SVATOVÍTSKÝ. 15
so Wrzye az vítrnu vbrzyezye
Wtu dobu ftachu namyele
7° Dwyelte korabow dofpyele
Gez wfy naplnyeny hoynye
Czoz ktera potrzyeba(?)woynye
Tu [ye nabrzyeh polozychu
5 Stanowyltye [wa rozbychu
Pokrmye dofty Ifobu
Ayakz [ye omraczy nebe
Sotnye mohu doczekaty
Kdy bybylo leczy fpaty
10 Tak byechu trudem hynuly
Ze byechu dluho vmorzye pluly
Nebo kdyz czlowyek vitane
Apoftaty [ye doltane
Dyety ny domu fpomene
Hic nominat terras.
15 TRzyetye fyeho fwyeta [trana
Azya gelt gmenowana
Tu ftranu otfluneze wzchoda
Okczeana morze woda
I otnadze wzchody wzorzye
20 Obtecze poflednye morzye
Otnas gy dyely hluboka
Profrzyednyeho morze ftoka
Toho morze ponyemz plowu
Putnyezy kbozemu hrobu
?5 Ot polnoczy gy zatyeka
Ta nayflowutnyeyfye rzyeka
I genz meothides flowe
Ta gy take ypplowe
Tonam lyde wznawagy
so Że wty ft'anye bywagy
Su wny wlafty negednake
Wnyz geft bohatftwo wfake
Dwakrat leta tkwu ktwu offenye
Gehoz wtyechto zemyech nenye
35 Nyczlye wnych nedoltawa
Gymz zywa czlowyecze hlawa
Czoz kamenye wyborneho
Nebo zlatta przyedraheho
Gez morzye neb zemye plody
vrZe, aZ ustrnu v brézé.
V tu dobu stachu na mélé
1^ dvé sté korábov dospélé,
585 jeZ vSi naplnění hojně,
což která potréba vojné.
Tu sé na bréh položichu,
stanoviště svá rozbichu,
pokrmě dosti s sobú;
5» & jakZ sé omraci nebe
sotné mohû doëekati,
kdy by bylo lieci spáti.
Tak béchu trudem hynuli,
Ze biechu dluho v mori pluli;
555 nebo když člověk ustanc
a postáti sě dostane,
dětí ni domu zpomene.
X. Trétie sého svéta strana
Asia jest jmenována.
so Tu stranu ot slunce vzchoda
o(c)eana moré voda
i odnadZe vzchodí v zoré,
obtece poslédnie moré.
Ot nás ji délí hluboká
603 prosrédnieho moré stoka,
toho moré, po němž plovü
pütníci k boz(i)emu hrobu.
Ot pólnoci ji zatieká
ta najslovutnéjsie réka,
sio à jenz Meotideš slove,
ta ji také i (o)plove.
To nám lidé v(y)znávají,
(ji)jže v tý st(r)aně bývají.
Sú v ni vlasti nejednaké,
eis vni(ch)Z jest bohatstvo vsaké:
dvakrát léta ktvú osčnie,
jehož v téchto zemiech nenie:
nic sé v nich (ne)nedostává,
jímž živa člověč(i)e hlava.
eso Což kamenie výborného
nebo zlata prédrahého,
jež morě neb země plodí,