Tato kniha vstupuje do ustaveného pole filmové historie s formální analýzou prvních šesti filmů s Godzillou, jež produkovalo studio Toho v letech 1954 až 1965. Skrze nástroje poetiky fikce odpovídá na otázku, jak mohla tato kaiju série být pro diváky stále lákavá. Hlavní argument knihy pak spočívá v dialektickém vztahu mezi narativní a stylistickou kontinuitou a diskontinuitou. Určité aspekty zůstávaly nezměněny, jiné se transformovaly či variovaly. Lákavost série tak nevzešla pouze z rvaček velkých monster, ale rovněž z kulturní asimilace populárních žánrů, zahraničních vlivů, témat a narativních vzorců. ,This book enters an established area in film studies with a formal analysis of the first six Godzilla films produced by Toho Studios in the years 1954-1965. Through the analytical tools of poetics of fiction, this book uncovers how the kaiju series stayed attractive for its viewers throughout the examined years. The main argument lies in a dialectical relationship between narrative and stylistic continuity and discontinuity. Certain aspects of the series stayed in place, others would undergo transformations and variations. The main appeal did not come simply from the fist-fighting monsters but cultural assimilation of popular genres, foreign influences, topics and narrative patterns.