|

ps2017-039-05-006-081.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-12-03 ps2017-039-05-006-081 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

81. Návrh poslanců Miroslava Kalouska, Zbyňka Stanjury, Jana Farského a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 245/ - prvé čtení

Date2019-12-03
Meetingps2017/039
Agenda Itemps2017/039/081
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/039schuz/s039178.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
Argumenty vlády. Absence věcných a podložených argumentů. V minulosti několik zajišťovacích případů zrušeno. Nedostatky správní praxe některých orgánů byly odstraněny judikaturou a metodikou. Návrh je nekoncepční. Český model správního soudnictví je postaven zásadně na principu kasačního rozhodování, což je podstatný aspekt z hlediska dělby moci. Pravomoc věcně rozhodnout o správní věci zahájením soudního řízení správního na správní soudy standardně nepřechází. Správní soud může činnost orgánu veřejné správy pouze kontrolovat a hodnotit, nemůže však tento orgán zastupovat. Navrhovaná úprava podstatně limituje účinnost zajišťovacího příkazu při správě daní, zejména v souvislosti s daňovými úniky. Typicky při daňové kontrole je nutné neprodleně přijmout opatření k zajištění splnění daňové povinnosti. Rozhodnutí o zajišťovacím příkazu je podle daňového řádu prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu v dílčím řízení o zajištění daně, přičemž hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu, případně dokonce okamžikem jeho vydání. Navržená úprava má přísnější pravidla pro uplatňování zajišťovacího příkazu správcem daně ve vztahu k daňovému subjektu, a to například tato: V současnosti je vydání zajišťovacího příkazu na správním uvážení správce daně - např. nevydá, když nelze očekávat vymožení. Dle návrhu při splnění podmínek musí být vydán vždy. Návrh předpokládá možnost uložit úhradu částky uvedené v zajišťovacím příkazu vždy, když existuje nebezpečí z prodlení. Současná právní úprava to umožňuje pouze v případě daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Návrh upírá daňovému subjektu možnost plnohodnotného odvolání proti daňovému řádu. Procesní postup v případě odpadnutí důvodu pro vydání zajišťovacího příkazu bude delší, neboť rovněž bude rozhodovat soud. Rozsudek má být dle návrhu vždy zveřejněn na vývěsní úřední desce soudu. V současnosti žádná forma zveřejnění není, informace podléhají daňové mlčenlivosti. Přijetím návrhu by došlo k zatížení soudů. Jedná se o nekoncepční přenášení správního rozhodování na soudy. Správci daně by bylo upřeno právo na podání kasační stížnosti. Soud by vstupoval do věcného rozhodování o uplatnění jednoho dílčího opatření přijímaného při správě daní. V tomto ohledu návrh představuje nepřípadné zasahování soudní moci do činnosti moci výkonné. Navrhovaná úprava podstatně limituje účinnost zajišťovacího příkazu jako nástroje při správě daní, zejména v souvislosti s daňovými úniky. Stávající úprava umožňuje správci daně, který k tomu typicky při daňové kontrole shledá předpoklady, neprodleně přijmout opatření k zajištění splnění daňové povinnosti. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Toto byla zpravodajská zpráva paní poslankyně Zuzany Ožanové. Já tady mám jednu faktickou poznámku pana poslance Dominika Feriho, ale tu musím zrušit, protože nejsme v rozpravě ještě v tuto chvíli. Otevírám v tuto chvíli obecnou rozpravu, do které mám přihlášenou s přednostním právem paní ministryni Schillerovou, a tady registruji faktickou poznámku pana poslance Dominika Feriho. Prosím, máte slovo. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena SchillerováDěkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já si dovolím zareagovat na ten návrh. A dovolte mi, abych se stručně k němu vyjádřila a shrnula fakta, co obsahuje ten návrh a proč já s ním nemohu zásadně souhlasit, což jsem vyjádřila jednak při projednávání na vládě, jednak se to pokusím vysvětlit i nyní. Návrh je odůvodňován potřebou zamezit případným excesům při vydávání zajišťovacích příkazů zejména ze strany Finanční správy, případně Celní správy, jak bylo uvedeno panem předsedou Kalouskem, ale já se domnívám, a máme to prodiskutováno na expertní úrovni a vyjádřila se k tomu i veřejná ochránkyně práv, že taková změna je v tuto chvíli už nadbytečná. Ona totiž nezohledňuje ten posun, aktuální stav v oblasti zajišťovacích příkazů, ke kterému došlo, a to zejména v důsledku rozsáhlé judikatury a na to navazující metodické aktivity ze strany Generálního finančního ředitelství, ke kterému došlo zhruba víc jak před rokem, byl vydán metodický pokyn, který zohlednil a akceptoval vlastně veškeré závěry judikatury. Takže tak jak došlo k posunu v judikatuře Nejvyššího správního soudu, tak došlo k posunu v aplikační praxi Finanční a samozřejmě i Celní správy. Tento pozitivní stav byl prokazatelně veřejně potvrzen např. i ze strany veřejné ochránkyně práv, ale i odborné veřejnosti, protože na Ministerstvu financí se schází už celou řadu let expertní skupina k daňovému řádu, kde bylo toto téma diskutováno za účasti soudců Nejvyššího správního soudu, zástupců resortu, veřejné ochránkyně práv, zástupců Nejvyššího státního zastupitelství atd., samozřejmě Finanční správy, Celní správy, byla jsem osobně tam přítomna, když jsme toto téma debatovali. Samotná podstata návrhu, se kterým přichází pan předseda, spočívá v nesystémovém přesunu kompetence k vydávání zajišťovacích příkazů ze správce daně na správní soudy, které jsou však primárně určeny k přezkoumávání zákonnosti postupu moci výkonné, nikoliv k vlastnímu provádění výkonu veřejné správy. Tím vlastně návrh mimo jiné narušuje ústavní princip dělby moci. Existuje řada jiných rozhodnutí veřejné správy, která mají významný dopad na hospodářské subjekty, avšak návrh svěřuje soudům pouze vydávání zajišťovacích příkazů. Návrh navíc nijak neřeší kapacitní a organizační dopady na správní soudy. Návrh dále eliminuje prvek rychlosti a operativnosti zajišťovacího příkazu, který umožňuje zamezit úniku finančních prostředků, které by měly sloužit výhradně k úhradě daně. Nakonec i pan předseda Kalousek potvrdil, že nezpochybňuje, že existují případy, kdy je nutné tento specifický prostředek použít. Od roku 2012, zdůrazňuji, je v nejnaléhavějších kauzách zajišťovací příkaz vykonatelný již jeho vydáním, což fakticky znemožňuje daňovému subjektu svými kroky zmařit jeho realizaci. Týká se to specifické úpravy pro daň z přidané hodnoty. Návrh naproti tomu vytváří nejméně několikadenní časový prostor pro takové zmaření, to znamená, zcela by se minulo účinkem to, co má být sledováno zajišťovacím příkazem, čímž to jde proti smyslu opatření, které mimochodem v roce 2012 zavedla vláda, ve které pan předseda Kalousek seděl - a je to v pořádku, já to nekritizuji, to je správné opatření, jenom zdůrazňuji, že to není žádný institut, který by zavedla tato nebo bývalá vláda. Návrh však ani z pohledu faktického dopadu na daňový subjekt nepřináší žádný posun, ten návrh, který tady předložil pan předseda. Protože on přenáší na soudy pouze vydání zajišťovacího příkazu, který však sám o sobě nemůže mít na daňový subjekt fatální dopad. Fatální dopad má až následující zajišťovací exekuce a tu stejně provede správce daně - buď Finanční správa, nebo Celní správa. Tyto orgány by však nesměly nastoupit pouze tam - a to je předmětem i metodiky, ke které bylo přistoupeno zhruba před rokem, možná rokem a půl - kde nelze zvolit méně invazivní prostředky zajištění, např. zástavní právo. To znamená, tam, kde je možné zvolit tyto prostředky a najít jinou formu, samozřejmě těch forem zná daňový řád více, tak se nevolí zajišťovací exekuce jako ten nejtvrdší postih a nevolí se ani tam, kde by např. byl zabavován majetek toho subjektu nebo byly zabavovány prostředky nebo věci určené k podnikání. Volí se např. na postižení prostředků na účtech, kde skutečně hrozí, že ty peníze mohou být zašantročeny dřív, než dojde k vyměření daně. Soud posuzující podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu by podle návrhu o formě realizace zajištěné částky nerozhodoval, ani by z povahy věci nemohl mít informace o tom, jak invazivní bude forma realizace. To znamená, rozhodl by o zajišťovacím příkazu, ale o té formě zajišťovací exekuce by stejně rozhodoval dál buď finanční, nebo celní úřad místně příslušný. To znamená, že jeho případná úvaha o zásahu do práv daňového subjektu by byla nutně zkreslená. Pokud by však ten návrh byl přijat, tak by došlo nejen k oslabení institutu zajišťovacího příkazu a k zahlcení soudu nesystémovou agendu, ale - a to je mnohem důležitější - rovněž ke zpřísnění stávající úpravy a zhoršení pozice daňového subjektu.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities