|

ps2017-013-07-001-061.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-05-31 ps2017-013-07-001-061 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

61. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii /sněmovní tisk 97/ - prvé čtení

Date2018-05-31
Meetingps2017/013
Agenda Itemps2017/013/061
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/013schuz/s013236.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Vojtěch Filip61. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii /sněmovní tisk 97/ - prvé čtení Požádám tedy paní ministryni financí Alenu Schillerovou o to, aby zaujala místo u stolku zpravodajů, požádám o připravenost pana ministra zahraničních věcí Martina Stropnického a požádám o to, aby své místo u stolku zpravodajů zaujal pan poslanec Jan Kubík, který je zpravodajem pro prvé čtení. Projednávání tohoto bodu jsme na sedmé schůzi 21. března 2018 přerušili a odročili před vystoupením navrhovatelů do příští schůze, to znamená, že nevystoupil ani jeden z ministrů, respektive paní ministryně ani pan ministr Stropnický. Tedy začínáme úplně od začátku. Předložený návrh uvede nejdříve ministryně financí vlády ČR Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně financí ČR Alena SchillerováDěkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh na přístup ČR ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, také známý jako fiskální pakt či kompakt. Vládní návrh spolu předkládá Ministerstvo financí a Ministerstvo zahraničních věcí. Vláda přistoupení ke smlouvě schválila usnesením ze dne 14. února 2018 číslo 109. Smlouva byla podepsána 25 členskými státy EU dne 2. března 2012 a vstoupila v platnost 1. ledna 2013. Vznikala v době vrcholící dluhové krize eurozóny. Jejím cílem proto bylo posílit důvěru finančních trhů ohledně nápravy vysokého veřejného zadlužení, a tím přispět ke stabilitě financí vládního sektoru členských států. Tuto stabilizaci má dle smlouvy zajistit zavedení pravidla vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru a zavedení mechanismu nápravy odchylek od vyrovnaného hospodaření do vnitrostátních právních řádů, které jsou obsaženy v hlavě III a IV smlouvy. Tato pravidla se týkají pouze států eurozóny a signatářů smlouvy mimo eurozónu, kteří dobrovolně oznámí úmysl být ustanoveními vázáni. Smluvními stranami smlouvy jsou v současné době všechny členské státy EU s výjimkou ČR a Velké Británie. Primárně je smlouva určena zemím eurozóny. Její ratifikace nijak neovlivňuje naše rozhodnutí o vstupu do eurozóny a nijak nás k němu dodatečně nezavazuje. Vláda se v prosinci minulého roku rozhodla datum vstupu do eurozóny nestanovovat a návrh na přistoupení k této smlouvě na tom nic nemění. Pro stát mimo eurozónu, který smlouvu podepíše a ratifikuje, se smlouva použije až od jeho vstupu mezi země eurozóny, ledaže dotčená smluvní strana oznámí úmysl být k dřívějšímu okamžiku vázána všemi ustanoveními hlav III a IV této smlouvy nebo jejich částí. Vláda ČR se rozhodla ke smlouvě přistoupit, aniž by učinila toto oznámení. Stejný postup zvolilo Chorvatsko, Maďarsko, Polsko nebo Švédsko. Smlouva tedy nebude mít žádné přímé ani nepřímé dopady na státní rozpočet. V současnosti je český fiskální rámec v souladu s ustanoveními smlouvy. Stěžejní ustanovení smlouvy jsou již obsažena v českém právním řádu, zejména v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti z roku 2017. Oba spolupředkladatelé návrhu ke smlouvě přistupují jako k mezinárodní smlouvě, která nepřenáší pravomoci dle článku 10a Ústavy a k jejíž ratifikaci postačí souhlas prosté většiny v obou komorách Parlamentu. Smlouva sice dosud není součástí právního rámce EU, nicméně úzce na něj navazuje a využívá existujících institucionálních struktur EU. Relevantní ustanovení smlouvy se pohybují v mezích pravomocí na EU již přenesených a doplňují je. Smlouva na EU ani jinou mezinárodní organizaci či instituci nepřenáší žádné nové pravomoci, ale odkazuje na již existující a fungující mechanismy evropského práva. Jedná se proto o mezinárodní smlouvu takzvané prezidentské kategorie dle článku 49 Ústavy, k jejímuž schválení postačuje prostá většina v obou komorách Parlamentu. Posouzení, zda dochází k přenosu pravomocí na mezinárodní organizaci či instituci, a zda se tedy pro vnitrostátní schvalování mezinárodní smlouvy použije postup podle článku 10a Ústavy, nelze udělat obecně, ale je potřeba se zabývat obsahem jednotlivých ustanovení, což oba spolupředkladatelé učinili. Z analýzy obsahu jednotlivých ustanovení přitom vyplývá, že k přenosu pravomoci nedochází. Přistoupení ke smlouvě dle mého názoru patří zcela oprávněně mezi prioritní témata ČR. Nesouhlas se smlouvou se v minulosti stal zcela zbytečně výrazem negativního postoje ČR vůči EU, a to zejména v politické rovině. Toto není v zájmu ČR a domnívám se, že ani většiny politické reprezentace. Přistoupení ke smlouvě umožní ČR mimo jiné účastnit se plnohodnotně vybraných summitů eurozóny, na nichž by v opačném případě jako jediná členská země EU vedle Velké Británie chyběla či byla odkázána na dobrou vůli předsedy Evropské rady, zda ČR na jednání summitů eurozóny v roli pouhého pozorovatele přizve. V současné době probíhá diskuse ohledně reformy eurozóny, které je třeba se aktivně účastnit, a právě ratifikace smlouvy to umožní. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji, paní ministryně. Dále předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin StropnickýDěkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, bohužel se budu asi v něčem z toho, co tady bylo řečeno, opakovat, ale dovolím si připojit možná i něco málo navíc. Já bych za rezort zahraničí moc rád výrazně podpořil přístup ČR k této smlouvě. Znovu je potřeba říci, že jsme v současné době posledním členským státem EU, který dosud není její smluvní stranou. Tak jenom si vybavme, pokolikáté už se opakuje podobná situace, že všechny ty státy tak nějak asi neprozíravě cosi přehlédly a my jsme ti jediní, kteří víme, kteří jsme dohlédli do všech těch záludností případné účasti v té smlouvě a jsme dostatečně obezřetní na rozdíl od nich. Já si nemyslím, že jsme obezřetní, že jsme ale kolikrát úplně zbytečně váhaví a úplně zbytečně si vytváříme pozici toho Mister No. A když se tady často hovoří o prosazování národních zájmů a o tvrdém vyjednávání a potřebě se postavit, tak tím, že budeme říkat ne i tam, kde to vůbec není nutné, ale vůbec, kde to nepřináší vůbec nic, to ne, tak tím samozřejmě si oslabujeme pozici na jakékoliv případné ano, nebo na to, abychom my někdy, aby nám bylo vyjito vstříc tam, kde máme nějaké své požadavky, které jsou skutečně zásadní. Odmítáním čehokoliv nedosáhneme myslím ničeho. A toto je nic víc než tady i často, myslím v minulosti, ještě než já jsem třeba měl poslanecký mandát, tak si pamatuji, jak se tady volalo po rozpočtové odpovědnosti, především z pravé sféry politického spektra. A jistěže to bylo volání legitimní a správné. A toto není nic jiného, toto nám umožní, abychom zcela vlastně svobodně se stali jenom součástí této rodiny států, řekněme, měli možnost, a to je velmi důležité, se účastnit některých summitů eurozóny, a ne pasivně, ale abychom měli možnost i samozřejmě vyjevit svůj názor, ať už kritický, konstruktivní, jakýkoliv. Čili v tom, si myslím, je podstatný přínos toho. Znovu zopakuji to, co tady ale bylo řečeno. Nás to prosím nikterak neposouvá jako republiku blíže k zavedení eura, nic nemění na tom, nebude pro nás závazné, až sama ČR na vnitrostátní úrovni se rozhodne o termínu přijetí eura. Takže prosím, je to poměrně krystalicky čisté. Ty země, které mají trvalou výjimku, jako třeba Dánsko, jsou toho součástí, to vyplývá z toho, co už tady bylo řečeno. Země, které mají tu časově neohraničenou budoucnost v euru, jako Švédsko, samozřejmě jsou také součástí. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities