ps2017-079-10-002-365.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2021-02-12 ps2017-079-10-002-365 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(10.20 hodin) Jenom chci deklarovat , že tedy to , co teď shrnu : nejdřív řeknu , co se povedlo opravit v zákoně , potom , co se z našeho pohledu nepovedlo , a pak se ještě vyjádřím k pozměňovacím návrhům jak ústavně - právního výboru , tak k těm pěti našim . Takže ne vždycky srovnávám komplexní pozměňovací návrh s tím sněmovním tiskem , ale i s těmi předchozími verzemi , co se tam třeba povedlo vyjednat vlastně už do komplexního nebo už i do sněmovního tisku . Jako zásadní úspěch vnímáme , že se podařilo jasně vymezit , co detekční zařízení nebo dříve sondy mají vlastně sledovat v internetových kabelech , když to řeknu lidově , v internetové komunikaci , protože tam původně byl pojem neadresná data , což by mohlo i naznačovat , že se třeba může jednat o sledování přímo obsahu komunikace uživatelů na internetu . Nakonec se to podařilo přeformulovat na metadata . Je tam hezká definice metadat , která zaručuje , že detekční zařízení budou sledovat pouze provoz a metadata , nikoli obsah , což pomůže Vojenskému zpravodajství naplnit jejich úkol , ale zároveň to je dobrá pojistka , že se nebude sledovat přímo obsah komunikace uživatelů . Další věc je , že se povedl změnit model , kdy Vojenské zpravodajství samo říkalo , že chce jednat s operátory , s provozovateli sítí jako s rovnými partnery , takže vlastně došlo trochu k převrácení toho modelu , že se tam nebude a priori v první řadě umísťovat nástroj detekce , ale že bude moct Vojenské zpravodajství uzavřít smlouvu s provozovateli sítě a budou moci spolupracovat víc jako partneři . Nebude to vlastně násilím montováno do komunikačních sítí , což je mnohem lepší model , když Vojenské zpravodajství bude partnerem pro provozovatele sítě . Komplexní pozměňovací návrh také obsahuje výjimku z mlčenlivosti pro provozovatele sítě . Ti se nově budou moct obrátit na členy kontrolních orgánů , pokud by měli podezření , že Vojenské zpravodajství překročilo své pravomoce . To je další důležitá pojistka . Původní návrh obsahoval také velmi nekonkrétní podmínky pro správní řízení s provozovateli , ve kterých by se rozhodovalo o umístění nástroje detekce v infrastruktuře provozovatelů sítě . Mezi náležitosti , které by muselo rozhodnutí o umístění nástroje detekce obsahovat , je doba , na kterou lze povinnost provozovatelům sítě uložit , a omezení , že rozhodnutí může ukládat umístění nástroje detekce na 12 měsíců s možností prodloužení na dalších 6 měsíců . Rozhodnutí musí nově také obsahovat další náležitosti podle správního řádu , což zvyšuje možnost přezkumu takového rozhodnutí . Dále se povedlo do komplexního pozměňovacího návrhu vtělit rozšíření krytí škody na jakékoli škody vzniklé při výkonu kybernetické obrany , a to včetně nemajetkové újmy , což zlepšuje vymahatelnost možných škod při kybernetické obraně . Zase je to lepší pro provozovatele sítí . Původní návrh obsahoval poměrně vysoké sankce , které byly stanoveny pro provozovatele na 50 milionů korun . V průběhu vyjednávání se podařilo dojednat snížení sankcí , aby skutečně odpovídaly možné závažnosti porušení zákona , takže nově tam je za některé skutkové podstaty navrženo 15 a 5 milionů korun . Komplexní pozměňovací návrh lépe upravuje kompenzace , aby provozovatelům sítě vznikl nárok na všechny efektivně vynaložené náklady vzniklé při detekci v kybernetickém prostoru , nikoli jen náhradu provozních nákladů zachycených v účetnictví . To jsou věci , které se podařilo do komplexního pozměňovacího návrhu vtělit a jsou to rozhodně kroky správným směrem . Bohužel z pohledu Pirátské strany - a to je důvod , proč zákon jako celek nemůžeme nakonec i přes komplexní pozměňovací návrh podpořit - je jednak ta věc , že aktivní zásah , na kterém zákon stojí , je to gros toho návrhu , a my chceme , aby Vojenské zpravodajství mělo větší pravomoci v kybernetickém