ps2017-013-06-007-038.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-05-30 ps2017-013-06-007-038 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(11.50 hodin) Pokud jde o jednotlivé státy , tak mají vždycky orgány , které jsou řekněme rigidně upraveny a které projednávají nominace . Z těch , které jsem si tady zpracoval a které jsou vám k dispozici ve stanovisku Parlamentního institutu k odpovědi na dotaz číslo 3281 z března 2018 , například v Dánsku jsou nominace do státních podniků schvalovány zvláštním výborem Appointment and Organisation Committee , který se skládá z předsedy vlády a vybraných ministrů , a ve výběrovém řízení na členy rady hraje důležitou roli předseda správní rady . Nominanti do podniků nesmějí být zaměstnanci příslušného podniku ani úředníci státní správy . Ve Finsku je také specializované oddělení , které to řeší , a to v gesci úřadu premiéra , a celá ta věc , která se týká nominování osob , je upravena zvláštním zákonem tak , jak to teď navrhují Piráti , a to konkrétně zákonem číslo 1368 / 2007 , o státních podílech a řízení vlastnictví . Takže ve Finsku je zákon upravující velmi podobnou materii , jako navrhují Piráti v nominačním zákoně , v zákoně nominačním a o vlastnické politice . Ty nominace provádí odbor řízení majetku v rámci úřadu předsedy vlády a připravuje je nominační výbor složený ze zástupců vlastníků největších podílů společnosti . Když se podíváme například na Litvu , tak tam v případě obchodních korporací doporučuje kandidáty na členy správních rad mezirezortní výběrová komise . Kandidáty komisi navrhuje koordinační centrum pro správu a řízení . Když se podíváme na Maďarsko , tak tam je specializovaná agentura , která spravuje státní majetek . V Německu Spolkový sněm kontroluje účasti státu prostřednictvím spolkového finančního grémia . Takhle bych mohl samozřejmě pokračovat dál a dál , mají to prostě i v Polsku a i ve Švédsku . Švédsku se chci věnovat specificky , protože tam je to velmi dobře upraveno včetně vlastnické politiky . Ve Švédsku proces nominace do rad je koordinován Ministerstvem pro podnikání a inovace v rámci vládních úřadů . Pro každou společnost je provedena analýza požadované odbornosti na základě aktivit společnosti , situace a budoucích výzev , složení rady a dokončených hodnocení rady . Podstatné je , že ve Švédsku mají i vlastnickou politiku . Vlastnická politika je dokument , který upravuje práva vlastníka jakožto státu . A ten dokument by měl být upraven zákonem , protože obsahuje naprosto zásadní požadavky , věci typu , jestli chceme , aby se ČEZ rozdělil na dvě společnosti a jedna zůstala ve vlastnictví státu a druhá se zprivatizovala . Takto zásadní rozhodnutí nemá mandát dělat pouhá vláda , dokonce v některých případech jako máme teď i bez důvěry , ale je potřeba , aby se k nim vyslovoval parlament jakožto nejvyšší reprezentativní orgán zvolený ve volbách . Když se podíváme konkrétně na švédskou vlastnickou politiku , tak já tady mám dokument , který je z roku 2017 , vlastně nejaktuálnější vlastnická politika , která velmi , bych řekl , přesně popisuje , jak je to upraveno ve švédském modelu . My jsme tady byli kritizováni vládou za to , že chceme , aby zásadní rozhodnutí , jako je třeba privatizace části ČEZu , schvalovala Poslanecká sněmovna , aby se tady veřejně projednaly , protože jednání vlády může být neveřejné . Kdybychom měli vlastnickou politiku v době divoké privatizace , tak nemuselo dojít k případům , jako je OKD , kdy prostě vláda nezodpovědně rozprodala akcie a umožnila převzetí podílů do soukromých rukou a následné tunelování této společnosti . To všechno jsme mohli zamezit , kdybychom měli vlastnickou politiku . Podívejme se tedy na to , jak to upravují ve Švédsku ve státní vlastnické politice . Tam v bodu 2.1 se píše , že podle čl . 9 odst . 8 švédské ústavy je oprávněna se státním majetkem nakládat vláda , a to s určitými výjimkami . Podle čl . 9 odst . 9 ústavy parlament rozhoduje o zásadách správy a nakládání se státním majetkem . Ustanovení o nabývání a převodu majetku včetně akcií a majetkových účastí v obchodních účastech jsou obsažena v zákoně o státním rozpočtu . Podle čl . 8 odst . 