|

ps2017-087-11-003-494.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2021-03-25 ps2017-087-11-003-494 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

494. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1170/ - druhé čtení

Date2021-03-25
Meetingps2017/087
Agenda Itemps2017/087/494
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/087schuz/s087345.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Nyní tedy podrobněji k vládnímu návrhu a k návrhu ústavně-právního výboru. Návrh ústavně-právního výboru, jak již jsem zmiňoval, není zcela poměrný. Jak jsem říkal, za nás by byl nejlepší systém ideální poměrnosti, což by představoval poměrný návrh vlády, který by vlastně přerozděloval zhruba jenom 8 mandátů od těch stran, které se vůbec - anebo do 10 mandátů, dejme tomu - od těch stran, které vůbec nepřekročily 5% nebo 7% nebo 9% - nebo jaká tam nakonec bude klauzule - těm stranám vítězným. Návrh ústavně-právního výboru již přerozdělil poněkud více, ale to zhruba někde na půl cesty mezi tím, co jsme měli v letech předchozích v rámci metody d'Hondta a proti té ideální poměrnosti, takže se nám to jeví jako přijatelné. Uvidíme, jak se bude vyvíjet roztříštěnost politické scény a jak se bude vyvíjet poměr mezi stranami, jestli někdy dojde k nějakému dalšímu extrému. Ale vzhledem k tomu, že se tam přerozdělují hlasy v druhém skrutiniu, tak by vlastně nemělo nastávat nějaké masivní propadnutí hlasů v menších krajích, jako se nám to dělo doteď, takže by takové extrémní případy neměly nastat. Nicméně chci upozornit na to, že to není zcela poměrný systém, a z našeho pohledu se tedy jedná o ústupek. Další ústupek pak nastal při projednávání toho, jaké budou ty klauzule pro koalice, protože za nás by samozřejmě ideální systém byl jako pro všechny stejný metr, ale chápeme, že to není v souladu s politickou realitou. Proto jsme byli připraveni podpořit a navrhovali jsme, aby byly aditivní klauzule 7 % a 9 % pro tří- a vícekoalice, nicméně je tady tedy nějaká dohoda, která říká, že pro dvoukoalice to bude 8 % a pro koalice tří a více stran nebo hnutí to bude 11 %. Těch 11 % se nám zdá opravdu excesivní, protože to zasahuje vlastně nad nějaký dvojnásobek toho, co je běžná klauzule. Chápu, že je to většinovětvorný prvek, na druhou stranu ty klauzule by měly také vytvářet nějakou motivaci pro strany se spojovat a spolupracovat a já se obávám, že těch 11 % už je vysoko a povede to potom k nějakému obcházení, vytváření speciálních volebních subjektů a dalšímu znepřehledňování politické scény. Ale i tak, když tam bude těch 11 %, budeme ochotni to zřejmě podpořit. Takže to jsou tyto záležitosti. Nyní ještě k jedné věci, která se stala sporem a diskutovala se hodně v prvním čtení, a to je otázka zachování poměrnosti mezi kraji, protože tady se diskutoval systém možnosti jednoho volebního obvodu, který by tady nějakou poměrnost zastoupení mezi kraji, respektive mezi regiony, zcela rezignoval, protože všichni bychom byli zvoleni v jednom regionu, a tedy by jediný region, který by byl zastoupen, byla Česká republika jako celek, což by samozřejmě vedlo k tomu, jak můžeme se podívat u našich sousedů, k nějaké koncentraci těch zástupců pravděpodobně do hlavního sídla České republiky, to znamená, do Prahy a jejího nejbližšího okolí, což bych nepovažoval za vhodné. Takže jsem hrozně rád, že jsme se dostali k shodě na 14 mandátech (krajích?), nicméně systémy, které jsou tam navržené, toho rozdělování podle největších zbytků, mohou vést k tomu, že všechny největší zbytky se sejdou v jednom kraji a vlastně počet zástupců například Karlovarského kraje - já vím, že se vybírá, protože je nejmenší, tudíž je to nejvíce vidět, ale může se to týkat úplně stejně jiných krajů - tak prostě ten počet zástupců by mohl oscilovat například mezi 3 a 8 poslanci s nějakou náhodou na to, kam by to bylo, což považuji, že při těch třech by to bylo velice nedostatečné zastoupení a je potřeba s tím něco dělat, a při těch osmi by tam zase byla nadreprezentace. Stejný efekt, upozorňuji, může nastat i v případě, že bychom se vydali navrženou cestou, kdy budou rozhodovat strany po volbách, kam umístit zbytkové mandáty, protože všichni se můžou podívat na Karlovarský kraj a říct si: To nám nestojí za to, anebo si naopak říct. Ano, tam přidáme ještě jednoho - a nepředpokládám, že by se strany mezi