|

ps2013-019-09-004-054.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-11-05 ps2013-019-09-004-054 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

54. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 304/ - prvé čtení

Date2014-11-05
Meetingps2013/019
Agenda Itemps2013/019/054
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/019schuz/s019265.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   2 < Page 3 > 4

To mnoho rizik. Jedno z nich je samozřejmě to, že tato ustanovení, pokud takto budou schválena, budou zneužívána v podnikatelském boji, jak je u nás zvykem, kde se často nahrazují soukromé spory tím, že se ten druhý žene před nějaké orgány státu. Ta druhá věc je, že v zásadě k tomu všemu, do čeho stát dneska se již může, nejenom pokud jde o podnikatelské subjekty, ale budu mluvit hlavně o nich, jaké všelijaké materiály, písemnosti a všechno, co se v těch firmách děje, jaké může požadovat, přidáváme další orgány, které mohou požadovat všechno, ovšem tentokrát již často s policejní a státní zastupitelskou pravomocí. Víte, tady často slýchávám a hájím, nemám rád taková ta paušální odsuzování třeba práce policie nebo státních zastupitelství. Nicméně je pravda, že v několika případech se obrátila druhá strana, o které my se tak často nebavíme, a to je spíš zneužívání státní moci, a my tady dáváme další nástroj do rukou policie a státním zástupcům, kteří mohou, a teď neřeknu že úmyslně, ale z neznalosti věci, z toho, že budou zkoušet terén, aby si aplikovali právo na živých bytostech - teď prosím, nemyslím si, že firma je živá bytost, ale na subjektech, které reálně existují, aniž máme jakoukoli analýzu toho, jak zákon funguje doteď, jenom s tím malým výčtem trestných činů, které existují. Paní ministryně říkala, že přinese nějakou analýzu. To je v pořádku, ale podle bychom se tím zákonem měli zabývat tehdy, bude ta analýza na stole a bude tady, protože v průběhu procesu ty analýzy sice mohou vznikat, ale si myslím, že by to od začátku mělo být jasné. A to, že třeba někteří státní zástupci, kteří třeba jsou v nějaké komisi paní ministryně, jsou pro, tomu rozumím. Ti budou pro rozšiřování čehokoli, kde se rozšiřuje státní moc. Na tom asi nebude nic nového nebo nic překvapivého. Trošku se divím, jsem neviděl ta stanoviska, že souhlasila i advokátní komora, ale to je na jinou diskusi. Abych nemluvil moc dlouho. si myslím, že bez nějaké analýzy se neobjedeme. Poprosím Sněmovnu o hlubší zamyšlení nad tím, že znovu posíláme stát do sfér, kde ještě nebyl. si myslím, že naším obecným problémem není ani tak to, že stát je slabý, nebo - teď proboha nechci mluvit k hnutí ANO, nechci být tak pochopen, že stát nefunguje jak . Ale on je někdy slabý tam, kde být silný, a silný je tam, kde být slabý. A si myslím, že se teď bavíme o části, kde stát může obtěžovat nad míru, která je potřebná a nutná v tomto stavu, v jakém žijeme, a to ještě orgány, které jsou na to zcela nepřipraveny, aby tyto zásahy jménem státu, ale se státními pravomocemi vykonávaly. Proto dávám jeden návrh, o kterém předpokládám, že neprojde, ale dám ho. Tedy dávám návrh na vrácení předkladateli nebo navrhovateli k přepracování. Pokud ten návrh neprojde, tak protože jde o skutečně významný zákon, navrhl bych alespoň prodloužení lhůty o 30 dnů na projednání ve výborech. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan BartošekDěkuji vám a budeme pokračovat v rozpravě. Nyní je přihlášen pan poslanec Chvojka a po něm pan poslanec Schwarz. Poslanec Jan ChvojkaHezké odpoledne, dámy a pánové, děkuji za slovo. Pane předsedající, navázal bych na ministerskou sérii, kdy vystoupila paní ministryně a bývalí dva ministři, paní exministryně Benešová a pan exministr Blažek. Pamatuji si, kdy dnešní projednávaný zákon, resp. novela, kterou projednáváme, byl přijímán v minulém funkčním období této Sněmovny, bylo to, tuším, v roce 2011. Tenkrát byl tento zákon určitým dítětem tehdejšího ministra spravedlnosti pana Pospíšila. Tenkrát vláda, resp. poslanci, kteří tento zákon schválili, při stanovení rozsahu kriminalizace jednání právnických osob zvolili řešení, podle kterého stanovil v § 7 odst. 1 tzv. taxativní výčet trestných činů, za které právnická osoba může být trestně odpovědná. Tento výčet zahrnuje ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou celkem 84 zločinů nebo přečinů, nejsem si jist, jestli to číslo platí, ale je to přes 80, u kterých přichází v úvahu trestní odpovědnost právnických osob. Tento katalog trestných činů je konečný a nelze jej výkladem jakkoli rozšiřovat. Nyní Ministerstvo spravedlnosti přichází s jinou