This article analyzes the Czech followers of Reverend Moon using the viewpoint of rational choice theory. It focuses not only on this group as a specific religious organization with the characteristics of a sect, but also on how the institutional environment and its changes before and after 1989 affected this group's character, including its survival strategies. The diachronic dimension of our analysis helps to map (1) the changes in the strategies of the organization towards its own members, and at the same time (2) the changing character of the religious market. The Czech Republic's religious market underwent a transformation from a state-regulated to a partially deregulated environment. In our research, we test whether the members of this religious group fulfill the characteristics of a sect, as described by rational choice theory, which means determining: (1) the degree of tension with the social environment; (2) the degree of exclusion, conservatism, and participation; and (3) the degree of religious and social commitment to this organization. In addition to these descriptive aspects, we also focus on the strategies of this religious organization that are connected with the structure and dynamics of the religious market. All these aspects have their consequences for the level of this social group's social inclusion in Czech society.
Studie se zabývá bariérami ve vzdělávání dospělých v České republice. Přestože zdejší vzdělávací politika považuje odstraňování bariér k celoživotnímu učení za jeden ze svých hlavních cílů, na základě dat z empirického šetření ukazujeme, že je ve své snaze neúspěšná. Pro formulaci tohoto závěru vycházíme z výsledků dvou reprezentativních šetření bariér vzdělávání dospělých realizovaných v ČR v roce 2005 (n = 1240) a 2015 (n = 1038). Prostřednictvím statistického modelování pak na d atech z roku 2015 ukazujeme klíčové faktory ovlivňující výskyt tří typů bariér ke vzdělávání dospělých – situačních, institucionálních a dispozičních. Ve studii docházíme k závěru, že míra pociťovaných situačních bariér k celoživotnímu učení v ČR v poslední dekádě mírně narostla. Zároveň významně narostla i míra pociťovaných institucionálních bariér, které nově představují jednu z hlavních překážek k dalšímu vzdělávání. and The study deals with barriers to adult education in the Czech Republic. Although the national education policy considers elimination of barriers to life-long learning as one of its main goals, we show that it has been unsuccessful in its efforts. To formulate this conclusion, we draw on the results of two representative surveys of Czech adults from 2005 (n = 1240) and 2015 (n = 1038) that focused on educational barriers. Subsequently, we also identify key factors influencing the occurrence of three types of barriers to adult education — situational, institutional and dispositional — through statistical data modeling from 2015. Our findings suggest that the degree of perceived situational barriers to life-long learning in the Czech Republic has increased slightly during the last decade. At the same time, the level of perceived institutional barriers has increased significantly, making it one of the main barriers to life-long learning.
Studie se zabývá proměnou teorií vysvětlujících účast dospělých ve vzdělávání. Jejím hlavním cílem je zmapovat a kriticky zhodnotit vývoj dosavadních teoretických koncepcí od 60. let 20. století až do současnosti, a to jako evoluci a vzájemnou kritickou interakci tří na sebe navazující vln teorií. Každá z nich je přitom spojena jak s odlišnou generací badatelů, tak i s dominantním teoreticko-metodologickým přístupem a specifickým sociokulturním kontextem, v němž se formovala. První vlnu (1960 až 1989) představují teorie zaměřené na mikro-edukační determinanty účasti dospělých v celoživotním učení (CŽV). Druhou (1990 až 2009) reprezentují přístupy orientované primárně na makro-edukační faktory účasti. A třetí, momentálně nastupující vlnou (2009 až 2019) jsou koncepce zaměřující se na syntézu jak makro-edukačních, tak i mikro-edukačních determinant participace v CŽV. Studie na základě přehledové narativní analýz y ukazuje klíčové změny ve z působu vysvětlování účasti v CŽV, proměny chápání funkce CŽV a v neposlední řadě upozorňuje i na heuristické limity všech tří dosavadních vln. and The study deals with the transformation of theories explaining the participation of adults in education. Its main goal is to map and critically evaluate the development of the existing theoretical concepts from the 1960s to the present as an evolution and mutual critical interaction of three consecutive waves of theories. Each wave is connected with a different generation of researchers, as well as with a different dominant theoretical and methodological approach and a specific socio-cultural context in which it was formed. The first wave (1960 to 1989) is represented by theories focused on micro-educational determinants of adult participation in lifelong learning (LLL). The second wave(1990 to 2009) is represented by approaches focused primarily on macro-educational factors of participation. And the third and current wave (2009 to 2019) includes concepts focusing on the synthesis of both macro-educational and micro-educational determinants of participation in LLL The article, based on an overview narrative analysis, presents key changes in how participation in LLL is explained, shows changes in the understanding of the function of LLL, and, last but not least, draws attention to the heuristic limits of all three waves.