ps2017-026-05-001-006.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-01-29 ps2017-026-05-001-006 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(14.30 hodin) Dovolte mi tedy sdělit odůvodnění . Cílem mého pozměňovacího návrhu je zachovat výjimku z povinnosti uveřejňování smlouvy v registru smluv pro povinné subjekty , které se pohybují v konkurenčním prostředí , to je pro státní podniky , národní podnik Budějovický Budvar , veřejné výzkumné instituce , státní zkušebny a další právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávného celku . Text výjimky , která je součástí zákona o registru smluv relativně krátkou dobu , je výsledkem složitě hledaného kompromisu v minulém volebním období v této Poslanecké sněmovně . Ostatně i vláda se ve svém neutrálním stanovisku k návrhu zákona ke zrušení této výjimky postavila jednoznačně odmítavě , když konstatovala , že s ohledem na krátkou dobu , po kterou je toto ustanovení účinné , by jeho případné zrušení mělo být předmětem širšího konsenzu , aby výsledná právní úprava byla stabilní z dlouhodobého hlediska . Důvody , které zákonodárce vedly k zakotvení této výjimky , jsou podrobně popsány v důvodové zprávě k zákonu č . 249 / 2017 Sb . , kterým byl zákon o registru smluv novelizován , a jsou nadále relevantní . Zákon o registru smluv ve svém původním znění uvedl státní podniky a další právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávného celku , které se pohybují v konkurenčním prostředí , do svízelné situace , když je de facto nutil odhalovat konkurentům svou obchodní strategii . Zákon o registru smluv sice poskytuje určitou ochranu obchodního tajemství , ovšem za cenu nepřijatelného rizika právní nejistoty v podobě možného zneplatnění dříve uzavřených smluv . Jednoznačná legální definice obchodního tajemství totiž neexistuje a výklad toho , co je obchodní tajemství , provádějí v každém konkrétním případě soudy . Jejich názory na obsah tohoto pojmu s přitom mohou různit i podle okolností , které mohou v daném případě způsobit . Zrušení uvedené výjimky , která byla zakotvena do zákona o registru smluv novelou č . 249 / 2017 Sb . , by pro dotčené subjekty kromě toho znamenalo rovněž zásadní omezení jejich práva na svobodné podnikání a porušení rovných podmínek v rámci hospodářské soutěže . Toto znevýhodnění by přitom bylo založeno pouze na základě povahy vlastníka těchto dotčených subjektů . Právní úprava , která by takovýmto způsobem znevýhodňovala státní podniky a další právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávného celku oproti jiným soutěžitelům , jejichž smlouvy uveřejnění nepodléhají , by byla v rozporu se základními principy hospodářské soutěže . Výše uvedený závěr ostatně ve svém stanovisku ze dne 29 . 3 . 2016 konstatoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže . Nutno navíc zdůraznit , že zachování předmětné výjimky z povinnosti uveřejňování smluv v žádném případě neznamená , že by byla znemožněna veřejná kontrola hospodaření právnických osob , na něž tato výjimka dopadá . Zřizovatelé a vlastníci z řad ústředních orgánů státní správy a územně samosprávných celků svoji kontrolní činnost uplatňují průběžně , a to ať už přímo , nebo prostřednictvím dozorčích rad . Stát a územně samosprávné celky mají dostatek kontrolních mechanismů , které mají mnohem širší dosah než registr smluv , s tím rozdílem , že neohrožují podnikání . V neposlední řadě je pak nutno dodat , že doba , po kterou je dané ustanovení zákona o registru smluv účinné , není dostatečně dlouhá na to , aby mohly být zodpovědně vyhodnoceny jeho případné negativní dopady . I proto je nezbytné v této chvíli výjimku uvedenou v § 3 odst . 2 písm . r ) zachovat . Děkuji a v podrobné rozpravě se k tomu pozměňujícímu návrhu ještě jednou přihlásím . Předseda PSP Radek Vondráček Já vám děkuji . Ptám se , zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu . S přednostním právem , a i bez přednostního práva , pan předseda Bartošek . Poslanec Jan Bartošek Děkuji . Já jsem v úvodu jednání Poslanecké sněmovny navrhoval , abychom posečkali 14 dnů s projednáním tohoto bodu . Vůle byla většinová jej projednat dneska , já to respektuji . Maximálně se stane to , že v třetím čtení vrátíme projednávaný návrh zákona do druhého čtení a případné změny zohledníme . Každopádně vzhledem k tomu , že se jedná o poslanecký návrh zákona , tak ze stanoviska vlády k sněmovnímu tisku 50 vyplývá , že navržená definice povinných subjektů užívajících terminologii zákona o obchodních korporacích nepokrývá v plném rozsahu okruh osob , z nichž může stát nebo územně samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky , a to případně i prostřednictvím jiné právnické osoby , nabývat většinovou majetkovou účast . Navržené rozšíření definice povinných subjektů nesnižuje s ohledem na užitou terminologii zákona o obchodních korporacích riziko budoucích aplikačních problémů . Nad rámec výše uvedeného uvádím , že aktuálně probíhá meziresortní připomínkové řízení k vládnímu návrhu novely zákona č . 106 / 1990 Sb . , v platném znění , který celou problematiku řeší komplexně , a zde osobně bych upřednostnil vládní návrh zákona , který prochází řádně legislativním procesem , tak jak má . Vládní návrh navíc oproti poslaneckému návrhu musí obsahovat všechny atributy plného legislativního procesu . To znamená , lze od něj legitimně očekávat komplexní posouzení dopadů řešené problematiky , což předložený sněmovní tisk 50 v části první nečiní . Smlouvy , u nichž se navrhuje vynětí z povinnosti uveřejňovat , uzavírají i provozovatelé prvků kritické infrastruktury podle § 2 písm . k ) zákona číslo 240 / 2000 Sb . , o krizovém řízení a o změně některých zákonů , v platném znění , respektive provozovatelé základních služeb podle § 2 písm . k ) zákona číslo 181 / 2014 Sb . , o kybernetické bezpečnosti , v platném znění . Dále se jedná o strategicky významné smlouvy z hlediska zabezpečení základní infrastruktury státu , jako je například záchranný systém , obrana státu , Správa státních hmotných rezerv , které vyplývají především ze zákona o integrovaném záchranném systému , zákona o zajištění obrany České republiky či zákona o Správě státních hmotných rezerv . Pro přehlednost odůvodnění se konglomerát smluvních vztahů z uvedených oblastí nadále v textu označuje jako kritická infrastruktura . Důvodem nezveřejňování smluv dotýkajících se přímo , ale i nepřímo některého z výše citovaných zákonů je zachování podmínek pro zajištění bezpečnosti klíčových infrastrukturních a bezpečnostních prvků státu , kdy uveřejnění smluv ze strany subjektů kritické infrastruktury , resp . subjektů zajišťujících esenciální funkce státu , například typicky je to obrana , odkrývá i zranitelná místa a oslabuje možnost jejich efektivní ochrany . Narušení funkce kritické infrastruktury by mělo závažný dopad na bezpečnost státu , zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva , zdraví osob nebo ekonomiky státu . V souvislosti s dynamicky se rozvíjejícími technologiemi se potenciálně zvyšuje riziko bezpečnostních incidentů a kybernetických útoků . Proto je třeba věnovat maximální pozornost bezpečnému fungování kritických společenských nebo ekonomických činností , především pak fungování prvků kritické infrastruktury . Je samozřejmé , že každý občan má právo na informace . To nikdo nepopírá . Avšak právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem , jde - li o opatření v demokratické společnosti nezbytná mimo jiné pro bezpečnost státu , veřejnou bezpečnost a ochranu veřejného zdraví . Právě prvky kritické infrastruktury vyžadují maximální ochranu , aby stát dostál vůči občanům své povinnosti zajistit vnitřní bezpečnost a ochranu před škodlivými následky výjimečných stavů , například útoky na měkké či tvrdé cíle , kybernetické či jiné bezpečnostní incidenty . Právní předpisy regulující kritickou infrastrukturu ctí ústavně zaručená práva a svobody , zejména právo na respektování soukromého života , ochranu osobních údajů , svobodu podnikání , právo na vlastnictví a právo na účinnou právní ochranu . Jednoznačně stanoví odpovědnost provozovatelů kritické infrastruktury za kontinuitu poskytování těchto služeb , povinnost přijmout vhodná a přiměřená technická i organizační opatření k řízení bezpečnostních rizik a jejich předcházení , správcům informačních nebo komunikačních systémů odpovědnost za bezpečnost jejich systémů . Právě posílení zabezpečení klíčových informačních systémů v České republice , k němuž došlo v poslední době , garantuje vyšší bezpečnost českého kyberprostoru a obecně prvků kritické infrastruktury jako takové . Proto navrhuji vyjmutí smluv , jejichž plnění přímo souvisí s bezpečností státu , veřejnou bezpečností a ochranou veřejného zdraví , jedná se především o smlouvy provozovatelů prvků kritické infrastruktury , respektive základních služeb kybernetické bezpečnosti . Těmi jsou dle evropské směrnice energetika , doprava , bankovnictví , infrastruktura finančních trhů , zdravotnictví , dodávky a rozvody pitné vody a digitální infrastruktura . Z uvedeného výčtu základních služeb je zcela zřejmé , že se jedná o dnes již esenciální součásti moderní společnosti , bez jejichž řádného fungování si již každodenní život lze skutečně jen stěží představit . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
