|

ps2013-029-06-008-018.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-07-08 ps2013-029-06-008-018 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

18. Návrh poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 42/ - druhé čtení

Date2015-07-08
Meetingps2013/029
Agenda Itemps2013/029/018
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/s029216.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   2 < Page 3 > 4

Tímto paragrafem ale vůbec není řešeno, co se stane, pokud zdravotní pojišťovna smlouvu zveřejní podle zákona o veřejném zdravotním pojištění v dikci již zmíněné transparenční novely. Z hlediska zákona o veřejném zdravotním pojištění by tato smlouva nabyla účinnosti dnem zveřejnění v souladu s tímto zákonem, tj. na webových stránkách zdravotní pojišťovny. Z hlediska zákona o Registru smluv by však smlouva nabyla účinnosti dnem uveřejnění v dotčeném registru, viz navrhované ustanovení § 6 odst. 1. Je tedy třeba říci, že z této situace není vůbec zřejmé, kdy by skutečně tato smlouva nabyla účinnosti. To lze považovat za nepřípustný zásah do právní jistoty. Přijetím zákona o Registru smluv v kontextu podaného komplexního pozměňovacího návrhu a paralelně přijetím takzvané transparenční novely zákona o veřejném zdravotním pojištění by tak nastala situace, kdy by dva zákony ukládaly stejným subjektům, tedy zdravotním pojišťovnám, obdobnou povinnost zveřejňovat smlouvy, ovšem každá právní úprava by tuto povinnost požadovala splnit jinak, přičemž by nebyl dořešen vzájemný vztah těchto dvou úprav. Aby se tato nejasnost odstranila, je nezbytné uvést oba návrhy zabývající se zveřejňováním smluv do souladu. S ohledem na problematiku zdravotnického prostředí považuji za komplexnější a na druhou stranu i jednodušší, a tím i levnější řešení zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotními zařízeními v dikci již Sněmovnou schválené transparenční novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, než je řešit prostřednictvím zákona o Registru smluv. Novelizovaný zákon o veřejném zdravotním pojištění totiž výrazně lépe reflektuje specifika úhradových mechanismů ve zdravotnictví, zejména v oblasti účinnosti úhradových dodatků. Proto se v podrobné rozpravě přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, ve kterém navrhnu vyjmout smlouvy o úhradě a poskytování zdravotních služeb z aplikace zákona o Registru smluv a ponechat povinnost zveřejňovat tyto údaje v dikci novelizovaného zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jsem hluboce přesvědčen, že to nijak nenaruší naši společnou snahu maximálně ztransparentnit toky veřejných financí ve všech oblastech, zdravotnictví nevyjímaje, což je jistě náš společný cíl. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík děkuji panu poslanci Kaňkovskému. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče. Poslanec Štěpán StupčukDěkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, jak již jsem předeslal v úvodu, jsem nikdy nezpochybňoval oprávněnost či legitimitu této myšlenky. Nicméně u této právní normy považuji za zásadní tedy to, že tato právní norma ve své komplexnosti, složitosti a rozsahu dopadu dle mého soudu měla být předložena jako vládní návrh. Návrh zákona, tak jak byl předložen formou poslanecké iniciativy, u něj se naprosto zřetelně - tedy postrádám výstupy z meziresortního připomínkového řízení. Řada kolegů tady o tom hovořila, o těch různých dopadech. Chtěl bych také upozornit na situaci, která může nastat, a to je: Zákon neobsahuje ani v tom komplexním pozměňovacím návrhu opatření proti nečinnosti. Jinými slovy, pokud vážu účinky smlouvy na zveřejnění v registru, tak co se stane potom, když v stanovené lhůtě nebude ta smlouva uveřejněna? Samozřejmě že ten účastník řízení, tedy účastník smlouvy, legitimně očekává vůči tedy správci registru, že nastane účinnost nejpozději ten třicátý den. A když nenastane, tak tedy stát, správce registru, se dostává do prodlení, nenastanou účinky spojené tedy s účinností smlouvy, to znamená tedy, že nedojde ke konzumaci smlouvy, nedojde k plnění. V takovém případě může docházet i ke vzniku škody v důsledku zpoždění, opožděné účinnosti. Jinými slovy zde bude vznikat do budoucna legitimní nárok na náhradu škody za nesprávný úřední postup. To je situace, které my bychom se měli vyvarovat, a situace, kde bychom měli šetřit prostředky veřejné, prostředky státu tak, abychom nezavdávali a nevytvářeli takové právní normy, které by potenciálně mohly býti zdrojem právě těch žalob, které budou směřovat vůči státu. to považuji za snad jeden z největších nedostatků tohoto zákona. Současně bych chtěl poukázat na rozličnost a velké množství pozměňovacích návrhů. Znovu říkám, ani komplexní pozměňovací návrh neřeší veškeré dílčí náležitosti, které mohou nastat, viz ona stanovená účinnost. Je potřeba také říci k jednotlivým pozměňovacím návrhům, že ony buď rozšiřují, nebo naopak zužují dopady tohoto zákona, to znamená, nám zde chybí řekněme nějaký systémový přístup, který je založen na nějaké racionální prostě analýze toho ratia, kam ten zákon jít, tak aby jeho úprava v aplikační praxi byla přiměřená. osobně zastávám názor, a jsem tady o tom hovořil ve faktické poznámce, že vůbec nevidím důvod pro to, abychom zakládali centrální registr. Například obce, samosprávy mohou tyto věci dělat na svých úředních deskách a nesou za to přímo ony odpovědnost. To znamená, i ony jako účastníci toho právního vztahu budou moci přímo ovlivnit to, zda uveřejní ve lhůtě 30 dnů, či nikoliv, a nebudeme zde zase vytvářet nějaké byrokratické mezičlánky. Někdo tady již říkal o tom, že dochází a může docházet - a nikdo z nás to asi zcela nemůže vyloučit - k situacím, kdy ten registr může být zablokován, může spadnout server apod. zase se vracím tedy k oné problematice, tedy účinnosti. To jsou všechno situace, které samozřejmě v aplikační praxi mohou nastat. osobně mám ještě problém vůbec s výčtem těch jednotlivých subjektů. Zaznamenal jsem i pozměňovací návrh, který z toho vyjímat individuální příjemce dotací, fyzické osoby. Moc tomu také nerozumím. Znovu se tedy ptám, jaké je to ratio předkladatele zákona, jestli to tedy postihnout všechny příjemce veřejných prostředků nebo všechny subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky, a tuším, že to byl pozměňovací návrh z řad TOP 09, nebo zda tomu tak nemá být a budeme někde hledat prostě kritérium přiměřenosti, na koho to dopadnout, proč, v jaké míře atd. na to poukazuji schválně, protože v tuto chvíli ani nedokážu domyslet, jak vůbec ten zákon bude vypadat, ho budeme schvalovat. Jestli to bude hlasování na náhodu. Nerozumím a nejsem si vědom nějaké elementární pevné dohody na konečné podobě toho zákona. A znovu říkám, za největší nedostatek považuji to, že ten návrh zákona byl předložen v takové podobě, v jaké byl. Za absurdní považuji i to, že neobsahoval vůbec ani vymezení kompetence pro příslušný orgán státní správy, který ten registr bude provozovat včetně vyčíslení RIA a dopadů tedy finančních, hospodářských a tak dále. Chce se mi trochu postesknout na tomto místě, že je tomu více jak rok, co jsme schválili novelu ústavního zákona, kterým se nově rozšiřují pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Mám pocit, že pokud bychom byli schopni dokončit tento legislativní proces a schválit navazující prováděcí zákon, tak rozšíření působnosti NKÚ by mohlo být tou přiměřenou cestou, jak zvýšit onu transparentnost, a že bychom nemuseli sahat po nějaké úpravě formou centrálního registru. Takže bych prosil pana předkladatele, kdyby mi mohl zodpovědět mnou položené dotazy. Osobně považuji za nešťastné, že u takto významného zákona došlo opakovaně k přerušení bodu, jeho projednávání, protože se v tom ztrácí konzistentnost vzájemné diskuse a debaty. Děkuji za pozornost, vážené kolegyně, kolegové.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities