Search

Start Over Creator Malíř, Jan

2. Francouzská Ústavní rada a rozpočtová disciplína v Evropské unii

Creator:
Malíř, Jan
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
TSCG, budgetary discipline, European Union, Constitutional Council, and French Constitution
Language:
Czech
Description:
Předkládaný článek rozebírá rozhodnutí ze dne 9. srpna 2012, jímž Ústavní rada Francouzské republiky konstatovala, že k ratifikaci Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě vHospodářské a měnové unii (SSKS, též fiskální kompakt), uzavřené v Bruselu 2. března 2012 zástupci 25 členských států Evropské unie (EU),může dojít bez předchozí změny Ústavy Francouzské republiky za podmínky, že Francie nepřikročí ke konstitucionalizaci ustanovení této smlouvy a provede smlouvu organickými zákony. Hlavním cílem SSKS je zavázat členské státy, jejichž měnou je euro, k tomu, aby jejich veřejné rozpočty byly za normálních okolností koncipovány výlučně jako vyrovnané nebo dokonce přebytkové (tzv. zlaté pravidlo). Za tím účelem SSKS členským státům stanoví nejen soubor specifických povinností, ale také posiluje mechanismy dohledu nad dodržováním zlatého pravidla. Do tohoto dohledu jsou naplno zapojeny nejen politické orgány EU (zejména Evropská komise a Rada EU), ale nově i Soudní dvůr EU. Za těchto okolností není sporu, že se tato smlouva dotýká tvrdého jádra suverenity členských států a rozhodnutí prezidenta Francouzské republiky předložit smlouvu před ratifikací k přezkumu Ústavní radě bylo logické. Jde-li o závěry, ke kterým Ústavní rada Francouzské republiky dospěla, autor tvrdí, že argumentace Ústavní rady byla v určitých aspektech poněkud legalistická a celkově benevolentnější než historická argumentace při zavádění samotné Hospodářské a měnové unie, což lze ale vysvětlit zejména současným politickým a ekonomickým kontextem.Navíc se ve věcné rovině nadále vnucuje otázka, na kolik je vůbec realistické a vhodné konzervovat pravidla týkající se příjmů a výdajů veřejné moci. and The present article analyzes the decision of 9 August 2012, in which the Constitutional Council (Conseil Constitutionnel) of the French Republic rules that the ratification of the Treaty on Stability, Coordination and Governance in the Economic and Monetary Union (TSCG, also known as the Fiscal Compact), signed at Brussels on 2 March 2012 by the representatives of 25Member States of the European Union (EU), can take place without the prior amendment of the French Constitution provided that France will not constitutionalize provisions of the TSCG and will implement these provisions by means of organic laws (lois organiques). The main purpose of the TSCG is to oblige the Member States whose currency is the euro, to table their public budgets under normal circumstances exclusively as balanced or even in surplus (the so-called golden rule). In order to achieve this purpose, not only the TSCG imposes on the Member States a set of specific undertakings but it strengthens the supervision over the implementation of the golden rule as well. This supervision fully involves political institutions of the EU (in particular, the European Commission and the Council of the EU) but, as a novelty, also the Court of Justice of the EU.Under these conditions, there is no doubt the TSCG can have impact on the hardcore of the sovereignty of the Member States and the decision of the President of the French Republic to initiate ex ante review of the TSCG before the Constitutional Council was substantiated. As far as the detailed conclusions of the Constitutional Council are concerned, the author maintains that the argumentation of the Constitutional Council has been in some aspects somewhat legalistic and, overally, more forthcoming than in case of the introduction of the Economic and Monetary Union itself. That can be explained especially by the current political and economic context.Nevertheless, materially, the pressing question remains to what extent it is realist and appropriate to petrify the rules pertaining to the revenues and expenditures of government – public authority
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Judicialization of international relations: do international courts matter?

Creator:
Malíř, Jan
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
judicialization, international relations, international courts and quasi-judicial bodies, legal and extralegal factors, and degree
Language:
English
Description:
The present article aims at reviewing the debate on the impact which international courtsand quasi-judicial bodies have on the contemporary international relations. This impact is now aptly describedin terms of judicialization of international relations. Building upon data from the previously publishedstudies, the article identifies both legal and extralegal factors which stand behind the process of judicializationof international relations. On the other hand, while there is no doubt this process has reachedunprecedented extent, its degree is not equal in the contemporary world. The recourse to judicial settlementof international disputes is frequent indeed in Europe, however, this is not necessarily true of the other regions.Moreover, it seems that even in the era of judicialization of international relations, the willingness to bringdisputes before international courts and quasi-judicial bodies is overwhelmingly, albeit not exclusively, reservedto several distinct categories of disputes, especially those which stem from international economic relations.Purely political disputes are judicially settled with much bigger caution. Therefore, it seems correctto conclude that international courts and quasi-judicial bodies play non-negligible role in the contemporaryinternational relations but, for the time being, they do not definitely constitute world government, as it issometimes suggested.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Krize soudobého práva v historických souvislostech

Creator:
Malíř, Jan
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
crisis of law, Italy, High Middle Ages, Early Modern period, legislation, judiciary, society, krize práva, Itálie, vrcholný středověk, raný novověk, legislativa, soudnictví, and společnost
Language:
Czech
Description:
Článek srovnává problémy soudobého práva na Západě, které je kritizováno pro úpadek právní jistoty i důvěry společnosti v právo, s problémy práva ve společnostech v italských státech mezi vrcholným středověkem a raným novověkem.Toto srovnání ukazuje, že řada problémů nacházených v soudobých právních řádech včetně nejistoty způsobené právním pluralismem nebo pluralitou pramenů práva, nestability práva, proliferace právních předpisů a rozpory mezi nimi nebo pomalého a formalistického soudnictví, které může podléhat i korupčním tlakům a včetně nátlaku lobbistických skupin se na Západě zjevně opakuje, což svádí k závěru, že jde o antropologické konstanty spojené s vládnutím prostřednictvím práva v západním pojetí. To, zdá se, platí i o reformách práva, po kterých se opakovaně volá a které se provádějí, aniž by byly schopny přinést definitivní řešení. and The present article compares the problems of contemporary Western law, criticized for the demise of legal certainty and social confidence in law, with those in societies in Italian states between High Middle Ages and Early Modern period. This comparison shows that many problems found in the present legal systems including uncertainty due to legal pluralism and plurality of sources of law, instability of law, proliferation of written law and conflicts between its provisions, slow and formalist judiciary which may be prone to corruption or pressures from lobby groups are repeated in the West which suggests that these problems may represent anthropological constants linked to rule through law in the Western understanding. It seems that this observation holds true also for legal reforms which are regularly called for and put into practice without being able to bring about the ideal solution.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Odpovědnost veřejné moci za porušení mezinárodních závazků v českém právu aneb mezi tím, co je, a tím, co není

Creator:
Malíř, Jan
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
State liability in tort, breach of international undertakings, Czech Republic, France, Poland, odpovědnost veřejné moci za škodu, porušení mezinárodních závazků, Česká republika, Francie, and Polsko
Language:
Czech
Description:
V posledních letech byl podstatně redefinován vztah mezi českým a mezinárodním právem. Nyní je ČR povinna dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva (čl. 1 odst. 2 Ústavy), vyhlášené mezinárodní smlouvy ratifikované se souhlasem Parlamentu jsou součástí právního řádu s předností před rozpornými ustanoveními zákonů (čl. 10 Ústavy) a na základě judikatury Ústavního soudu ČR mají mezinárodní smlouvy o lidských právech stejnou právní sílu jako ustanovení vnitrostátního ústavního pořádku.Právní důsledky těchto proměn jsou však stále předmětem debaty. To platí i o odpovědnosti české veřejné moci za škodu způsobenou porušením mezinárodních závazků. Tento článek se přiklání k tomu, že taková odpovědnost by měla být uznávána přinejmenším ve vztahu k mezinárodním smlouvám v působnosti čl. 10 Ústavy.Ve prospěch takového názoru svědčí srovnání s Francií a Polskem, tedy státy, které při obdobném ústavním uspořádání takovou odpovědnost uznaly, a rovněž odkaz na zásady právního státu, na které Ústavní soud ČR nahlíží jako na klíčový základ pro existenci odpovědnosti veřejné moci za škodu. and In the last years, the relationship between Czech and international law has been substantially redefined. By now, The Czech Republic shall be obliged to respect its undertakings under international law (Art 1-2 Constitution), published treaties ratified upon the consent of the Parliament shall be “the part of the legal order”with precedence over any conflicting provision of the Acts of the Czech Parliament (Art 10 Constitution), and, under the case-law of the Czech Constitutional Court, treaties on human rights shall have the same rank as the provisions of domestic constitutional law. However, legal consequences of these transformations are still subject to debate. This is also true of the liability of the Czech State in tort for breaches of its international undertakings. The present article argues such liability shall be recognized at least with regard to treaties coming in the ambit of Art 10 Constitution. This view is supported by comparison with France and Poland, or States, which, under comparable constitutional setting, have come to recognize such liability in tort, an, also by reference to the rule of law principles which the Czech Constitutional Court views as the key legal ground for the existence of the State liability in tort.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Odvolávání soudců ve Francii

Creator:
Malíř, Jan
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
France, judiciary, independence, judges, discipline, removal from office, Francie, soudnictví, nezávislost, soudci, disciplína, and odvolávání
Language:
Czech
Description:
Článek se zabývá tím, kdy a jak je možné odvolat soudce ve Francii. To je zajímavé mj. proto, že ve francouzské historii lze najít jak období silného a jen málo odpovědného soudnictví, tak období, kdy bylo soudnictví cílem masivních zásahů, tzv. soudních čistek. Francouzským soudcům je dnes garantována neodvolatelnost, ta ale není pojímána absolutně a soudci mohou pozbýt funkce zejména v důsledku sankce uložené v kárném řízení za kárné provinění. Článek následně rozebírá praxi odvolávání sedících soudců v rámci civilní a trestní větvě francouzského soudnictví a dále odvolávání členů obecných správních soudů a Státní rady. Z tohoto rozboru je zřejmé, že k odvolávání soudců ve Francii dochází, a to v případech závažného porušení povinností ze strany soudců, překvapivý je ale relativně malý počet kárných řízení, která jsou ve Francii ve srovnání s jinými evropskými státy zahajována. and The present article focuses on when and how judges can be removed from office in France. This is interesting because i. a., in the French history, there are both periods of strong judiciary which is only marginally accountable and periods of mass interventions into judiciary, the so-called judicial cleansing. Today, French judges are guaranteed irrevocability from office which is not, however, understood in absolute terms and judges can be removed from office, in particular, as a result of sanctions imposed in disciplinary proceedings. Consequently, the article analyzes the practice of removing sitting judges in civil and criminal branch of the French judiciary on the one hand and that of members of general administrative courts and Conseil d’Etat on the other. This analysis shows that judges are indeed removed from office in France in cases of serious breaches of their duties, it is, however, surprising that a relatively small number of disciplinary procedures is initiated in France compared to other European countries.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public