koncepcí. Ona to naznačila moje ctěná kolegyně paní Benešová. Je to koncepce tzv. generální trestní odpovědnosti korporací. Navrhuje se, aby trestní odpovědnost právnických osob byla stanovena zásadně za všechny trestné činy s výjimkou trestných činů taxativně uvedených. v zásadě souhlasím s tím, aby trestní odpovědnost právnických osob byla rozšířena, aby právnické osoby byly pod větším dohledem, a souhlasím s tím, že se tento zákon otevřel. Nicméně, a opět navazuji na svoji ctěnou kolegyni Benešovou, je potřeba říci, že jsem četl spoustu různých analýz a odborných článků. Samozřejmě jsem dostal také různé dopisy, odborně pojaté, od různých skupin a ty určitým způsobem před tímto obráceným principem oproti tomu dnešnímu varují, nebo nabízejí to, abychom se nad ním zamysleli. Neřekl bych, že s nimi ze sta procent souhlasím, nicméně si myslím, že je potřeba vás alespoň s některými výhradami seznámit. Například v zářijovém čísle bulletinu Advokacie vyšel zajímavý článek pana profesora Jelínka. Je to člověk, který je samozřejmě autoritou v oblasti trestního práva, protože je vedoucím katedry trestního práva zde na Právnické fakultě v Praze a je to i člověk, který zkušenosti s tvorbou trestněprávních předpisů. On v tomto článku samozřejmě popisuje genezi, jak jsem ji popsal, toho zákona, jak vznikal princip toho, co je navrhováno, a on tady například tuto výhradu: "Návrh počítá s tím, že by právnické osoby byly odpovědné za všechny trestné činy proti životu a zdraví, s výjimkou vraždy novorozeného dítěte matkou, účasti na sebevraždě, neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku a trestných činů proti těhotenství ženy. Znamenalo by to, že by právnická osoba mohla být odpovědná kupříkladu i za trestný čin zabití podle § 141 trestního zákona záležející v úmyslném usmrcení jiného v silném rozrušení, ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli, anebo pro trestný čin rvačky podle § 158 trestního zákoníku - kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví tím, že se účastní rvačky. Je jen škoda, že důvodová zpráva k návrhu nové právní úpravy konkrétně neuvádí, jak často se např. tyto dva trestné činy vyskytují v praxi jednání právnických osob, abychom si mohli udělat alespoň představu o míře latence v činnosti právnických osob. Ve své podstatě tedy přijetí navrhované právní úpravy bude znamenat rozsáhlou kriminalizaci jednání právnických osob a prakticky zavedení generální trestní odpovědnosti právnických osob. Domnívám se," a dále cituji pana profesora Jelínka, "domnívám se, že navrhovaná právní úprava není správná a dostatečně promyšlená, protože bude znamenat v aplikační praxi tendenci stíhat právnické osoby za všechny trestné činy, které nejsou uvedeny ve výjimkách, a to bez ohledu na to, zda se jich právnická osoba dopustit může, či nemůže, což může být u dlouhé řady trestných činů aktuální otázka, jak jsem poukázal na výše uvedených dvou trestných činech proti životu a zdraví." Konec citace. Myslím si, že tato novela zákona by měla být propuštěna do druhého čtení a v ústavněprávním výboru bychom se touto novelou měli velmi dopodrobna a široce zaobírat, protože jak jsem již předestřel, např. na základě tohoto článku z bulletinu Advokacie od respektované autority v oblasti trestního práva je, myslím, co probírat a je nad tímto návrhem zákona ještě spousta otazníků. Děkuji. Místopředseda PSP Jan BartošekDěkuji vám. S přednostním právem se přihlásila zpravodajka paní Benešová a potom pan poslanec Schwarz. Poslankyně Marie BenešováNechtěla jsem původně k tomuto tématu vystupovat, ale nedá mi to, protože znám dopady do praxe a obávám se skutečně, že hlasy, co nyní zaznívají, ty kritické hlasy, mají svoji pravdu, a to je to, že dojde ke kriminalizaci právnických osob a účelové likvidaci konkurenčních firem. A to v jedné kauze vidím. Jedná se o kauzu, která vyplynula z kauzy Davida Ratha, kde jsou stíhány právnické osoby, a ptám se, proč je zde selekce. Někomu je odpouštěno, někomu není. Zatím jsem se nedopátrala toho, proč státní zastupitelství stíhá některé právnické osoby a jiné, které v tom, jak se říká, pádlují stejně, prostě nestíhá. Je to také o lidech a o práci státního zastupitelství a obávám se, že bychom tady, pokud dojde k selekci, vytvářeli docela nebezpečnou zbraň. sama bych byla asi pro to doplnit ještě ten stávající zákon o některé trestné činy, které mi tam chyběly, to je zpronevěra, podvod, a určitě to dál nerozšiřovat. To je ovšem můj osobní názor a očekávám, že to všechno bude teprve předmětem diskuse. Děkuji.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities