ps2017-004-01-017-002.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-12-12 ps2017-004-01-017-002 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(16.30 hodin) Finanční náklady pořadatelů zájezdů na zajištění proti úpadku jsou v České republice vůbec nejvyšší v Evropské unii . Riziko nedostatečného pojistného limitu je pouze u nesolidních a nezodpovědných cestovních kanceláří . Ale přeci když se na to podíváme zdravým rozumem , tak toto riziko by neměli nést slušní a poctiví podnikatelé po zavedení takzvaného dozajišťovacího garančního fondu s povinnými příspěvky z vlastních zdrojů . To je opravdu velmi nespravedlivé vůči těm slušným a řádným podnikatelům . Obě profesní asociace , jak Asociace českých cestovních kanceláří a agentur , tak Asociace cestovních kanceláří České republiky , odmítají princip , aby škody způsobené kriminálním jednáním nepoctivých subjektů hradili ti slušní a řádně hospodařící . Riziko nedostatečného pojistného limitu je pouze u nesolidních a nezodpovědných cestovních kanceláří , které však ponesou ti ostatní bez přispění pojišťoven . Ale k tomu , kolik je vlastně úpadků na počet cestovních kanceláří v České republice , se také dostanu . I toto riziko je však ve stávajícím znění zákona již dostatečně podchyceno . Pojišťovny mají ze zákona veškeré nástroje k důsledné kontrole hospodaření cestovních kanceláří a řádnému nastavení dostatečného limitu pojistného plnění . Cestovní kanceláře mají povinnost měsíčního reportingu v zasílání výkazu činnosti s informacemi o aktuálních tržbách za zájezdy pojišťovnám . V případě navýšení inkasovaných tržeb za zájezdy mají cestovní kanceláře povinnost neprodleně navýšit pojistný limit . Z výše uvedeného je zcela zřejmé , že návrh na vytvoření dozajišťovacího garančního fondu de facto vychází z požadavku pojišťoven a z jejich silného lobbingu za jejich osobní zájmy . Je velmi smutné a dá se říct i nepřijatelné , aby stát tomuto lobbingu touto formou podlehl . Pro vaši informaci , abyste věděli , o jaký objem tržeb pro pojišťovny se jedná a jaká je tam ziskovost na tomto produktu , tak na českém trhu činí objem tržeb za pojištěné zájezdy cca 25 miliard korun . Na samotném pojistném od cestovních kanceláří inkasují pojišťovny cca 100 milionů korun ročně . Navíc často požadují i depozita až ve výši 2 % celoročních tržeb . Výplata pojistných plnění v důsledku úpadku cestovních kanceláří se však ročně pohybuje pouze v jednotkách milionů korun . To znamená , 100 milionů korun vyberou na pojistném a výplaty cca v jednotkách milionů . Jedná se tedy již v současnosti pro pojišťovny o vysoce ziskový produkt . Na českém trhu nyní působí přibližně 880 cestovních kanceláří . Vzhledem k jejich celkovému počtu , když se podíváme na dosavadní čísla , tak je pravděpodobnost úpadku menší než 0 , 5 % ročně , tedy průměrně 3 úpadky cestovních kanceláří ročně z 880 . Přesto pojišťovny prezentují tento produkt za nezajímavý a dotlačily v podstatě stát k tomu , aby byl vytvořen jakýsi nový dozajišťovací garanční fond , který má absolutně pokrývat jejich rizika - jejich rizika podnikání . Navrhované znění zákona podporuje byznys pojišťoven s minimálním podnikatelským rizikem . Pojišťovny navíc budou nově mít možnost poskytnout zákazníkovi pokračování zájezdu , což je běžné i v jiných zemích , a jedná se o podstatně méně nákladnou formu plnění . Takže opět se zde - a to je v pořádku - vychází pojišťovnám vstříc . Pojišťovny mají na trhu zajištění v České republice monopolní postavení , avšak nemají zákonnou povinnost cestovní kanceláře pro případ úpadku pojistit . To je další problém . V důsledku této disproporce v minulosti již došlo k bezprecedentnímu ukončování smluv s cestovními kancelářemi , které tak nemohly vykonávat svoji činnost . Tomuto momentu se také ještě budu věnovat . Řešení je přitom snadné : stát musí umožnit takové podmínky zákona , aby se alespoň u jedné české nebo zahraniční pojišťovny mohla cestovní kancelář pojistit . Proto je nutné , aby do § 7 návrhu novely zákona bylo navráceno ustanovení umožňující vstup zahraničních pojišťoven z jiných zemí Evropské unie na český trh . Zahraniční pojišťovny jsou připraveny na český trh vstoupit . Vytvoření konkurenčního prostředí a vstup nových subjektů představuje cestu k zajištění nejvyšší možné ochrany spotřebitele . Vůbec nerozumím tomu , proč tato pasáž z novely vypadla . Tím mám na mysli , že zahraniční pojišťovna , která podniká v zahraničí , by mohla nabízet pojistný produkt i na českém trhu . Protože přitom je tato podmínka v jiných zemích Evropské unie zcela standardní . Dám příklad . Například francouzský profesní zákon o cestovních kancelářích , omlouvám se , neumím francouzsky , Code du tourisme , v díle tři , článku L 211 až L 218 jednoznačně určuje , že subjekt poskytující finanční záruku pro případ úpadku je usazen na území členského státu EU či jiného státu , který je součástí evropského ekonomického prostoru . To znamená , dávám příklad z vyspělé země : Francouzi , francouzské cestovní kanceláře se můžou bez problému pojišťovat u pojišťovny , která je usazena v jiné zemi , a tím je vytvořeno konkurenční prostředí a podnikatelské subjekty se nedostávají do tlaku . Francouzské cestovní kanceláře se tedy mohou v konkurenčním prostředí pojišťoven pojišťovat proti úpadku i u nefrancouzských pojišťoven , to znamená i u pojišťoven , které nemají licenci ve Francii , ale jsou v rámci Evropské unie a tam podnikají . V návrhu je ještě další podivnost : nově navrhovaný společný dozajišťovací garanční fond všech cestovních kanceláří má být bez spoluúčasti pojišťoven . To je velmi podivné , protože to může vést k tomu , že pojišťovny nebudou nuceny k důsledné kontrolní činnosti , případně ke správnému výpočtu pojistného limitu . To znamená , stát vlastně stoprocentně garantuje rizikovost byznysu druhým pilířem soukromým subjektům , které prokazatelně vlastně na tom produktu vydělávají . Navíc zdůrazňuji , že bychom byli druhou zemí vůbec v Evropské unii , jako že jiné to nepřipravují , a k tomu se ještě dostanu , protože některé země už tuto směrnici implementovaly , konečně například Německo , a samozřejmě žádný dozajišťovací garanční fond tam není , ani se nepřipravil , ani už to není v žádném návrhu , protože směrnice je implementována . To znamená , že ten stávající návrh způsobuje , že jakoukoli chybu výpočtu pojišťovny ohledně výše pojistného zaplatí cestovní kanceláře , protože pouze ony budou přispívat do navrhovaného garančního fondu . Pojišťovny - my jsme navrhovali , ať si do něj přispívají část cestovní kanceláře , část pojišťovny , aby pojišťovny byly také nuceny tedy kvalifikovaně a skutečně odborně počítat pojistné , což je normální , když se někde pojišťujeme , že vám spočítají pojistné a nesou za to odpovědnost , že to spočítaly dobře , ale tady se jim najednou nechce . Takže to je opravdu nefér a proti zdravému rozumu . Jak je tedy z mého vysvětlení zcela zřejmé , návrh novely zákona , který máme před sebou , výrazně neposiluje ochranu klienta , neboť tato je již ve stávajícím znění i ve srovnání se všemi zeměmi Evropské unie jednou z nejvyšších v Evropské unii , ale spíše reaguje na požadavek pojišťoven minimalizovat jejich riziko a případné škody důsledkem nedostatečného limitu pojistného plnění . Přitom profesní sdružení českých cestovních kanceláří navrhovala kompromisní variantu , přestože s návrhem dozajišťovacího garančního fondu nesouhlasí . Kompromis shledávají v zavedení dozajišťovacího garančního fondu se zákonnou maximální sazbou ročního příspěvku cestovních kanceláří ve výši 0 , 1 % tržeb do naplnění 50 milionů korun , jak již bylo vzájemně dokonce odsouhlaseno mezi ministerstvem , pojišťovnami a profesními asociacemi cestovních kanceláří . Nepochopitelně ministerstvo navrhuje platbu do navrhovaného fondu ve výši 0 , 25 % tržeb , což je opravdu hodně a jedná se neúměrnou zátěž pro cestovní kanceláře , a to i ve srovnání s jinými státy EU . Přitom pojišťovny s výší sazby 0 , 1 % souhlasí . Potvrzení sazby 0 , 1 % bylo ministerstvem prezentováno na jednání podvýboru Poslanecké sněmovny pro cestovní ruch v únoru 2017 - já vím , že už je to téměř před rokem - a následně i na jednání pracovní skupiny pro oblast cestovního ruchu náměstkyně pro řízení sekce regionálního rozvoje v červenci 2017 . Pokud tato sazba ale nebude zákonná , bude možné v následujících letech zvyšovat příspěvek do fondu a finanční zatížení pro cestovní kanceláře bude neúměrné . V důvodové zprávě k zákonu je uvedena částka příspěvku ve výši 0 , 1 % pouze od 1 . 8 . 2018 do konce roku . Je zarážející , že ministerstvo uznává v důvodové zprávě možnost vyšší míry přeshraničních nákupů zájezdů u zahraničních pořadatelů , kteří však odvádějí daně ve svém státě , nikoli v České republice . To je skutečně pozoruhodný moment z důvodové zprávy . Cestovní kanceláře v případě , že jim bude výrazně ztíženo podnikání , přesunou své sídlo do jiného státu Evropské unie a v České republice budou mít jen prodejní místa a odvádět daně jinde . To umožňuje již současná legislativa . Ostatní státy Evropské unie stávající mechanismy zajištění ponechávají beze změn , to už jsem tady opakovaně zmínil , jak je konstatováno i v hodnocení dopadu regulace . Navrhovaný příspěvek ve výši 0 , 25 % tržeb je skutečně zbytečná , neúměrná zátěž , což potvrzuje také závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace . K návrhu zákona je také potřeba dopracovat správu a fungování dozajišťovacího garančního fondu při Státním fondu rozvoje bydlení , což je návrh ministerstva , aby tento nový dozajišťovací garanční fond byl spravován Státním fondem rozvoje bydlení . Jelikož návrh zákona tu správu a fungování tohoto dozajišťovacího fondu v souvislosti s tou správou Státního fondu rozvoje bydlení dostatečně neřeší , není jasná správa vložených finančních prostředků cestovních kanceláří . Jsou to soukromé finanční prostředky cestovních kanceláří . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
