Chronická pánevní bolest (také pelvialgie, CPP = chronic pelvic pain. CPPS = Chronic Pelvic Pain Syndrome) je definována jako subjektivně obtěžující (bolestivý) vjem. který je pacientem/pacientkou pociťován v oblasti malé pánve, hráze, perinea, penisu nebo SkrÓta a trvá alespoň 6 měsíců. Není přitom důležité, zda nalezneme morfologický korelát obtíží. Oblast malé pánve je velice komplikovaná anatomická jednotka, o kterou dle dané diagnózy pečuje řada lékařských odborností - urolog, gynekolog, chirurg, proktolog, onkológ, ortoped, neurolog a v neposlední řadě psychiatr, je-li oblast malé pánve „pouhou" projekcí psychického onemocnění. CPP syndrom postihuje především starší a staré muže i ženy a výjimkou jsou pouze mladé ženy s endometriózou nebo s poadhezivní bolestí po výkonech v malé pánvi. Věk nemocných a značné množství chorob, které vedou ke shodnému klinickému obrazu je důvodem, proč nemocní obvykle vystřídají řadu specialistů bez skutečné pomoci. Po delším čase již ani neznají příčinu, za které bolest vznikla, a stav se fixuje jako patologická psychická reakce s nutností farmakologické intervence. Nejčastějším urologickým onemocněním, u kterého zatím není zřejmé, jakou roli hraje v CPP, je chronická prostatitida mužů (prostatitis chronica) a chronická cystitida žen (cystitis chronica)., Chronic pelvic pain (CPP, also pelvialgia, CPPS = Chronic Pelvic Pain Syndrome) is defined as a subjeaively bothering (painful) sensation, felt by a patient in the pelvic area, perineum, penis or scrotum and which lasts for 6 months or longer. At the same time it is not important if we can find a morphological correlate of the problems. Pelvic area is a very complicated anatomic unit, treated - according to the diagnosis stated - by many medical specializa¬ tions - urologist, gynaecologist, surgeon, proaologist, oncologist, orthopaedist, neurologist and last but not least by psychiatrist, if pelvic area is "merely" a projeaion of psychical disease. CPP syndrome attacks especially elderly and old men and women, exceptionally young women with endometriosis or post adhesive pain after pelvic operation. Due to the age of patients and a significant number of diseases leading to the identical clinical image, the patients seek help from several specialists without success. In the course of time they do not already know the initial cause of pain and their state becomes fixed as a pathological psychical reaaion requiring pharmacological intervention. The most often urological disease, whose role in CPP is still unknown, is prostatitis chronica at men and cystitis chronica at women., Zbyněk Veselský, P. Macek, J. Špaček, Lit: 14, and Souhrn: eng
Benigní hyperplazie prostaty (BHP) je (spolu s kataraktou) nejčastější benigní onemocněni, pro které podstupují muži invazivní operační zákrok. Přes intenzivní výzkumy (počátky sahají do 18. století) dosud nevíme, proč BHP vzniká. Existuje předpoklad, že benigní hyperplazii prostaty onemocní každý muž, který se dožije dostatečně vysokého věku se zachovanou androgenni produkcí. Pojem „vysoký věk" nebyl přesně definován, ale řada autorů se shoduje na věku mezi 70. - 75. rokem života. Poměrně komplikované je vyjádřit se i k „dostatečné androgenni stimulaci", neboť s rozvojem teorie o parciálním deficitu androgenů (PADAM) jako jevu, který provází andropauzu, je mimořádně komplikované definovat každému konkrétnímu jedinci správnou hladinu testosteronu (Ts). Vedle věku a hladiny androgenů se dnes domníváme, že BHP vzniká na podkladě kombinace několika jevů - inhibice apoptózy, androgenně - estrogenní nerovnováhy, vysoké androgenni stimulace, inaktivace kmenových buněk a neinhibované reakce prostatických fibroblastů., knign prostate hyperplasia (BPH) is (together with cataracta) the most frequent benign disease, for which the men undergo the invasive surgical operation. Despite intensive reasearches (the beginnings go back to 18th century) we still do not know, why BPH occurs. There exists a presumption that benign prostate hyperplasia affects every man, who reaches sufficiently high age with preserved androgene production. The notion of „high age" has not been defined precisely, but many authors agree on the age between 70-75 years. It is quite complicated to explain also „sufficient androgen stimulation", since along with the development of theory of parúal androgen deficit (PADAM) as a phenomenon accompanying the andropause, it is extremely complicated to define correct testosterone level (Ts) for each individual. Besides the age and anrogen level the BPH is supposed to occur on the basis of combination of several phenomena - apoptosis inhibition, androgen-estrogen imbalance, high androgen stimulation, stem cells inactivation and non-inhibited reaction of prostatic fibroblasts., Zbyněk Veselský, Lit: 12, and Souhrn: eng
