977
977
View options
Show:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
XXVI
Dobrovský nejprve zprávu o Svatovítském ruko-
pise a pak krátký obsah českého Alana latinsky.
Přepis sám počíná se na 1. 346* a není psán rukou
Dobrovského. Druhý přepis v malém 4* pochází
teprva z našeho století a přivázán k tisku „F. M.
Pelzels akademische Antrittsrede über den Nutzen
und Wichtigkeit der böhmischen Sprache, Prag
1793“ (5. I. 24). Patříval kdysi Josefu Rauten-
kranzovi a po něm Josefu Devotymu; na konci
pripsano .3 Manujfryptu jtarého mypjáno od Atha-
najje ZŠanfy“. Tiskem vyšel celý Alan 1817 roku
v Hankovych Starobylych skládáních, díl I. str.
140—200; v. 15—457 byly z něho otištěny 1845 r.
ve Vyboře z literatury české, díl I. sl. 789—804
a ukázky v Jirečkově Anthologii staročeské a
v Šemberových Dějinách řeči a literatury české.
IL Na 1. 20* f. 7—31* jest Sedmera radost
panny Marie o 912 verších. Po straně na l. 20*
připsáno „De beata virgine“ a na 1. 20° pri po-
čátku prvé radosti: „De VII gaudiis“. I tato
báseň byla snad mimo úvod česky básněna buď
dle vzoru některé latinské básně téhož obsahu,
jichžto se nám ze středověku veliké množství za-
chovalo, aneb český básník, jsa nejspíše knězem,
použil svých vědomostí z písma svatého, čerpaje
přímo z něho, jak o tom sám praví ve verších
53 a 54: To ya wam z pyfma przyelozy, — Sed-
meru radoft wam wylozy. A že se v písmě svatém
nevSedné vyznal, to patrno mimo jiné téz z versü
-625—630, 638 a 639, jez jsou vzaty ze Salomou-
Download XML • Download text
• Manuscript line view • Facsimile
