|

ps2013-036-10-001-214.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-12-16 ps2013-036-10-001-214 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

214. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 416/5/ - vrácený Senátem

Date2015-12-16
Meetingps2013/036
Agenda Itemps2013/036/214
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/036schuz/s036324.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   2 < Page 3 > 4

Celá věc ještě jeden významný rozměr, na který jsem upozornila již výše. I když v souhrnu budou v případě schválení senátního znění obce v plusu, některé z nich mohou zaznamenat propad, v jejich daňových příjmech se promítnou negativně. se ptám, které obce to jsou, pane ministře. Vyměnila jsem si několik e-mailů s panem ředitelem odboru financování územních rozpočtů Matejem. Ve své poslední odpovědi uvedl následující: "Dobrý den. Třicetiprocentní podíl obcí na výnosu daně z příjmu fyzických osob z přiznání představuje velmi nestabilní prvek v systému RUD. V čase vykazuje značnou volatilitu, a to jak na celostátní úrovni, tak zejména na úrovni jednotlivých obcí. Jeho finanční efekt je na úrovni jednotlivých obcí nepredikovatelný, protože meziroční změny v objemech, které předvedly konkrétním obcím finanční úřady, se pohybují v desítkách, ale i stovkách procent, a to směrem nahoru, tak i dolů. Jinými slovy, jednotlivé obce mají na této složce RUD jeden rok relativně vyšší inkaso, zatímco následující rok podstatně nižší, nebo dokonce i záporné. Záleží, kolik zaměstnanců si podá daňové přiznání, zda nezkrachuje nějaký živnostník nebo zda se naopak do obce nepřistěhuje například ředitel velké mezinárodní firmy a neodvede tam například daň z dividend. Exaktní číslo dopadu proto nelze spočítat, což je vlastně jeden z důvodů, proč je vhodné tento nestabilní prvek ze systému odstranit." Dále pan ředitel pokračuje: "Co je ale evidentní, je skutečnost, že 77 % obcí, přes 4 800 obcí, na tomto parametru tratí. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí pro analýzy používá statistické metody střední hodnoty s využitím historických dat o využití této daně. Propočty byly aplikovány dále na daňovou predikci 2017. Na základě tohoto modelu bylo zjištěno, že ztráty nad jeden milion korun by se měly týkat 15 obcí, přičemž pouze u dvou obcí se jedná o ztrátu cca tří milionů korun na daňových příjmech, což je ve vztahu k celkovým daňovým příjmům marginální. S pozdravem Miroslav Matej." Dovolila jsem si ocitovat téměř celou odpověď pana ředitele. Mám za to, že pan ministr bude argumentovat velmi podobně, což se také stalo. Co je důležité, odpověď vypadá velmi racionálně, to musím přiznat. Vyplývá z ale také to, že 23 % obcí na tomto parametru netratí. To není málo. To je téměř čtvrtina obcí. Přirozeně zajímalo, které obce to jsou a jak moc se do jejich rozpočtů tato změna promítne. To je myslím docela normální otázka, která se sama nabízí. Ostatně, víte třeba vy, kolego Volný prostřednictvím paní předsedající, jak se navrhovaná změna promítne do rozpočtu Chodové Plané? Víte vy, kolego Faltýnku prostřednictvím paní předsedající, jak si bude stát Prostějov? Tuší třeba pan Komárek prostřednictvím pana předsedajícího, co bude návrh pana ministra Babiše předložený prostřednictvím pana senátora Martínka znamenat pro obce v Libereckém kraji? A pan ministr, co bude senátní návrh znamenat pro Průhonice? Viděli jste, kolegové a kolegyně, tyto propočty? Byli jste s nimi seznámeni? Nemusím asi připomínat, že v případě předchozích změn rozpočtového určení daní probíhaly velmi dlouhé a komplikované debaty. Zvažovaly se argumenty pro a proti. Jednotliví poslanci požadovali vyčíslení dopadů navrhovaných změn pro obce ze svého volebního obvodu. Nemyslím, že by bylo moudré v tomto případě se odchýlit od zavedené praxe, alespoň mně bude dopad pro obce, zejména ve středních Čechách, velmi důležitým argumentem při zvažování, jak se k návrhu postavit. Tím spíš, že jsme konfrontováni s tak pro poněkud překvapivým návrhem, který navíc nebyl prodiskutován ani ve výborech ani na plénu Poslanecké sněmovny, který dokonce nebyl prodiskutován ani ve výborech Senátu. Takhle se koncepční změny prostě nedělají, pane ministře. To nemohu označit jinak než za pohrdání obcemi a městy. To nemohu označit jinak než jako pohrdání Parlamentem. Postavit nás pouhých pár dnů před koncem roku před takové rozhodování. To není ale pěkný vánoční dárek. Opravdu ne! Víte, v těchto otázkách musím naprosto souhlasit s mými předchůdci, kteří v souvislosti s projednáváním novely zákona o rozpočtovém určení daní v roce 2007 uvedli v zásadě to, že je chybou Ministerstva financí, předkládá-li návrhy pozdě a neexistuje-li dostatek času k jejich projednávání a prodiskutování. To jsou závěry, které jsou podle mého skromného názoru uplatnitelné v našem současném případě. Mimochodem, těmito předchůdci byli podle této publikace sociálně demokratičtí poslanci, kteří se jmenovali Bohuslav Sobotka a Radko Martínek. Tolik jen na doplnění. Možná bych se pozastavila ještě u jedné otázky a tou je pro zcela nesrozumitelná úloha, kterou při projednávání tohoto návrhu sehrála tzv. expertní nebo pracovní skupina pro rozpočtové určení daní při Ministerstvu financí. Pokud se nemýlím, a pokud ano, nezlobte se na mne za to, její vznik byl avizován na začátku července 2015. Pak se dlouho nic nedělo a tato skupina se sešla v druhé polovině listopadu 2015, tedy pár dní před projednáváním posuzovaného návrhu v Senátu. Ráda bych zdůraznila, že jsem se jednání této skupiny také zúčastnila. V průběhu rozsáhlé diskuse zazněla celá řada připomínek. Vytýkalo se to či ono. Mezi zmiňované problémy patřila i ona motivační složka. Pokud byla na něčem shoda, tak na tom, že se o těchto problémech a jejich řešení ještě musí dlouho debatovat a hledat schůdné řešení. Jaké bylo překvapení, když mi pan ředitel Matej napsal e-mail a následně tedy informoval: "Vážená paní poslankyně, chci vás informovat, že Senát včera schválil novelu RUD s pozměňovacím návrhem, který ruší problematický parametr třicetiprocentní motivace a zároveň navyšuje podíl obcí na DPH na 21,4 % od roku 2017. Ministerstvo financí bude při projednávání návrhu ve Sněmovně se senátní verzí souhlasit. Uvedený pozměňovací návrh je zároveň v souladu se závěry pracovní skupiny RUD, která se sešla na Ministerstvu financí. V případě potřeby neváhejte kontaktovat." A tak jsem tedy neváhala. Vidíte, že si s panem ředitelem píšeme docela často, ale tato jeho zpráva vůbec nepotěšila. Po jejím přečtení jsem se cítila jako Alenka v říši divů. Dozvěděla jsem se totiž, že pracovní skupina RUD, která se sešla na Ministerstvu financí, měla nějaké závěry. To jako účastníci zaskočilo. Žádných závěrů jsem si nebyla vědoma.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities