EN | ES |

941

941

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   < Page >

SVATOVÍTSKÝ. 15

so Wrzye az vítrnu vbrzyezye Wtu dobu ftachu namyele

7° Dwyelte korabow dofpyele Gez wfy naplnyeny hoynye Czoz ktera potrzyeba(?)woynye Tu [ye nabrzyeh polozychu

5 Stanowyltye [wa rozbychu Pokrmye dofty Ifobu Ayakz [ye omraczy nebe Sotnye mohu doczekaty Kdy bybylo leczy fpaty

10 Tak byechu trudem hynuly Ze byechu dluho vmorzye pluly Nebo kdyz czlowyek vitane Apoftaty [ye doltane Dyety ny domu fpomene

Hic nominat terras.

15 TRzyetye fyeho fwyeta [trana Azya gelt gmenowana Tu ftranu otfluneze wzchoda Okczeana morze woda I otnadze wzchody wzorzye 20 Obtecze poflednye morzye Otnas gy dyely hluboka Profrzyednyeho morze ftoka Toho morze ponyemz plowu Putnyezy kbozemu hrobu ?5 Ot polnoczy gy zatyeka Ta nayflowutnyeyfye rzyeka I genz meothides flowe Ta gy take ypplowe Tonam lyde wznawagy so Że wty ft'anye bywagy Su wny wlafty negednake Wnyz geft bohatftwo wfake Dwakrat leta tkwu ktwu offenye Gehoz wtyechto zemyech nenye 35 Nyczlye wnych nedoltawa Gymz zywa czlowyecze hlawa Czoz kamenye wyborneho Nebo zlatta przyedraheho Gez morzye neb zemye plody

vrZe, aZ ustrnu v brézé. V tu dobu stachu na mélé 1^ dvé sté korábov dospélé, 585 jeZ vSi naplnění hojně, což která potréba vojné. Tu sé na bréh položichu, stanoviště svá rozbichu, pokrmě dosti s sobú; 5» & jakZ sé omraci nebe sotné mohû doëekati, kdy by bylo lieci spáti. Tak béchu trudem hynuli, Ze biechu dluho v mori pluli; 555 nebo když člověk ustanc a postáti sě dostane, dětí ni domu zpomene.

X. Trétie sého svéta strana Asia jest jmenována.

so Tu stranu ot slunce vzchoda o(c)eana moré voda i odnadZe vzchodí v zoré, obtece poslédnie moré. Ot nás ji délí hluboká

603 prosrédnieho moré stoka, toho moré, po němž plovü pütníci k boz(i)emu hrobu. Ot pólnoci ji zatieká ta najslovutnéjsie réka,

sio à jenz Meotideš slove, ta ji také i (o)plove. To nám lidé v(y)znávají, (ji)jže v tý st(r)aně bývají. Sú v ni vlasti nejednaké,

eis vni(ch)Z jest bohatstvo vsaké: dvakrát léta ktvú osčnie, jehož v téchto zemiech nenie: nic sé v nich (ne)nedostává, jímž živa člověč(i)e hlava.

eso Což kamenie výborného nebo zlata prédrahého, jež morě neb země plodí,

Download XML • Download text • Manuscript line view • Facsimile