Onemocněni srdce a cév patří mezi časté důvody úmrti a to navzdory zlepšení diagnostiky, léčení i znalosti etiopatogeneze. V Evropě umírá 10 % nemocných s akutním infarktem myokardu a nestabilní angínou pectoris do 90 dnů od jejich manifestace. Sledujeme-li je rok, pak tvoří úmrtí 17 %. Tato čísla vedou k rozvoji vědeckého výzkumu v oblasti protektivnich postupů. Jako možný postup se jeví substituce estrogeny například u žen v menopauze (HRT - hormone replacement therapy). Právě nízká hladina estrogenu u mužů je zkoumána jako možný důvod vyšší incidence kardiovaskulárních onemocnění (estrogeny vznikají aromatizací z testosteronu) oproti ienám ve skupině do 50 let (1). V úvahách o hormonálním deficitu starší a staré populace (u mužů především androgennim - PADAM - parciální deficit androgenů, u žen estrogenním) se nabízí další otázka - není účelné podávat mužům „ženské protektivni hormony", které sníží riziko onemocnění srdce a cév? Mají estrogeny protektivní vliv na kardiovaskulární systém? Je rozdíl v cestě podání a mechanizmu syntézy substitučních látek?, Cardiovascular diseases count among common causes of death despite the improvement of their diagnostics, treatment and knowledge of etiopathogenesis. Ten percent of patients with acute myocardial infarction and unstable angina die to 90 days after the disease manifestation in Europe. During one year foUow-up the mortality represents 17 %. This values lead to scientific research development in the area of protective methods. One of them seems to be estrogen replacement, e.g. in menopausal women (HRT - hormone replacement therapy). The low estrogen level in men is investigated as a possible cause of higher incidence of cardiovascular diseases (estrogens are pro¬ duced from testosterone via aromatization) in comparison with women under 50 years of age. [1] Considering a hormone dehciency in elderly and old population (in men mainly partial androgen deficiency - PADAM, in women estrogen deficiency) an other question arises - is it effective to administer to men „women protective hormones", which decrease a risk of cardiovascular diseases? Have estrogens protective effects on cardiovascular system? Are there differences in the way of administration and synthesis mechanism of replaced substances?, Zbyněk Veselský, and Lit. 11
Incidence benigní hyperplazie prostaty řadí toto onemocnění mezi nejčastější v mužské populaci vůbec. Invaze na prostatě je u mužů nejčastějším výkonem po operaci katarakty a benigní hyperplazií prostaty onemocní každý muž starší 70 let se zachovanou sekrecí androgenů. Snaha o neinvazivní terapii je známa více než 2 000 let. Původní fytopreparáty a neselektivní alfa-inhibitory (Caine) s extrémním vlivem na systémový tlak vystřídala léčiva s vlivem na benigní hyperplazii prostaty a hypertenzi (doxazosin, terazosin) a následně nejmodernější skupina, jež tento vliv na systémový tlak výrazně potlačuje, až k hodnotám srovnatelným s placebem (tamsulosin, tamsulosin TOCAS). Skupina inhibitorů adrenergního receptoru typu alfa-1 tvoří nejvýraznější terapeutickou skupinu (70?75 % na trhu), fytopreparáty standardně tvoří až 20 %. Jednotlivé preparáty ve farmakologických třídách jsou co do účinnosti plně srovnatelné a liší se pouze v procentu výskytu nežádoucích účinků, a tím i v možnosti využití v léčbě nejstarších pacientů. Pro molekulu tamsulosinu platí, že je nejbezpečnější farmakologickou variantou (rozuměj ve své třídě) u nemocných nad 65 let a kardiaků (Coffey). Totéž platí i pro ne alfa-adrenergní inhibitory, jako je mepartricin (inhibice enterohepatálního oběhu cholesterolu), Benign hyperplasia of the prostate ranks among the diseases with the highest incidence in the male population. Invasive interventions on the prostate are the second most frequent procedure performed in men after cataract surgery, and every man above 70 years of age with preserved androgen secretion has benign hyperplasia. Efforts to apply non-invasive therapy have been known for more than 2000 years. Original phytopreparations and non-selective ?-inhibitors (Caine) with extreme effect on the systemic pressure were replaced by drugs affecting benign hyperplasia of the prostate and hypertension (doxazosin, terazosin) and subsequently by the latest group of drugs which systematically suppress the effect on the systemic pressure to achieve values comparable with those for a placebo (tamsulosin, tamsulosin TOCAS). The alfa-1 adrenergic receptor inhibitor group is the most widely used (70?75 % market share), while the standard share of phytopreparations is 20 %. The drugs forming part of the different pharmacological classes are fully comparable in terms of efficiency and only differ in the adverse event rate and thus in the potential for application in the oldest patients. The tamsulosin molecule is the safest pharmacological variant (i.e. within its class) in patients over 65 years and cardiac patients (Coffey). The same applies to non-alpha-adrenergic inhibitors such as mepartricin (inhibition of enterohepatic circulation of cholesterol)., Z. Veselský, and Lit.: 11
Tento souhrnný článek obsahuje nejnovější poznatky o hormonální substituční léčbě u klimakterických žen a jejím dopadu na možná tromboembolická rizika. Je zde probrána otázka hemostázy, negativní vliv některých gestagenů na glukózovou toleranci a metabolismus lipidů. Analyzuje zvýšená tromboembolická rizika u klientek užívajících hormonální substituční léčbu. Dále jsou zde citovány výsledky světových studií o účinku HRT na některé rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Článek zdůrazňuje nutnost individuálního výběru hormonálního preparátu a jeho aplikační formu u každé ženy, která hormonální léčbu potřebuje., This summary article contains the latest knowledge of hormonal substitution therapy at climaaeric women and its impaa on the potential thromboembolic risks, it thrashes out a question of haemostasis, the negative influence of some gestagenes on the glucose tolerance and the lipid metabolism, it analyses the higher thromboembolic risks at the patients using hormonal substitution therapy. Further it quotes the results of the international studies of HRT impact on some risk faaors of cardiovascular diseases. The article emphasises the necessity of an individual choice of hormonal preparative and its form of application at any woman needing a hormonal therapy., Jan Kvasnička, Z. Veselský, P. Macek, Lit: 28, and Souhrn: eng