduismem, buddhismem, konfucianismem, taoismem a šintoismem. Přibližuje jejich historické pozadí a vývoj a podává výklad jejich nauk. U hinduismu je kromě jednotlivých vývojových fází v Indii věnována pozornost také jeho šíření mimo indický subkontinent do zemí Zadní Indie a do ostrovních států jihovýchodní Asie, kam podstatně zasáhl rovněž buddhismus. Buddhismus je sledován od svého zrodu a vzniku jednotlivých škol v Indii a zakotvení na Srí Lance, v Barmě a Thajsku též na své pouti po hedvábné cestě do Číny, a dále do Koreje a Japonska, a posléze oklikou z Číny i přímo z Indie do Tibetu a přilehlých území, vždy s rozborem jeho forem, jak se vyvinuly pod místním vlivem. V Číně se pozornost soustřeďuje na taoismus a konfucianismus, jejichž vliv, utvářený setkáním s buddhismem, je patrný též v Koreji a Japonsku i v Zadní Indii. Japonsko je charakterizováno především domácím šintoismem, který po jistý čas žil v symbióze s pronikajícím buddhismem, avšak dodnes si zachoval také svou vlastní svéráznou tradici. Určitý prostor je věnován i přežívajícím archaickým jevům, jako je šamanismus, a menšinovým náboženstvím, jaké představuje např. džinismus. Pojednání o indickém sikhismu je zasazeno do širšího kontextu šíření a vlivu islámu, stejně jako se výklad o náboženství indických pársů opírá o zevrubnější charakteristiku íránského zoroastrismu. Jistá pozornost je věnována také příchodu křesťanství do asijských zemí, vývozu orientálních hnutí v moderní době na Západ a vzniku synkretických hnutí po druhé světové válce v Koreji a Japonsku. Tato závažná publikace tak podává ucelený a komplexní obraz prakticky celé náboženské scény Asie.
Publikace předkládá základní přehled sociologických teorií modernizace a sekularizace. Sleduje vývoj teoretické reflexe změny postavení náboženství v moderní společnosti od vzniku sociologie (Comte, Marx, Durkheim, Weber) až po současné pokusy o začlenění problematiky globalizace do sociologie náboženství (Robertson). Pojednává o pojetí sekularizace jako vzrůstající racionalizace (0'Dea), ústící ve snižování sociálního významu institucionalizovaného náboženství (Wilson) a v privatizaci náboženství (Luckmann). Tento trend je kladen do souvislosti s pokračující pluralizací náboženského života, která má za následek jak pokles věrohodnosti náboženství (Berger), tak náboženské oživení (Stark, Bainbridge). Kniha otevírá nejen otázku platnosti teorie strukturální diferenciace (Bellah, Lash) a sekularizace v podmínkách politizace náboženství (Casanova, Juergensmeyer), ale také otázky kulturní podmíněnosti základních sociologických konceptů náboženství.
Text přibližuje základní principy náboženských tradic Indie, Číny a Japonska. Velká část informací o hinduismu, buddhismu, taoismu, konfuciánství a šintoismu, uvedených ve skriptech, nebyla dosud v češtině publikována. Součástí učebnice je slovníček cizích výrazů, zahraniční bibliografie a výběr doporučené studijní literatury dostupné českému čtenáři. Text není určen pouze studentům religionistiky, ale všem zájemcům o studium náboženských tradic jižní a východní Asie.
Kniha mapuje historii buddhismu v Burjatsku, popisuje rozvoj klášterní sítě a částečně zachycuje i současný stav obnovy buddhistického náboženského života. V první části je nastíněn přehled dějin šíření a usazování buddhismu v Burjatsku se zvláštním zřetelem na vztah ruského státu k tomuto "cizímu" náboženství. Z tohoto hlediska vychází i nová periodizace dějin burjatského buddhismu. Druhá část přináší podrobný geograficko-historický přehled rozvoje burjatské klášterní sítě. Jedná se o vlastně o religionistickou paralelu k tibetskému buddhistickému písemnictví näjig /gnas-jig/, tj.popisu poutních a jiných posvátných míst, včetně jejich pamětihodností. Zvláštní pozornost je věnována současnému stavu obnovy klášterů a chrámů. Použité údaje pocházejí především ze tří autorových badatelských pobytů v burjatských klášterech (1993, 1994, 2000) a částečně také z výsledků jiných expedic.