This article analyzes the test-retest reliability of network size and density measures originally implemented in face-to-face surveys, but implemented in this research in a telephone survey for examining “Social Relationships among Czech Citizens.” For this purpose we can divide family and friendship networks. Network size is measured with the number of family members; respondent’s friends at work, in the neighbourhood, as well as other friends. Network density is operationalised as frequency of contact with family members and friends. The analyses show a high test-retest reliability of the network size and density measures of the family network, but very low reliability for the measures of the friendship network. More detailed analysis reveals that the low reliability of network size, density of friends at work, and contact frequency with friends, can be explained in terms of respondent characteristics. In contrast, the low level of reliability exhibited by other variables is independent of respondent characteristics., Julia Häuberer., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
V tomto článku se autoři věnují tématu subjektivního vnímání profesí jako kategorií, nicméně využívají k tomu poněkud odlišný koncept a metodu: subjektivní sociální distance. Na rozdíl od prestiže povolání sledují pravděpodobnost interakce mezi profesními skupinami. Použití tohoto přístupu, dobře známého ze studia etno-kulturních distancí (viz [Ryšavý 2003]), ke studiu stratifikace je u nás relativně nové, ač se jedná o metodu vyvinutou již na přelomu 50. a 60. let. Nejprve v krátkosti představí odlišná sociologická pojetí sociálních distancí, věnovat se budou zejména konceptu subjektivnímu, který zavedl E. O. Laumann. V druhé části přinášejí výsledky empirické analýzy subjektivních interakčních distancí k 22 profesím, které byly zjišťovány ve výzkumu “ Sociální distance 2007”. Vnímáme profese jako hierarchicky uspořádané? Existují shluky profesí, které bychom mohli označit za subjektivní sociální třídy ve vědomí lidí? Kudy vede v naší společnosti hranice mezi těmito třídami? Nejen o tom se v tomto článku dočtete více., Using the concept of subjective social distance we focus on perceptions of occupational categories. First, the the - oretical concept of social distance is introduced as a tool for measuring social stratification. Second, subjective hypothetical interactional distances to 22 occupational stimuli are analyzed with data from the Social Distances 2007 survey. People rate the stimuli hierarchically analogous to occupational prestige and socioeconomic status; however some minor divergences can be detected. Further we focus on differences among gender and members of self identified social classes. The main part assesses the hypothesis of the existence of subjective social class boundaries. The status-continuum is shared by the whole public, yet we can identify mental categorization patterns of professional groupings which draw an intense bounda - ry between white and blue collar professions. Further, four groupings regarded as subjective social class can be identified: higher professionals, female lower professionals, qualified and semi-qualified manual and non-manual workers, and unqua - lified manual professions with low prestige., and Jiří Šafr, Julia Häuberer.