EN | ES |

941

941


Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

index   < Page >

64

3

5

10

- o

ro o

se o

ZBYTEK

alomecze byele ruczie

ande fu neznamozt zmutye kdes ius nebyl kto pomoha

ny rady przidaty moha wchwilu tak ztraztne hodíny zbywífe chzty yzwe rodyny ona zweho neby musie

tato zwe zmílele drusie ponems zirdczem wiecz ztonala as y zobu pokonola

Akdys wífeczko fus zie to zta zamalefzkem kral tu pozta

as powedu dariowu

matku zeztru ykralowu awzedmi let dyetye mlade ale syna pohanzkeho krale aktomu bratra wlaztneho zmnohem knyesat rodu gcho gifto byechu tudyes giety zzprziewehku zbroyu dyety wewod knyesat y markraby zwobodnych panow yhraby

tak kdys gie przied. kral prziwedu azirdeze gim yakíto wledu wone hrozie ywsiezty

kde zie kaffdy muzil trziezty kdes zirdeze [По ztrachy rozno tu kdes bylo byty hrozno wtakem ztogiece ohromíe

ande naw[fe ztrany lomíe ruczie taku chzezt ztratywífe zbosie yrodfny zbywlfe

zama zie wífdy fflechta kase czo gezt milozirdye drase

s kdys kto odtulfi zmutnemu

anaywiecze neznamemu

yaks tu kral hrzeczky vchziny y yaks take chzíníe супу uinzto 1ezt prziede dnem rano pogich przirozenyu dano

yaks nemohu byty twirdy pochzenffe ziey vmilozirdy wnems zie y gemu tu sziely

3" a lomiec(i) bielé ruce, ande ju neznámost smi(cjie, kdež juž nebyl kto pomoha, ni rady pridati moha. V chvílu tak strastné hodiny, 170 zbyvše čsti i své rodiny, ona svého neby muže, tato své zmilélé druže, po n(ć)mż srdcem vicc stonala, i sobi pokon(a)la.

115 A když všecko juž to sta, za malóćkem król tu posta, povedú Dariovu matku, sestru i kráľovú a v sedmi lét dieté malé,

1s0 syna pohauského králě,

a k tomu bratra vlastného

s mnohem kniežat rodu jeho, jižto běchu tudiež jeti,

s prévelikü sbrojá détí,

185 vévod, knieZat i markrabí, svobodných pánov i hrabí. Tak když je préd kráľ privedú, a srdce jim jakzto v lédu v oné hrózé i v üZesti,

19 kde każdy musil triesti, kdež srdce šlo strachy rózno, tu kdež bylo býti hrozno,

v takém stojéce ohromě, ande na vše strany lomie

195 ruce, takú česť ztrativše, zbožie i rodiny zbyvše. Sama vždy šlěéchta káže, co jest milosrdie dráže, když kto odtuší smutnému,

200 à najvicce neznámému, jakż tu król hrócky učini i jakž také činie jiní, jimżto jest prěde dnem ráno po jich prirozeniu dáno,

205 jakž nemohůú býti tvrdi,

3" počenše s(č) v milosrdí,

v němž i jemu tu sželi,


Download XMLDownload textManuscript line viewFacsimile