ps2017-040-06-007-023.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-01-29 ps2017-040-06-007-023 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(15.00 hodin) Máme průmyslové zemědělství . Opakuji - průmyslové zemědělství . A když se podíváme i na stav lesů a porovnáme to s rokem 1750 , tak podle dostupných informací v roce 1750 české země měly 1 100 000 ha lesa a z toho bylo pouze 11 % smrků . Dneska podle oficiálních údajů máme 2 670 000 ha lesa a z toho je 52 % smrků . Takže my máme desetkrát tolik smrků . Podle všech výzkumů , které jsou dostupné , se má za to , že 80 letý smrkový porost , aby byl vitální , aby ochlazoval ovzduší , což všichni chceme , vyžaduje až 600 až 700 mm vody za rok . Vážení a milí , 600 až 700 mm vody nám nenapadne v 80 % českého území . Nenapadne . A my jsme dvě stě roků sázeli smrky , statisíce hektarů , do území , kde ty smrky neměly být . Smrk je extrémně náročná rostlina na vodu , to vám potvrdí každý lesák , který ví , o čem to je . Takže otázka zní , když k tomu vezmeme , že jsme vlastně sto roků vodu vyháněli , regulace , meliorace , přibylo nám strašně moc lesů , hlavně smrkových porostů , máme průmyslové zemědělství , a já se ptám , já se ptám , já nechci nikomu radit . Jsem obyčejný člověk , netroufám si to - dneska , když se podíváme na průmyslové zemědělství , tak my máme dneska ze 4 milionů hektarů zemědělské půdy zoráno 71 % půdy . Je to podle všech dostupných údajů nejvíce v Evropě . Rakousko , Německo má kolem 50 % . My máme 71 % půdy zoráno hlubokou orbou , a už dneska podle výzkumných vědců se má za to nebo je to jisté , že hluboká orba nejrychlejším způsobem vysušuje krajinu . Je to tak . A já se ptám - můžeme si dovolit v dnešní době , když to sucho je tak extrémní a rok od roku je větší a větší , je správné , aby naše republika vypěstovala 8 milionů tun obilí , a u nás se sní a dobytek sežere pouze 4 , 5 milionu ? Abychom téměř 45 až 50 % obilí vyváželi mimo naši republiku a kvůli tomu si zbytečně zorali milion hektarů půdy ? Já se ptám , já nechci nikomu radit , opakuji , jsem obyčejný člověk . Zkoušel jsem najít výzkumy , které by potvrdily , kolik vody sebere trávník , kolik vody sebere orná půda , kolik vody sebere les . Našel jsem výzkumy , které potvrzují , že rozdíl mezi trávníkem a ornou půdou je 150 mm ; 150 mm vody , to znamená , že kdybychom vzali , že máme zbytečně milion hektarů půdy zoráno , tak zjistíme , že ztrácíme 2 mld . kubíků vody jenom tímhle zbytečným rozmarem . Pan docent Pokorný zjistil , že když je tropický den , a vzal termokameru a zjišťoval teplotu vzduchu nad jednotlivými povrchy země , tak zjistil , že nad vodní plochou je teplota vzduchu 26 stupňů , nad živým lesem 28 stupňů , nad posekaným trávníkem anebo moc spásaným trávníkem už 40 stupňů , nad posekaným polem - a my sekáme čím dál tím dřív a dřív a celé měsíce to orné pole leží na slunci , které posílá 1 000 wattů na metr čtvereční - tak nad posekaným polem už je to 50 stupňů , to samé jako nad asfaltovými povrchy . A na moji otázku , kolik je to nad suchým lesem - a v podstatě dneska máme téměř všechny lesy suché - tak je to až 65 stupňů . Pan docent Pokorný má za to , a mně se to zdá být velice logické , že touto dramatickou změnou povrchu , tak jak jsme oteplili tu Zemi , tak vlastně ty proudy teplého vzduchu sálají rychle nahoru , strhávají poslední zbytky páry a navrchu v tom proudění vzduchu nám tu páru proudění vzduchu odnese mimo Českou republiku a spadne v jiné končině světa . Takhle my vlastně ztrácíme rok za rokem vodu . To si myslím , že je fatální problém . A když se podíváme - když jsem chodil do školy , to už je hrozně moc roků , asi padesát , tak nás učili , že voda , která u nás napadne a nachumelí , jde na tři díly , taková trojička : jeden díl do země , druhý díl do vzduchu a třetí díl odteče . Vážení a milí , když se podíváme teď na poslední roky do té Modré zprávy , tak zjistíme , že jsme výpar dramaticky zvedli možná o 150 % a že výpar dneska dosahuje 80 % celkových srážek . To je šílené ! Opravdu , to je šílené ! A pokud s tím něco neuděláme , tak výpar je hlavní problém , že Česko vysychá . Jenom abychom si uvědomili , jaký je to obrovský problém - když se podíváme na výrobu všech vodárenských společností pitné vody pro účely domácností včetně ztrát , včetně průmyslu , tak je to 500 mil . kubíků , vážení a milí , včetně bazénů . 500 mil . kubíků vody je jenom 1 % vody , kterou máme na celý rok , ale 80 % , dramatický nárůst , vlastně ztrácíme výparem . A my dneska máme strach , máme oprávněný strach , aby domácnosti měly vodu . Já každým dnem čtu o situaci , kdy mnoha a mnoha rodinám , které nemají vodovodní systém a bydlí na samotách , docházejí vrty , docházejí jim studny a lidi jsou zoufalí . Ta situace je prostě strašná a je otázka , co s tím můžeme dělat . Já si osobně myslím , že ta věc je těžká . A já na nikoho neukazuji prstem . Máme na tom všichni vinu , je to vina generací , ale myslím si , že třeba program Dešťovka , kdy vlastně zachytáváme poslední litry vody a zalijeme anglické trávníky - vidíte , pan Pokorný zjistil 40 stupňů nad anglickým trávníkem - a ta voda nedoteče do rybníků , nedoteče do nádrží , tak se ptám : myslíte , že to je správné ? Já nevím . Já jenom povím , že když jsem jako starosta Poličky jednal na Povodí Moravy , a tam je technický ředitel pan Tůma , který tam je čtyřicet roků a je tam tělem a duší toho povodí , tak mě informoval , že v roce 2018 z celého Povodí Moravy koncovou větví tokem Moravy do Dunaje odtekla jenom šestina vody , co byla průměrná hodnota . Normálně odtékala 1 mld . 200 mil . kubíků vody a v roce 2018 odteklo jenom 200 mil . , šestina . Vážení a milí , nám už nic neteče , nám v těch potocích a v těch řekách nic neteče . To není otázka - já vím , že musíme zachytávat vodu , ale tohleto nám nestačí . My prostě nějakým způsobem musíme tu zemi ochladit , nějakým způsobem prostě - podle mého názoru nejdostupnější krok by byl zmírnit to zorání půdy . Myslím si , že 71 % zorané zemědělské půdy není pro budoucí roky , že je to nad poměry a že je to neudržitelné a že prostě nás čekají v zemědělství veliké změny . A já opakuji - není to politický projev , je to projev spíš prosebný . Pojďme s tím něco udělat , pokud není pozdě . Moc vám děkuji . Místopředseda PSP Tomio Okamura Nyní přečtu omluvu . Pan poslanec Pavel Staněk se omlouvá mezi 15 . a 19 . hodinou z rodinných důvodů . Tak , další v pořadí vystoupí pan poslanec Jan Zahradník a připraví se pan poslanec Stanislav Grospič . Pane poslanče , máte slovo . Poslanec Jan Zahradník Vážený pane místopředsedo , dámy a pánové , poslouchal jsem úvodní projev pana ministra zemědělství i pana ministra životního prostředí . Jsem rád , že pan ministr zmínil oba ty dopady vodního zákona z hlediska krizového řízení , že zmínil tu jeho povodňovou hlavu a nyní tedy tu hlavu suchou . Já mám osobní zkušenosti s uplatněním obou funkcí tohoto zákona , ať už to bylo v roce 2002 , kdy jsme využívali tento zákon právě pro krizové řízení v dobách katastrofálních povodní . Musím říci , že tehdy ty zákonné prostředky byly dostačující , že jsme mohli tehdy využívat všech složek státní správy počínaje Českým hydrometeorologickým ústavem přes povodí řek , u nás tedy v jižních Čechách Povodí Vltavy , hasičský záchranný sbor , Policie České republiky , veterinární správa , hygienická správa a další , všechno fungovalo v rámci krizového štábu na té nejvyšší možné úrovni , a tedy fungovalo to dobře . Bylo možné používat i různá krizová opatření ve smyslu financování nezbytných prací , které bylo nutné udělat velmi rychle , tak aby se zabránilo vzniku větších škod , případně i ztrát na životech . To bylo v roce 2002 . Povodně skončily , začaly se napravovat škody po povodních , a v roce 2003 jsem měl možnost opět svolávat krizový štáb , ale tehdy to bylo z důvodu sucha , které tehdy přišlo a hrozilo , že obce a jejich obyvatelé , kteří nebo které nebyly napojeny na centrální zásobování vodou , které je v jižních Čechách realizováno tou tlustou rourou z úpravny vody v Plavu z Římovské přehrady , měly své vlastní zdroje , vlastní vrty , zůstávaly na suchu . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
