|

ps2017-039-06-004-197.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-12-04 ps2017-039-06-004-197 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

197. Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022 /sněmovní tisk 606/

Date2019-12-04
Meetingps2017/039
Agenda Itemps2017/039/197
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/039schuz/s039264.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Tomio Okamura197. Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022 /sněmovní tisk 606/ Prosím místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, aby návrh odůvodnila. A prosím o klid v jednacím sále. S přednostním právem se hlásí pan předseda Jakub Michálek, tak jestli chcete ještě před paní ministryní se vyjádřit. Poslanec Jakub MichálekDěkuji za slovo. Já jsem jenom chtěl říct, že jsem velmi překvapen, že vláda, když se hlásí k té transparentnosti, z těch sedmdesáti plus lidí z ANO nepodpořil rozklikávací rozpočet státu ani jeden poslanec. Takže to je takhle v praxi, co se říká o volebních programech a v prohlášeních vlády a jak se potom reálně hlasuje v Poslanecké sněmovně. Dneska jste měli možnost to ukázat hlasováním, ale ten počet hlasů byl ještě menší, než když jsme o tom hlasovali naposledy při projednávání rozpočtu. Tenkrát jste nám říkali: my to podpoříme, až to bude fungovat v Praze. Takže v Praze jsme to spustili, mluvím teď o ANO... (Poslanec Dolínek signalizuje.)Petře, ty ještě nejsi prostřednictvím předsedajícího v ANO, pokud vím. Tak v Praze jsme to spustili, v Mariánských Lázních jsme to spustili, funguje, je s tím spokojenost. Dokonce jsme to spustili tady v Poslanecké sněmovně, funguje to i na některých úřadech, na NKÚ a podobně a není důvod, proč by to neměla zavést celá vláda. Já věřím, že pan premiér si to vezme jako svoji prioritu a bude tu transparentnost realizovat i v praxi. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)Místopředseda PSP Tomio OkamuraNyní tedy požádám o vystoupení paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena SchillerováDěkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedla návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022, který byl vládou schválen 16. září 2019, a vláda ho předkládá Poslanecké sněmovně na vědomí. Základní údaje předloženého návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022 jsou předkládány v této podobě. Pro rok 2021 příjmy státního rozpočtu 1 516,9 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu 1 556,9 miliardy korun, saldo státního rozpočtu minus 40 miliard. Pro rok 2022 příjmy státního rozpočtu 1 579,7 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu 1 619,7 miliardy korun, saldo státního rozpočtu minus 40 miliard. Výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na léta 2021 a 2022, jsou v souladu s výdajovými rámci stanovenými v Rozpočtové strategii veřejných institucí České republiky, kterou vláda schválila 29. dubna 2019. Česká republika by v celém horizontu výhledu měla plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl, který odpovídá maximálně hodnotě minus 0,75 % HDP, a plní tak své závazky z hlediska rozpočtové odpovědnosti. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 a navazující prognóza příjmů sektoru vládních institucí vycházejí ze srpnové aktualizace makroekonomické predikce Ministerstva financí z července 2019 zpracované na základě dat k 21. srpna 2019. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu a predikce příjmů byly ze dne 29. srpna 2019 v souladu se zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, posouzeny výborem pro rozpočtové prognózy. Výbor vyhodnotil jak makroekonomickou predikci, tak fiskální prognózu jako realistickou. Dále bych ráda uvedla pár slov k základním makroekonomickým ukazatelům. (Hluk v sále.)V letech výhledu by se růst reálného HDP mohl pohybovat okolo 2,2 % ročně, přičemž by měl být téměř výhradně tažen domácí poptávkou. Spotřebu domácností by měla podporovat dynamika disponibilního důchodu, kde se projeví zejména růst výdělků a příjmů z podnikání. Spotřebu by ale na druhou stranu mělo tlumit mírné zvyšování míry úspor. Růst tvorby hrubého fixního kapitálu by se měl pohybovat okolo 2,5 %. K dynamice investic by měly přispívat jak soukromé investice, tak výdaje sektoru vládních institucí. Pozitivně bude působit také realizace (projektů)spolufinancovaných fondy Evropské unie. Saldo zahraničního obchodu by k růstu ekonomiky mělo přispívat nepatrně kladně. Průměrná míra inflace by se v letech 2021 a 2022 mohla pohybovat těsně pod dvouprocentním inflačním cílem České národní banky. Proinflačně by měl působit zejména pokračující růst jenotkových nákladů práce a domácí poptávky, očekávané pozvolné posilování koruny vůči oběma hlavním světovým měnám bude mít na spotřebitelské ceny opačný dopad. Administrativní opatření, to znamená, změny regulovaných cen a nepřímých daní, by na inflaci v letech výhledu neměla mít významný vliv. Situace na trhu práce je napjatá. (Hluk v sále.)V návaznosti na postupné zpomalování růstu ekonomiky a částečně i v důsledku předchozích investic ke zvýšení produktivity by ale růst poptávky po práci měl slábnout. Nabídka práce by přitom vlivem demografických a strukturálních faktorů, zvyšování statutárního věku odchodu do důchodu měla růst rychleji než poptávka. Míra nezaměstnanosti by se tak postupně mohla začít přibližovat své rovnovážné úrovni. V horizontu makroekonomického rámce by ale neměla přesáhnout 2,5 %. Postupné snižování nerovnováhy na trhu práce oslabí tlak na zvyšování průměrné mzdy, jejíž růst by se z 5,4 % v roce 2021 mohl zpomalit na 5 % v roce 2022. Nyní bych vás ráda podrobněji seznámila s některými tituly příjmové strany státního rozpočtu v návrhu na léta 2021 a 2022. (Hluk v sále.)Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 845,7 miliardy korun v roce 2021, 876,9 miliardy korun v roce 2022. Daňové příjmy na rok 2021 oproti návrhu rozpočtu roku 2020 rostou o 27,1 miliardy korun, nárůst daňových příjmů mezi roky 2022 a 2021 je odhadován ve výši 31,6 miliardy korun. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, bude činit 19,8 % HDP v roce 2021 a i v roce 2022. Složená daňová kvóta bude činit 35,8 % HDP v obou letech výhledu.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities