Vstupní otázkou textu je, existuje-li specificky romská kriminalita. Ve své studii, která je primárně odpovědí na uvedenou otázku, autor danou problematiku nahlíží programově v perspektivě sociálně-kulturní, kdy jako „Romy“ chápe nositele specifické (tj. romské) kultury a romskou kriminalitu pak následně jako specifickou součást této kultury, respektive jako výsledek kontaktu nositelů této kultury s kulturou majoritní (zde české) společnosti. V této poloze je celý text kritikou všech – v české a slovenské populaci doposud převládajících – představ o tom, že kriminální jednání mají Romové/Cikáni vrozené („v krvi“). V úzké vazbě na centrální otázku se autor snaží odhalit příčiny romské kriminality. V základním plánu pak identifikuje dva základní typy těchto příčin – jednak příčiny vyplývající z determinace specifickou (tj. romskou) kulturní tradicí, za druhé pak příčiny vyplývající z adaptace Romů (v uvedeném smyslu) na současné podmínky české společnosti. Podložím celé studie jsou autorovy výzkumy prováděné jednak v tzv. romských osadách na Slovensku a jednak v tzv. romských ghettech v České republice., The main question of the article is whether there exists a specific Roma criminality. In his study, which primarily answers the above mentioned question, the author examines the issue from the socio-cultural perspective, that is he considers “Roma” as bearers of a specific (i.e. Roma) culture and Roma criminality as a specific part of this culture, or more precisely, as a consequence of the contact of the bearers of this culture with the bearers of the culture of the majority (in this case Czech) society. In this sense, the paper represents a criticism of all the conceptions of Roma criminality based on a presumption that criminal behaviour is part of the Roma nature (“it is in their blood”). In this connection, the author makes an attempt to discover the causes of Roma criminality. At a general level, he identifies two types of these causes: 1) causes determined by a specific (i.e. Roma) cultural tradition and 2) causes resulting from the adaptation of the Roma (in a given sense) to the contemporary situation of the Czech society. The empirical data come from research conducted by the author and his fiancée in Roma settlements in Eastern Slovakia and in the so called “Roma ghettos” in the Czech Republic., Marek Jakoubek, and Literatura
In this article, one tradition and one document, or more precisely, one tradition incarnated in one document is presented. This document is one particular copy of the Bible belonging to Barbora Čížková, who was born in Vojvodovo, a Czech village in north-western Bulgaria. Barbora Čížková's Bible may serve as a key to understanding her personal life, which was – thanks to her strong attachment to the Bible and its crucial position in her life – fully emblematic and typical for the whole particular tradition, which witnessed its heyday and most pronounced expression in Vojvodovo. Barbora Čížková used her Bible to keep records and take notes reflecting on events in her life (which was however integrally connected with the life of the whole Vojvodovo community). Thus, this copy of the Bible is an important and valuable document on several levels for analyzing Vojvodovo's religious tradition. and Text se zabývá pozicí a významem Bible v rámci (zdaleka nejen) náboženské tradice obyvatel jediné české vesnice v Bulharsku – Vojvodova, a to ve dvou hlavních polohách. Nejprve je popsána pozice Bible v uvedené tradici na úrovni celého příslušného společenství (s exkurzem do pre-vojvodovských dějin), následně je pak analyzována role, jakou Písmo hraje v konkrétním životě jedné z příslušnic dané komunity. Jako pramen příslušného rozboru přitom v daném případě slouží konkrétní výtisk Bible dotyčné vojvodovské rodačky, resp. její vpisky, zaznamenávané do jejího výtisku Písma již po několik desítek let. Jak ve vztahu ke kolektivním aspiracím, jakož i praxi vojvodovského společenství, tak i v kontextu konkrétního životaběhu jeho jedné členky přitom dospíváme ke strukturálně identickým závěrům, tedy ke zjištění, že na obou uvedených rovinách, tj. na rovině kolektivní, jakož i osobní, Bible představovala explicitní svorník a pilíř, tedy že pozice Písma byla v obou případech zcela klíčová. Studie je doplněna o krátký apendix na dané téma z pera uvedené vojvodovské pamětnice.
The text presents transliteration of the manuscript written by Barbora Čížková who was born and lived in the only Czech village in Bulgaria, Vojvodovo, till the remigration to the Czechoslovakia after WW II. In her text, named “History of the Čížek and Karbula families”, the events are mentioned that are related to the Czech Vojvodovo community in a broad time-span from the foundation of the village in 1900 till the situation of the community in Czechoslovakia after the remigration in 1948-1950. Although history of Vojvodovo is rather known, this is the first time when it is thematised by a member of the given community. The transliteration of the Čížková's manuscript is supplemented by explanatory notes and a short introduction to the phenomenon of Vojvodovo.