| [1] |
|
|---|
| [2] |
Dobrovský nejprve zprávu o Svatovítském ruko-
|
|---|
| [3] |
pise a pak krátký obsah českého Alana latinsky.
|
|---|
| [4] |
Přepis sám počíná se na 1. 346* a není psán rukou
|
|---|
| [5] |
Dobrovského. Druhý přepis v malém 4* pochází
|
|---|
| [6] |
teprva z našeho století a přivázán k tisku „F. M.
|
|---|
| [7] |
Pelzels akademische Antrittsrede über den Nutzen
|
|---|
| [8] |
und Wichtigkeit der böhmischen Sprache, Prag
|
|---|
| [9] |
1793“ (5. I. 24). Patříval kdysi Josefu Rauten-
|
|---|
| [10] |
kranzovi a po něm Josefu Devotymu; na konci
|
|---|
| [11] |
pripsano .3 Manujfryptu jtarého mypjáno od Atha-
|
|---|
| [12] |
najje ZŠanfy“. Tiskem vyšel celý Alan 1817 roku
|
|---|
| [13] |
v Hankovych Starobylych skládáních, díl I. str.
|
|---|
| [14] |
140—200; v. 15—457 byly z něho otištěny 1845 r.
|
|---|
| [15] |
ve Vyboře z literatury české, díl I. sl. 789—804
|
|---|
| [16] |
a ukázky v Jirečkově Anthologii staročeské a
|
|---|
| [17] |
v Šemberových Dějinách řeči a literatury české.
|
|---|
| [18] |
IL Na 1. 20* f. 7—31* jest Sedmera radost
|
|---|
| [19] |
panny Marie o 912 verších. Po straně na l. 20*
|
|---|
| [20] |
připsáno „De beata virgine“ a na 1. 20° pri po-
|
|---|
| [21] |
čátku prvé radosti: „De VII gaudiis“. I tato
|
|---|
| [22] |
báseň byla snad mimo úvod česky básněna buď
|
|---|
| [23] |
dle vzoru některé latinské básně téhož obsahu,
|
|---|
| [24] |
jichžto se nám ze středověku veliké množství za-
|
|---|
| [25] |
chovalo, aneb český básník, jsa nejspíše knězem,
|
|---|
| [26] |
použil svých vědomostí z písma svatého, čerpaje
|
|---|
| [27] |
přímo z něho, jak o tom sám praví ve verších
|
|---|
| [28] |
53 a 54: To ya wam z pyfma przyelozy, — Sed-
|
|---|
| [29] |
meru radoft wam wylozy. A že se v písmě svatém
|
|---|
| [30] |
nevSedné vyznal, to patrno mimo jiné téz z versü
|
|---|
| [31] |
-625—630, 638 a 639, jez jsou vzaty ze Salomou-
|
|---|
