ps2017-036-02-001-001.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-10-30 ps2017-036-02-001-001 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(9.10 hodin) Teď vás seznámím s připomínkami uvedené České asociace pojišťoven . První odrážka , nazvali to Projídání budoucnosti . Protože rezervy jsou podle Solvency II aktuálně nižší , tak v rámci přechodu na novou metodu vláda navrhuje jednorázové zdanění , a to v průběhu dvou účetních období . Je to jednorázový příjem . Současně ty peníze mají být použity na opakující se mandatorní výdaje , což znamená , že nejpozději třetí účetní období nám zůstanou mandatorní výdaje , ale nebudou kryty žádným příjmem státního rozpočtu ze zdanění technických rezerv pojišťoven . - Jak jsem říkal , jedná se zhruba o zdanění 50 mld . korun . Od roku 2023 , pokud by ten návrh prošel tak , jak je navržen , by tedy už nepřinášel žádné daňové příjmy do státního rozpočtu . Rezervy podle Solvency II jsou součástí komplexních výpočtů v rámci kvantifikace potřebného solventního a minimálně požadovaného kapitálu pro bezpečné provozování pojišťovací činnosti , zatímco účetní rezervy v souladu s principem opatrnosti musí zajistit schopnost pojišťovny uhradit veškeré závazky vůči klientům . - Ta věta je poměrně komplikovaná . Nicméně jednoznačným způsobem vyplývá ten rozdíl . Minimální rezervy , ty jsou harmonizované v rámci EU podle směrnice Solvency II , vlastně říkají , aby vůbec mohla nějaká společnost dostat licenci , aby mohla poskytovat pojišťovací služby , musí mít ty rezervy v minimální výši podle Solvency II . V České republice je to číslo dokonce vyšší , protože náš národní regulátor , což je v tomto případě Česká národní banka , nepovažuje evropsky stanovenou minimální hranici za dostatečnou pro bezpečný finanční trh právě proto , že pojišťovny se musí připravit na budoucí krytí z pojistných událostí všech klientů . Dalším důvodem při vykazování těchto dvou úrovní rezerv jsou rozdílné přístupy ve vykazování některých položek . Například se jedná o odložené pořizovací náklady , akumulované dluhy , budoucí zisky a další . Solventnostní rezervy jsou předmětem dohledu ČNB , ale sama Česká národní banka přiznává , že nemá v rámci pravidelného výkaznictví k dispozici natolik detailní informace a data , které by umožňovaly ověření správnosti stanovení výše solventnostních technických rezerv srovnatelných s hloubkou auditorských prací , které provádějí externí auditoři při auditu účetní závěrky . - Tady bych chtěl jenom připomenout , já už jsem to opakovaně říkal , že prostě není pravda , že pojišťovna si může jakýmkoliv způsobem stanovit výši technických rezerv . Jedná se o složité matematicko - pojistné plány , odhad budoucích zisků a také odhad budoucích nákladů . Kritická oblast je oblast životního pojištění . Tady má vlastně pojišťovna zaplatit daň ze zisků , které ještě nenastaly . Potom vám podrobně představím jednoduchý modelový příklad , pokud si občan spoří zhruba tisíc korun měsíčně , což není žádná závratná částka , jak to vypadá i se zdaněním buď postupným , nebo tím jednorázovým . Účetní technické rezervy u životních pojištění jsou vytvořeny podle pojišťovnou pevně daných a neměnných pravidel pojistné matematiky a jejich hlavním účelem je pokrytí budoucích nároků oprávněných osob vyplývajících z pojistných smluv . Jsou to tedy vlastně peníze klientů , které jsou připraveny na budoucí plnění pro případ , že například dojde k výraznému zhoršení zdravotního stavu , či dokonce pokud dojde k úmrtí nebo k podstatnému omezení schopnosti vykonávat pracovní či jiné žádoucí aktivity . Vzhledem k tomu , že podle metodiky a podle pravidel Solvency dva - nebo Solvency Two , myslím , že se to používá častěji - se od rezerv očekávají budoucí zisky , dojde v rámci novely k jejich zdanění výrazně v předstihu , než a zda vůbec tyto nejisté budoucí zisky budou realizované . Zdanění očekávaných budoucích zisků životního pojištění tak znamená odvod daně z prostředků , které pojišťovny ještě ani nemají , a v případě , že se nenaplní vždy obecně nejisté předpoklady dalšího vývoje v horizontu desítky let , tak je ani v budoucnu reálně mít nebudou . To je opravdu unikátní situace . Myslím , že v té debatě zaznívají oprávněně určité otázky , a jak příznivci tohoto zdanění tak odpůrci na ně hledají odpověď . A myslím , že pouze v podrobné rozpravě před zahájením hlasování pak můžeme zvážit , které argumenty jsou pro , které jsou proti a které by mohly mít vyšší váhu v našem rozhodování . Poctivě přiznávám , že ta debata není sto nula , že i my se snažíme podívat se na návrh zdanění technických rezerv realisticky a z obou stran , nejenom pouze z jedné strany . Nicméně ty strany jsou tady tři . Velmi často se debata zužuje pouze na dvě strany , a to je státní rozpočet a pojišťovny , ale neměli bychom zapomínat na tu nejdůležitější stranu , která v té jednoduché daňové matematice prostě neexistuje , a to jsou klienti pojišťoven , a zejména klienti u životního pojištění . A o ty by nám v té debatě a při hledání řešení mělo jít nejvíce . Ani ne o příjmy státního rozpočtu , ani ne o příjmy či zisky pojišťoven , ale o stabilitu a (nesrozumitelné) klientů , to znamená těch , kteří se pojistili zejména v oblasti životního pojištění . Takže pojďme k takovému bloku otázek a možných odpovědí . První otázka legitimní je , jak se změní uznatelnost rezerv . Dneska se tvoří daňově uznatelné technické rezervy pojišťoven podle zákona o účetnictví . To se má změnit a do budoucnosti Ministerstvo financí a vláda jako celek navrhují brát do úvahy rezervy vypočtené podle pravidel Sovency II . Tato takzvaná solventnostní pravidla však byla vytvořena pro stanovení minimální a optimální bezpečné výše kapitálu . V některých z minulých vystoupení nám pan předseda Kalousek popsal složité vyjednávání na evropské úrovni , kdy ČR tehdy zastávala pozici , která odpovídala vyšší minimální hodnotě těchto rezerv . Nicméně v rámci hledání kompromisu , a myslím , že to byly zejména státy z jižního křídla EU , jmenovitě Itálie , která vlastně prosadila zhruba tu 50 procentní hodnotu technických rezerv podle Solvency II , naše republika zastávala názor , že by bylo lepší mít 70 % . To koneckonců taky odpovídá i stanovisku regulátora ČNB . Pokud to budu interpretovat správně , pokud ne , tak se omlouvám . Tak regulátor - k tomu , aby společnost dostala licenci k podnikání na tomto regulovaném trhu , musí mít rezervy ve výši 1 , 4 % podle Solvency II , což vlastně odpovídá přesně té pozici ČR , kterou se nám nepodařilo prosadit na evropské úrovni . Pokud ano , ale to jsme neměli samozřejmě v rukou my sami , ale záleželo i na stanovisku mnoha partnerů , tak by to bylo skutečně těch 70 % . Jednoduchá matematika 50 krát 1 , 4 je 70 . Ten výpočet rezerv , které mají být nově zdaněny podle Solvency II vlastně nenavazuje přímo na ostatní položky v účetnictví , je koncepčně odlišný , a je proto i v rozporu s obecnými účetními zásadami . Například odečtení budoucích očekávaných zisků od hodnoty závazků je v rozporu se zásadou opatrnosti uplatňovanou v účetnictví . Solventnostní pravidla , znovu připomínám , byla vytvořena pro stanovení minimální optimální bezpečné výše kapitálu . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
