Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
SVATOVÍTSKÝ. 53
By fycz byla morzka rzyeka
Aly bybylo bezdywa
Ande gedno pyeffek zplywa
Ato onfluneczne fpaly
15 Tak fye onen pyefek kaly
Mutye fye wnyz morzyefamo
Akdyz yuz pogydu tamo
Kony gducz czeltu vbychu
Wyetrowe [уе oborzychu
20 Mnoho [to kony vwazu
Snymyz ylyude zahrzazu
Wonom pyelcze an [ye muty
Iakz [ye lepke morzye kruty
Drzyewe nez Гей dny pomynu
25 Az [traty lydu trzyetynu
Gyez wtom pyefcze ftonuchu
Akdyz feft dny pomynuchu
Afedmy Iluncze ofwyety
Vda fye mu tu przygyety
so Kdezto ta modla przyebywa
Vnyez lyudy fyla bywa
Wileffye yenz hamor flowe
Tu kraffye ftudnycze plowe
Nez yu wydal czlowyck ktery
ss Tu podle pohanfke wyery
Ktoz cheze vte modly byty
Mully [te ftudnyezye pyty
Сей ta toho obyczegye
Zekdyz fluncze zhory fpyegye
4 Tak [ye gegye woda wzwarzy
Iakz horky vkrop tak parzy
Iakz fluneze vpolodne wzmyeny
Tak fye ta woda promeny
Tak lyute bude ftudena
45 Jakzto ledu nakladena
Akdyz flunezye khorzye fpyefy
Opyet fye woda rozrzyefy
Tu gyey horkofty przybude
Pakly prwe nezbude
so Gyelyz bude kupolnoczy
Opyet gyey moczy przybude
Studenofty gyey przybywa
Wnyulto kdyz poledna bywa
By sic byla morska róka,
2115 asi by bylo bez diva:
ande jedno piesek zplyvá,
a to o(t) slunečné spály
tak sé onen piesek kalí,
müté sé vniZ moré samo.
180 A když juž pojidú tamo,
koni jdúc cestú ubychu,
větrové sě oborichu,
mnoho sto koní uvázü,
s nimiż i ludé zahfazü
2185 V OnOm piesce, an sé mütí,
jakz sé lépké moré krütí.
Drieve neż šest dní pominu,
aż ztrati lidu trótinu,
jeź v tom piesce stonuchu.
2190 A kdyż sest dnf pontinuchu
a sedmy slunce osvieti,
uda sé mu tu prijeti,
kdežto ta modla prébyva,
u niez ludi sfla bývá,
219; V lésé, jenž Ham(m)on slove.
Tu krassie studnice plove,
než ju vídal člověk který.
Tu podlé pohanské viery,
ktož chce u té modly byti,
2200 MUSÍ Z té studnice píti.
Jest ta toho obyčeje,
že když slunce s hory spěje,
tak sé jeje voda vzvarí,
jakž horký úkrop tak parí;
2:05 jakž slunce v polodne vzmieni,
tak sć ta voda prom(ć)nf,
tak ľút(č) bude studena
jakžto lčdu nakladená;
a když slunce k horě spěší,
210 Opét sé voda rozróśi,
tu jej horkosti pribude,
pakli prvé nezbude;
jeliz ku pélnoci (bude),
opěť jej moci pribude,
2215 Studenosti jej pribývá,
vňužto když poledna bývá.
