795

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

penstwi Pardubského, r. 1488, 191

se tuto JM' swému i našemu weěřiteli zapisuje a zawazuje, zdrżi a w celosti naplni, jemužto i my naší dobrau wěrů křesťansků také zdržetí i skutečně naplniti máme a slibujem, bez přerušení wselikterakého. Pakliby JM' kterému z kusüw swrchu psa- nych dosti neuéinil, anebo kteréhozkoliw nezdrzel, a my proto od wéritele naseho nadepsaného, neb od jeho dédicüw, austné neb listem a poslem napomenutí byli: tehdy my wsickni rukojme nadepsani mame i slibujem po napomenuti a obeslani hned na zejtří, žádný z nás druhého nečekaje, ani se nebytím doma kterého z nás, neb čímkoli jiným wymlauwaje, každý sám swým žiwotem s jedním pacholkem a se dwěma koňoma, aneb místo sebe jiného panoši řádu rytířského: wyprawě, též s jednim pacholkem a se dwema końoma, wlehnüti nebo wloziti w prawé a w zemi Ceské obyéejné lezeni do mést Hradce Králowé nad Labem aneb do Mladého Bydzowa, z téch dwü do jednoho, w dům ctného hospodáře, tu kdež nám od wěřitele našeho nadepsaného, neboli od jeho dědicůw, ústně neb listem a poslem byloby ukázáno. Jestližeby pak ode dne napomenutí a obeslání nás pořád čtauce minulo čtrnácte dní, a groši swrchu psané jistiny ještě wždy wéfiteli našemu neb jeho dědicům dání nebyli a zaplaceni, aneb plat roční, jestližeby z toho: práwem byl wyweden, w osmi nedèlich po wywedeni jiny nebyl postaupen: tehdy bud od nás lezáno neb neleZzáno, dáwàme wéiiteli nasemu nadepsanému a jeho dědicům sami na se tímto listem plnú moc i celé práwo, swrchu psanau sumu grosi wzéti w křesťanech nebo w Židech, a dobyti na naši wšech společní a nerozdílnů škodu; a my wždy proto máme i slibujem, tu a tak, jakož se swrchu píše, ležeti, a z toho ležení žádným obyčejem newyjížděti, ani kterakkoli wynikati, dotud a tak dlauho, donizby weriteli nasemu nadepsanému, neb jeho dědicům, jistina grosi swrchu psaných dána a zaplacena nebyla, neb plat roční, ač bylliby z toho prá- wem wyweden, w osmi nedělech po wywedeni jiný nebyl postaupen i se wsemi škodami, kteréžby pro nezaplacení jistiny swrchu psané aneb pro nepostaupení platu jiného wzal, ježtoby je hodným swedomim bez piisah’ a werowani pokazati mohl. Umielliby w tom času který z nás rukojmí swrchu psaných, jehož pane bože ostřez, tehdy my Żiwi zistali mame i slibujem jiného žiwého misto toho, jenž by umřel, tak jistého a mohowitého, ode dne jeho umření pořád čtauc k nám w týž slib a w téz rukojemstwi pristawiti w jednom měsíci pořád zběhlém, a list tento wždy w táž slowa obnowiti, pod ležením swrchu psaným. A kdožbykoliw tento list měl, aneb miti bude s často psaného wěřitele našeho neb jeho dědicůw s dobrau a swobodnau woli, ten má i míti bude tůž moc i též práwo ke wšem wécem w něm položeným a zapsaným, a jakoby jemu samému ze jmena swědčil. Tomu na swědomí a jistě zdržení my jistec i rukojmè nadepsaní pečeti naše jistým nasim wódomim dobrowolnś dali sme priwésiti k tomuto listu. Jenž jest dán w pátek po hodu S. Jana narození, křtiítele božího, léta páně MCCCC? LXXXVIII? poéitajice.