ps2013-057-09-007-010.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-06-06 ps2013-057-09-007-010 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(17.30 hodin) Chtěl bych uvést , že pro Českou národní banku jako regulátora zodpovědného za takzvanou finanční stabilitu , to je za to , že banky budou zdravé i v těch horších časech , které bohužel v cyklicky se vyvíjející ekonomice vždycky přijdou , je nesmírně důležité mít možnost ovlivňovat charakter , parametry nově poskytovaných hypotečních úvěrů . Platí to zejména po té poslední globální finanční krizi , kterou jsem zmínil , která se projevila v Evropě mimořádně silně . A od té doby byl právě regulátorům , jako je Česká národní banka , ve všech evropských zemích svěřen mimo jiné tento úkol . A benevolentní poskytování hypotečních úvěrů v minulosti bylo právě zdrojem řady problémů a vlastně i finančních krizí . Proto dnes všude regulátoři zvažují , jak zabránit opakování takové situace , snížit to riziko na nejmenší možnou míru . A dochází se prakticky jednomyslně k závěru , že v případě potřeby je nezbytné už před výraznými signály takovýchto krizových situací stanovit určitá kritéria , určité hrany úvěrových ukazatelů , kdy ten regulátor řekne " za tuto hranu již jít nemůžeme " . Co znamená ta hrana ? To neznamená jen to , že ten daný úvěr je vysoce rizikový pro konkrétního poskytovatele i spotřebitele . Znamená to především to , že poskytování takových úvěrů ve velkém počtu může vést k ohrožení stability celého finančního systému a následně i stability veřejných financí . Chtěl bych připomenout , že Česká republika zažila bankovní krizi v 90 . letech a na přelomu milénia . A její náprava nás stála spoustu peněz , mnoho procent , možná i několik málo desítek procent hrubého domácího produktu , z veřejných financí . Stejně tak kromě asi čtyř zemí Evropské unie , mezi kterými jsme naštěstí byli i my , všechny ostatní v té poslední finanční krizi musely vydávat obrovské sumy z veřejných financí na záchranu bank , na záchranu celého finančního systému , který mimo jiné kolaboval v důsledku nezodpovědného předlužování i domácností . Diskusi o úvěrových ukazatelích vedeme nejen v České republice . V současné době probíhá stejný legislativní proces v Německu i v Rakousku . Nedávno byl podobný zákon schválen na Slovensku . Národní banka slovenská tyto kompetence již má a využívá je . Měl jsem možnost se o tom přesvědčit minulý čtvrtek a pátek na návštěvě při pravidelném jednání bankovních rad obou centrálních bank . Neděje se to náhodou . Jde o reakci na doporučení , která jsou vydávána společným orgánem Evropské unie , už zde zmíněným výborem pro systémová rizika . O nezbytnosti zakotvit takovéto nástroje do legislativy hovoří také zde již zmíněná zpráva mise Mezinárodního měnového fondu , který tady byl nedávno , zhruba před dvěma nebo třemi týdny . Ale ty nástroje potřebujeme bez ohledu na to , jestli nám někdo radí , že je máme mít a máme je v případě potřeby použít . Potřebujeme je k naší vlastní potřebě , potřebujeme je proto , abychom se do situací , o kterých jsem mluvil , nedostávali a pokud možno nikdy nedostali . Úvěrové ukazatele , které jsou navrženy v novele zákona o České národní bance , samozřejmě vyvolaly veřejnou diskusi . Je doba citlivá politicky , blížíme se ostré volební kampani , to je logické . Na druhou stranu ta diskuse je samozřejmě legitimní a prospěšná , my se jí nebráníme . Nicméně nelze si nevšimnout jistého mediálního tlaku a nátlaku , řekl bych , ze strany určité části dotčeného trhu . A to také není překvapivé . Jde o trh , v němž se ročně točí zhruba bilion korun . A na jeho fungování nezávisí toliko až výdělky bankéřů , zejména bankéřů , ale mnohem více na jeho fungování závisí výdělky prodejců hypoték , zprostředkovatelů , realitních makléřů a developerů . V médiích a zejména na různých serverech zprostředkovatelských finančních organizací zaznívají slova o dramatických dopadech novely . Až na jednu nebo dvě výjimky nebyla tato vyjádření vyslovena zástupci bank , to bych chtěl zdůraznit . Navrhovaná novela totiž byla s bankami projednána , byla projednána s jejich asociací a její výsledné znění je akceptovaným kompromisem - kompromisem mezi bankovní asociací a navrhovateli . Ta slova o dramatických dopadech znějí od zprostředkovatelů úvěrů a od realitního sektoru . To není nedostatek informací o záměrech , které má Česká národní banka . Je to snaha vynutit tlak na zákonodárce , snaha o nalákání zájemců o koupi bydlení marketingovým sdělením typu : " Pojďte si rychle vzít hypoteční úvěr , než vám to ČNB znemožní , nebo téměř znemožní . Dostupné hypotéky nebudou , ceny nemovitostí půjdou nahoru a potřebnou výši úvěru - na to nehleďte , v budoucnu to bude jenom dražší a složitější . " Jde o byznysově pochopitelnou marketingovou strategii , nicméně je potřeba , aby veřejnost chápala , o co tady jde , a neměla by tomu podléhat . Je třeba si uvědomit , že riziko , které vzniká při hypotečním vztahu , nesou banka a spotřebitel , ten klient , který ten úvěr dostává . Zprostředkovatel žádné riziko nenese . Zprostředkovatel nese pouze okamžitou odměnu . Není proto divu , že jim tolik záleží na zachování stávajícího neregulovaného stavu . Chtěl bych proto ocenit , že gesční výbor , rozpočtový výbor , nepodlehl této atmosféře a po názorově jistě pestré debatě nakonec přijal konstruktivní pozměňovací návrhy . Tyto návrhy podstatu navrhované regulace v zásadě nedeformují , resp . umožní ČNB plnit její roli a cíle v oblasti finanční stability , budou - li takto v zákoně přijaty . Stejně tak umožní bankám poskytovat hypoteční úvěry i ve specifických případech . Byla rozšířena ona toleranční pásma a bylo ustoupeno od této regulace pro refinancování hypotečních úvěrů , což je významná část trhu . Stejně tak nebrání poskytovatelům úvěrů na bydlení konkurovat si na tom trhu , ať už v refinancování , tak u těch nových hypoték . Chtěl bych ještě podotknout , že i současná doporučení , která Česká národní banka vydává bankám a která se snažíme prosazovat , stanovují princip , že jsme mnohem méně přísní pro úvěry na vlastní bydlení než pro úvěry na nákup bytu jako investici . Horní hranice LTV , čili té sumy půjčky k hodnotě nemovitosti , je u vlastního bydlení 90 % dle dnešních doporučení a u investičního úvěru pouze 60 % . V diskusi o úvěrových ukazatelích často zaznívá , že stanovení té horní hranice sníží dostupnost bydlení pro mladé rodiny a znemožní lidem s nižšími příjmy bydlet ve vlastním . Chtěl bych především upozornit , že benevolentní poskytování hypotečních úvěrů nevede ke zlepšení dostupnosti vlastnického bydlení , ale v konečném důsledku naopak . Vede totiž k růstu poptávky , která zvýší cenu nemovitostí natolik , že si je lidé s průměrnými příjmy jednoduše nemohou dovolit . Rozumím tomu , že jsou tady hlasy , které říkají " rychlý růst cen nemovitostí nebo bytů ve vybraných velkých městech souvisí i s pomalou bytovou výstavbou v důsledku nepružných , zejména stavebních , předpisů " . Ovšem zlepšení této situace může trvat řadu let , jak je zřejmé z vývoje stavební legislativy a dalších okolností relevantních v této věci . A v mezičase Česká národní banka nemůže rezignovat na své zákonné povinnosti , to znamená dbát o finanční stabilitu . Mimochodem 13 . června zveřejníme novou zprávu o finanční stabilitě , kde na konkrétních příkladech ukážeme , jak byty v různých městech a dostupnost úvěrů nepředstavuje ve většině lokalit pro domácnosti s průměrnými příjmy významný problém . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