sebou po volbách zkoordinovaly, dohodly, aby udělaly své zastoupení napříč republikou poměrně. Proto předkládám pozměňovací návrh jednak k vládnímu návrhu zákona, který směřuje k tomu, aby zastoupení zachovalo poměrnost, to znamená aby se při rozdělování zbytkových mandátů rozdělovalo skutečně od největšího zbytku, ovšem pokud je naplněno zastoupení, které odpovídá velikosti toho kraje, které ostatně se vypočítává již dříve, tak aby se dále již nepřiděloval. To znamená: pokud počtu voličů, kteří přišli k volbám v nějakém kraji, odpovídá 12 poslanců, tak tam bude 12 poslanců, pokud 5 poslanců, tak tam bude 5 poslanců, nebude tam více, nebude tam méně. To je také pozměňovací návrh, který předkládám jednak k vládnímu a jednak potom v jisté variantě i k návrhu ústavně-právního výboru. A nyní se již tedy dostávám asi k návrhu ústavně-právního výboru, kde - jak jsem řekl - jsme ochotni ustoupit na ty varianty tak, jak tam byly předloženy, ale je tam jedna věc, která nám vyloženě vadí, na kterou jsme upozorňovali od začátku a se kterou jsme vyjadřovali nesouhlas, a nebyli jsme to jenom my. Jedná se o tu věc, že po volbách politické strany během 12 hodin někde, nějaké jejich vedení, rozhodnou o tom, komu nakonec připadne politický mandát. Já bych předem chtěl říct, že si nelze hrát na to, že je to přidělování do regionů a ty strany neví, kdo to bude. Je to rozhodování o osobách, je to rozhodování o tom, kdo tam konkrétně bude a kdo tam nebude, a jistě tam budou hrát roli nějaké osobní vazby a zkušenosti a znalosti. Samozřejmě, můžete namítnout, že stejně tak můžou osobní vazby, zkušenosti, znalosti a nějaká zákulisní jednání hrát roli při sestavování kandidátních listin - ano, ale o těch potom může slušně rozhodnout volič nakonec ve volbách a může takové kandidáty vykroužkovat, nebo se může rozhodnout na základě toho tu stranu nevolit. Nicméně pokud budou rozhodovat strany po volbách, tak se prostě může stát, že nějak zákulisně rozhodnou, ostatně jak jinak, a vyberou způsobem, který nebude odpovídat vůli voliče. Respektuji názor, že každý z poslanců nebo kandidátů, kteří jsou první na pásce, představuje nějakou část mandátu, nicméně někteří mohou představovat část mandátu řádově vyšší, řádově jinou. Dokonce si lze - vzhledem ke způsobu, jak je to vypočítáváno - představit situaci, kdy naopak v tom kraji bude již zastoupeno za danou stranu více mandátů, než by odpovídalo celorepublikovému mandátovému číslu, a přesto tam bude přidělen stranou ještě další mandát. Takže to je ta základní věc, se kterou máme spor, a jak říkám, nebyli jsme to jenom my, kdo na to upozorňoval. Mám zde před sebou návrh hnutí STAN, kterým upozorňovalo na to, že tento způsob se jim nezdá vhodný, neboť to zasahuje... takový systém vykazuje známky nahodilosti a libovůle, může porušovat hned několik ústavních zásad, a to zásadu přímé volby podle čl. 18 odst. 1 Ústavy, a také může vést k pochybnostem o proporčnosti systému a zásady rovnosti za srovnatelných podmínek podle čl. 3 Listiny. Zásadou rovnosti výkonu volebního práva dle čl. 21 odst. 3 Listiny voliči v krajích, kam mandát strana nepřikáže, ač jim třeba unikl nejnižším odstupem ve srovnání ve všech 14 krajích, mohou evidentně cítit nerovnost. A tak zjevně rozpor s čl. 21 odst. 4 Listiny, podle něhož občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím, tedy kandidát, který svému mandátu unikl skutečně jen těsně, bude pokládat tento ústavní princip za nenaplněný, když jeho strana přikáže mandát kandidátovi ve zcela jiném kraji na pomyslně opačném konci zbytku dělení po prvním skrutiniu. Takže jsme přesvědčeni, že tento... STAN byl takto přesvědčen, že tento návrh je problematický a lze to vyřešit nějakým ústavně bezesporným způsobem, to druhé skrutinium. Dále zde mám vyjádření pro předsedkyni stálé komise z Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky k otázce přímého volebního práva, pod kterým jsou podepsáni ústavní právníci Marek Antoš a Jan Wintr, které říká, že... (Místopředseda Pikal se odmlčí.)... odvolává se na to, že princip přímé volby má zabezpečovat, že okruh zvolených byl přímo a nezprostředkovaně určen hlasy, které voliči ve volbách pro ně odevzdali. Proto musí být volební proces uzpůsoben tak, aby každý odevzdaný hlas mohl být přičten určitým osobám.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities