|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-06-16 ps2017-049-08-003-391 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

391. Návrh zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 875/2/ - vrácený Senátem

Date2020-06-16
Meetingps2017/049
Agenda Itemps2017/049/391
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/049schuz/s049282.htm

Page 1 > 2

Místopředseda PSP Petr Fiala391. Návrh zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 875/2/ - vrácený Senátem Senát vrátil návrh zákona s pozměňovací návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 875/3 a informace o pozměňovacích návrzích máme rozdány v naší poště. Vítám mezi námi pana senátora Tomáše Goláně a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana MaláčováDěkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na úvod mi dovolte připomenout, že předložený zákon upravuje za účelem zmírnění ekonomických následků epidemie koronaviru prominutí nebo odpuštění pojistného na sociálního zabezpečení na tři měsíce u zaměstnavatelů, u kterých předpokládáme, že se s následky epidemie vyrovnají nejhůře, tedy u zaměstnavatelů zaměstnávajících nejvýše 50 zaměstnanců. Uvedený počet zaměstnanců byl ve vládě i v Poslanecké sněmovně diskutován a nakonec bylo schváleno 50 zaměstnanců jako maximální počet. (Odmlka kvůli silnému hluku.)Místopředseda PSP Petr FialaDámy a pánové, prosím o klid, nás může paní ministryně seznámit se stanoviskem k senátnímu návrhu. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana MaláčováPodstatné přitom byly také finanční dopady, neboť prominutí pojistného podle návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou bude mít nemalý dopad na státní rozpočet ve výši 13,5 mld. korun. Zákon se však bude v vládní nebo sněmovní verzi vztahovat na 88 % zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají ve mzdové sféře 1,4 mil. zaměstnanců. Návrh je konstruován záměrně tak, aby byl z administrativního hlediska jednoduše a plošně aplikovatelný, a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak orgánů sociálního zabezpečení. (Trvalý hluk v sále.)V Senátu byl záměr pomoci zaměstnavatelům prostřednictvím prominutí, odpuštění pojistného akceptován, byly však diskutovány jednotlivé parametry a nakonec byl přijat pozměňovací návrh, ke kterému bych se chtěla podrobněji vyjádřit. Hned na úvod bych chtěla uvést, že tento pozměňovací návrh nepodporuji, a to z věcných i právní důvodů. Místopředseda PSP Petr Fiala se omlouvám, paní ministryně, ale z levé strany sálu, a tentokrát budu identifikovat stranu sálu, je obrovský hluk, který nám brání v tom, abychom slyšeli, co paní ministryně říká. Prosím, kolegyně a kolegové, abyste se ztišili. Děkuji vám. Paní ministryně, prosím, pokračujte. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana MaláčováPředevším se jedná o otázku rozhodného počtu zaměstnanců, kde trojnásobné navýšení tohoto počtu zaměstnanců z 50 na 150 bude znamenat značný dopad do státního rozpočtu. (Odmlka pro hluk v sále.)Místopředseda PSP Petr FialaVážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nedá se pokračovat v projednávání tohoto návrhu vzhledem k hluku, který je z levé strany tohoto sálu. Ještě jednou vás prosím o to, abyste se ztišili a umožnili další projednávání. Děkuji vám. Paní ministryně, prosím. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana MaláčováDěkuji, pane předsedající. To znamená, že senátní návrh by zvýšil výdaje státního rozpočtu o 12 mld. na 25,5 mld. korun, což je již neúměrné. Za optimální kritérium tedy nadále považuji počet 50 zaměstnanců. Stejně tak nepodporuji snížení kritéria objemu mezd v jednotlivých kalendářních měsících ve srovnání s březnem 2020 na 80 %. Záměrem tohoto návrhu je napomáhat k zachování mzdové úrovně, a proto kritérium 90 % považuji za přiměřené, neboť se provádí ve srovnání s březnem tohoto roku jako výchozím měsícem, v němž se již projevoval vliv koronavirové epidemie. (Hluk v sále trvá.)Šířeji bych se chtěla zastavit u právních nedostatků senátního návrhu, které vyplynuly z následné podrobné analýzy. V návrhu zákona schváleném Poslaneckou sněmovnou se rozhodný počet zaměstnanců stanovil jako počet fyzických zaměstnanců v posledním dni příslušného kalendářního měsíce, což je velmi jednoduché a administrativně nenáročné. Senát však přijal změnu, aby se rozhodný počet zaměstnanců stanovoval jako přepočtený počet zjištěný podle prováděcího právního předpisu. Kromě toho, že přepočtený počet zaměstnanců je vždy složitější, chybí úprava, jak tento přepočtený počet stanovit, neboť v navrhovaném zákoně žádná úprava tohoto přepočtu není a není ani zmocnění k vydání prováděcího předpisu. Zřejmě bylo záměrem postupovat podle prováděcí vyhlášky k jinému zákonu, tj. k zákonu o zaměstnanosti, ale lze tak usuzovat jen z odkazu na poznámku pod čarou, která ale není právně závazná. (Opět odmlka pro hluk v sále.)Místopředseda PSP Petr FialaPaní ministryně, máte pravdu. Opravdu se nedá pokračovat v této atmosféře. A nechci jmenovat jednotlivé poslance, mohl bych jmenovat jednotlivé kluby a prosím předsedy klubů, aby si v tomto udělali pořádek. Zvlášť ze strany vládních klubů je tady takový neklid, že paní ministryně opravdu oprávněně nechce dál pokračovat. Prosím ztišení, prosím o respekt. Prosím, paní ministryně, pokračujte. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana MaláčováDěkuji, pane předsedající. Podstatné dále je, že úprava v této vyhlášce se týká ročního a čtvrtletního přepočtu, zatímco podle navrhovaného zákona v senátní verzi se jednat o měsíční přepočet, konstruovaný navíc s odchylkami, se kterými uvedená prováděcí vyhláška nepočítá. Z právního a věcného hlediska není tedy tato změna navrhovaná Senátem jednoznačně právně proveditelná. Kromě toho posuzování úbytku počtu zaměstnanců v přepočtu na průměrné přepočtené počty by umožnilo zaměstnavateli propustit více zaměstnanců ve fyzickém počtu, což neodpovídá, a znova to zdůrazňuji, záměru navrhovaného zákona, kterým je mimo jiné maximální možná eliminace negativních dopadů na zaměstnanost a objem mezd. Závažné právní problémy jsou však z důvodu nejasné a nepřesné formulace i u dalších navrhovaných změn. Například není jasné, jak se u stanovení rozhodného počtu zaměstnanců postupovat při vylučování zaměstnanců, jejichž pracovní poměr skončil z důvodů uvedených v § 52 písm. a) c) zákoníku práce, neboť není zřejmé, o jaký kalendářní měsíc se jedná a kdy měl pracovní poměr skončit. Problém pravděpodobně - nebo bude rovněž u vylučování vyměřovacích základů zaměstnanců, kterým vznikl nárok na dávku nemocenského pojištění nebo na rodičovský příspěvek v daném kalendářním měsíci, tedy v červnu srpnu tohoto roku, z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců za březen 2020. Zde kromě toho, že se bude muset upravit upravený vyměřovací základ, za březen zpětně konstruovat nově pro srovnání s červnem, poté s červencem a opět poté nově se srpnem 2020, přestože již byl stanoven a bylo z něj odvedeno pojistné, není k dispozici zdroj informací pro zaměstnavatele o vzniku nároku na rodičovský příspěvek, neboť žádná povinnost sdělovat tento údaj zaměstnavateli se nezakládá.

Text viewDependenciesWavesurferList names