3 zákona o státním rozpočtu může vláda nabývat akcie nebo majetková práva nebo jiným způsobem navyšovat státní účast nebo vlastnictví ve společnosti pouze se souhlasem parlamentu . Vláda také nesmí poskytnout kapitál společnosti bez souhlasu parlamentu . Podle čl . 8 odst . 4 zákona o státním rozpočtu nesmí prodejem nebo jiným způsobem snížit majetkovou účast ve společnostech , kde stát drží polovinu nebo nadpoloviční většinu hlasovacích práv , aniž by předem získal souhlas parlamentu . Navíc se souhlas parlamentu požaduje při podstatných změnách předmětu podnikání státních firem . Souhlas parlamentu však není požadován pro výplatu dividendy , protože jde o součást běžné správy . Takže tady máme příklad toho , jak to může fungovat tak , že parlament se vyjadřuje k těm opravdu zásadním rozhodnutím . Není tedy pravda to , co říká vláda , že to musí zůstat pouze v kompetencích vlády , aby vláda , navíc bez důvěry , mohla rozprodávat majetkové účasti České republiky s tím , že možná za tři roky dojde k nějaké politické odpovědnosti . My si myslíme , že takhle zásadní rozhodnutí , strategická rozhodnutí , by měl projednávat i parlament . Ostatně když to porovnáme s jinými věcmi , které tady projednáváme , tak si myslím , že je nehoráznost , že taková zásadní rozhodnutí , jako může být třeba privatizace ČEZu , se na program Poslanecké sněmovny nedostanou . A nyní bych se dostal . . . Ještě jsem chtěl říct jiný příklad , jak to funguje například ve Finsku . Ve Finsku mají velmi přehledně uspořádány státní firmy a mají tam také zvláštní zákon 1368 / 2007 , který definuje pravomoci vlády a parlamentu , pokud jde o rozhodnutí , která se týkají státní kontroly v ovládané společnosti . Například parlament rozhoduje , pokud jde o společnosti , pokud se má stát vzdát stoprocentního vlastnictví nebo ovládání , čili 50 , 1 % dané akciové společnosti . Takže vidíme z mezinárodního srovnání , že jsou země , ve kterých parlament má kontrolní pravomoci vůči vládě , tak aby nedocházelo ke zneužití výkonné pravomoci . A nyní bych se dostal k situaci v ČR . V ČR existuje na základě usnesení vlády orgán , který doporučuje nominace , jeho doporučení jsou nezávazná . V jeho čele stojí pan Augustin , šéf Úřadu vlády , který dříve figuroval v politické straně SPOZ prezidenta Miloše Zemana . Takže tímto způsobem jsou vybíráni nominanti do státních podniků . Ostatně hnutí ANO samo připouští , že ta situace není ideální . Když se podíváme do návrhu strategie vlastnické politiky státu z roku 2016 , kterou předkládalo Ministerstvo financí ČR , tak se tam uvádí , že i přes značný pozitivní posun nelze konstatovat , že problematika nominačního procesu je vyřešena . Jednak za dobu své existence výbor neinicioval , aby ze strany ministerstev došlo k vytvoření profilů na jednotlivé pozice členů dozorčích rad , a jednak celý proces nominací zůstal do jisté míry netransparentní a formální . Takže samotná vláda říká , že současný systém je do jisté míry netransparentní a formální , že výbor pro nominace neposuzuje ty základní věci , podle kterých by si normální zdravý člověk , řádný hospodář vybíral lidi do řízení akciové společnosti , kterou vlastní . A z toho vyplývají i selhání , ke kterým došlo v minulosti , o kterých jsem mluvil , kdy výbor pro personální nominace doporučil , protože si nevyžádal dostatečné informace o střetu zájmů , člověka , který byl , řekněme , v dodavatelském vztahu nebo působil ve společnosti , která byla v dodavatelském vztahu vůči společnosti Lesy ČR . Takže vidíme , že současná úprava není transparentní a že je potřeba , aby se to zásadně změnilo . Ostatně Ministerstvo financí v návaznosti na programové prohlášení vlády připravilo v minulém volebním období věcný záměr zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu . Tento návrh ovšem neprošel vládou , a tudíž nebyl přijat , a my nechceme ohrozit další osud této země tím , že to ponecháme na vládě a na vládním handrkování , když tady máme připraven návrh , který vychází už z dokumentu , který byl projednán předtím v připomínkovém řízení , a pouze jsme tam upravili několik kontrolních mechanismů , protože vláda samozřejmě předložila to , co vyhovuje vládě , ale nikoliv to , co vyhovuje řádné správě země , čili aby v případě těch nejzásadnějších kroků měl kontrolní pravomoc parlament . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
