Školy jsou v současné době stále explicitněji vystavovány požadavku vzdělávat všechny žáky společně. Naplňování tohoto požadavku ale vyvolává řadu otázek a v tomto textu zaměříme pozornost na některé z těch, které souvisejí s heterogenitou žáků ve škole. Odpovědi na vybrané otázky reprezentují pohled úzkého vedení školy jako klíčového aktéra implementace politiky inkluzivního vzdělávání do života jednotlivých škol. Na datech z případové studie jedné základní školy, která se explicitně nehlásí ke konceptu inkluzivního vzdělávání, představíme, jak se úzké vedení školy staví k diverzitě žákovské populace dané spádovou oblastí a jaká témata z hlediska řízení a vedení školy vystupují do popředí, když se vedení školy dlouhodobě snaží prosazovat svůj proinkluzivní náhled na diverzitu žáků. and Schools nowadays face explicit pressure to educate all students together. This paper examines some questions raised by the meeting of this demand, specifically questions related to heterogeneity of students. The paper presents answers which represent the point of view of school leaders, who as such have key roles in implementation of inclusive education policy in their schools. Based on a case study of a school which has not explicitly avowed its commitment to inclusive education, the paper shows how its school leaders perceive the diversity of students, which is given by the location of their school, and which themes arise for school leaderships as they attempt continually to enforce a perspective which is in favour of inclusive education.
V tomto textu se věnujeme organizačnímu učení ve školách. Vycházíme z empirického materiálu, který jsme získali v roce 2011 ve třech základních školách. Přinášíme charakteristiky zkoumaných škol, věnujeme se impulzům organizačního učení ve školách, tématům tohoto učení, uplatňovaným strategiím řízení organizačního učení a také faktorům, které organizační učení ve školách podporují, případně mu brání. V závěru vysvětlujeme spojitost kvalitativní fáze výzkumu s další fází, koncipovanou jako kvantitativní. and This paper investigates organizational learning at schools. We use empirical data that were gathered in 2011 in three primary and lower secondary schools. The paper describes the characteristic features of the schools and it discusses the impulses for organizational learning in schools, its topics, applied strategies of managing of organisational learning and also the factors that support or undermine it. The paper concludes by explaining the connected nature of the qualitative phase of the research with a related phase that is designed as a quantitative one.
Text je zaměřen na problematiku učitelů v pozdní fázi kariéry a obsahuje dílčí výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na zjišťování některých aspektů jejich práce. Jde především o subjektivně vnímané změny ve vybraných faktorech sytících pracovní sebepojetí – v pocitu jistoty, odpovědnosti, užitečnosti, úspěšnosti a spokojenosti. Pozornost je zaměřena také na pociťované vztahové proměny a motivaci pro setrvání v profesi z pohledu dotazovaných učitelů. and The text is focusing on teachers in the late stage of their careers. Presented are partial results of a questionnaire survey aimed at the identification of various aspects of their work, commenting mainly on the subjectively perceived changes in what shapes the professional self-concept: the sense of security, responsibility, usefulness, success and satisfaction. Attention is also directed to what is perceived as relational changes and the motivation for the continuance in the profession, as seen from of the viewpoint of the teacher respondents.