prostoru , a uznáváme , že je nutné , abychom se stejně jako v konvenčních doménách mohli bránit i v kyberprostoru . V komplexním návrhu došlo k lepšímu vymezení mantinelů . Jsou tam teď podmínky , že musejí být ohroženy důležité zájmy státu ve značném rozsahu , útok trvá nebo bezprostředně hrozí a nelze ho odvrátit jinak , a ty musejí být splněny kumulativně . Přesto tam zůstává problém , že ty podmínky jsou nedostatečné , že mohou být naplněny celou řadou i méně závažných situací . Jedním z problémů je například ten , že uvedené podmínky jsou mírnější , než by bylo ukládáno mezinárodním právem interpretovaným v takzvaném talinském manuálu , který kybernetické operace podle nás omezuje víc než předložený návrh . Tím pádem by podle nás mohlo dojít k situacím , kdy v národním prostředí , pokud dojde k atribuci útočníka , by mohly být použity tyto aktivní zásahy , přičemž by za stejných podmínek byl na mezinárodní úrovni stejný aktivní zásah považován za akt mezinárodní agrese v rozporu s Chartou OSN . Je to sporné . My respektujeme , že Vojenské zpravodajství tuto pravomoc potřebuje , nicméně představovali jsme si ještě o něco lepší vymezení aktivních zásahů . Je to přece jenom legislativní precedent do budoucna pro Vojenské zpravodajství . Na tom se skutečně ještě mohlo zapracovat . Co je tam ještě problematické ? Vlastně to byl krok zpět , protože Vojenské zpravodajství samo přistoupilo na lepší úpravu v zákoně , jak se má připojit detekční zařízení u provozovatele sítě . Ve sněmovním tisku , co přišel v březnu loňského roku , naopak bylo ustanovení , že detekční zařízení je připojeno odbočně a předává data pouze jednosměrně , což pro mapování komunikačních toků postačuje . Toto ustanovení taky vylučovalo používání aktivních sond nebo nástrojů detekce , protože aktivní sonda by byla zapojena in - line přímo v cestě a mohla by do komunikace teoreticky přímo vstupovat , třeba selektivně blokovat některé komunikační toky , například některé weby , nebo se vydávat za někoho z účastníků komunikace . A to opravdu není pro účely monitoringu kybernetického prostoru potřeba . Ačkoli předložený návrh vylučuje možnost provádět aktivní zásahy přímo pomocí detekčních zařízení - a to je správně , z komplexního pozměňovacího návrhu bohužel vypadlo vhodné doplnění o odbočném připojení detekčního zařízení , což je krok zpět a vlastně to opět v podstatě zamlžuje definici detekčního zařízení , respektive jak má být umísťováno . Poslední věcí , která zůstává trochu problematická , a zase naprosto chápeme , že tajné služby mají spolupracovat se zahraničními partnery a zvyšuje to efektivitu kybernetické obrany , nicméně vyžaduje to mezinárodní spolupráci na poměrně vysoké úrovni , předávají se poměrně citlivé údaje , a návrh neobsahuje žádné ustanovení , nebo aspoň nějaký rámec , který by mezinárodní spolupráci upravoval . Takže tam je v podstatě plná volnost , což je samozřejmě jednodušší pro Vojenské zpravodajství , ale představoval bych si , že tam nějaké mantinely nastavené budou . V poslední řadě , co se týče neúspěchů , se vyjádřím k pozměňovacímu návrhu ústavně - právního výboru . Ten jednak doporučil komplexní pozměňovací návrh , což je v pořádku a já za to děkuji ústavně - právnímu výboru , nicméně potom navrhuje ještě další pozměňovací návrh , který máme označený v proceduře jako C 2 , a to , upřímně řečeno , příliš nechápu . Čekal jsem od ústavně - právního výboru , že se spíš zastane kontroly a brzd a protivah , když se zvyšují pravomoce Vojenskému zpravodajství , nicméně pozměňovací návrh ústavně - právního výboru bohužel zase oklešťuje ty dojednané změny , konkrétně kontrolu . Vypouští možnost , že by orgán nezávislé kontroly mohl provádět kontrolu na základě podnětu provozovatelů sítě , to znamená , že se operátor může obrátit na kontrolní orgán , pokud má nějaké podezření . To je prosím pěkně odstavec 4 v článku 1 v dosavadním § 16 l , nově 16 m . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
